Text 1: S úctou se klaním Madhavendrovi Purimu, jenž dostal misku sladké rýže, kterou pro nĕho ukradl Sri Gopinatha, od té doby známý jako Ksira-cora. Sri Gopala, Božstvo z Góvardhanu, byl potĕšen láskou Madhavendry Puriho, a proto se zjevil zrakům veřejnosti.

Text* 2: Sláva Pánu Caitanyovi Mahaprabhuovi! Sláva Nityanandovi Prabhuovi! Sláva Advaitovi Prabhuovi! Sláva všem oddaným Sri Caitanyi!

Text* 3: The Lord went to Jagannatha Puri and visited Lord Jagannatha's temple. He also met with Sarvabhauma Bhattacarya. All these pastimes have been very elaborately explained by Vrindavana dasa Thakura in his book Caitanya-bhagavata.

Text* 5: Činnosti Sri Caitanyi Mahaprabhua jsou přirozenĕ nesmírnĕ okouzlující a sladké a v podání Vrndavana dase Thakura jsou jako sprška nektaru.

Text* 6: S velkou pokorou proto říkám, že tyto události již pĕknĕ popsal Srila Vrndavana dasa Thakura, a byl by to jen projev pýchy, kdybych chtĕl stejné vĕci opakovat znovu. To by nebylo dobré. Nemám takové schopnosti.

Text* 7: Události, o kterých se již obšírnĕ zmínil Vrndavana dasa Thakura ve své Caitanya-maṅgale (nyní známé jako Caitanya-bhagavata), proto představuji pouze heslovitĕ.

Text* 8: Nĕkteré z událostí však nepopsal obšírnĕ, ale jen v krátkosti, a ty se pokusím popsat v této knize.

Text* 9: S úctou se proto klaním u lotosových nohou Vrndavana dase Thakura a doufám, že se svým jednáním nedopustím u jeho lotosových nohou žádného přestupku.

Text* 10: Sri Caitanya Mahaprabhu pokračoval se svými čtyřmi oddanými v cestĕ do Džagannáth Purí a s velkou dychtivostí zpíval svaté jméno Pána, Hare Krsna mantru.

Text* 11: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu šel osobnĕ každý den do jedné vesnice, kde vyžebral velké množství rýže a dalších obilovin pro přípravu prasadam.

Text 12: Po cestĕ bylo mnoho řek a u všech stáli výbĕrčí poplatků. Pánovi však nedĕlali problémy a On jim prokazoval svou milost. Nakonec došel do vesnice Remuny.

Text* 13: Gopinathovo Božstvo v chrámu v Remunĕ bylo velmi přitažlivé. Pán Caitanya chrám navštívil a s velkou oddaností se tam poklonil.

Text* 14: Když se Sri Caitanya Mahaprabhu klanĕl u lotosových nohou Božstva Gopinatha, spadla Gopinathovi z hlavy kvĕtinová koruna a dopadla na hlavu Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 15: Sri Caitanyu Mahaprabhua to velice potĕšilo, a tak se svými oddanými různými způsoby zpíval a tančil.

Text* 16: Všichni služebníci Božstva žasli, když vidĕli silnou lásku Sri Caitanyi Mahaprabhua, Jeho naprosto dokonalou krásu a Jeho transcendentální vlastnosti.

Text* 17: Z lásky Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi mnoha způsoby sloužili a On té noci zůstal v Gopinathovĕ chrámu.

Text* 18: Pán tam zůstal, protože dychtil ochutnat zbytky sladké rýže obĕtované Božstvu Gopinatha. Od svého duchovního mistra Īsvary Puriho totiž slyšel příbĕh o tom, co se tam kdysi stalo.

Text* 19: Toto Božstvo bylo široko daleko známé jako Ksira-cora-gopinatha a Caitanya Mahaprabhu svým oddaným vyprávĕl, jak Božstvo získalo tuto povĕst.

Text* 20: Toto Božstvo kdysi ukradlo misku sladké rýže pro Madhavendru Puriho, a proto se proslavilo jako Pán, který ukradl sladkou rýži.

Text* 21: Sri Madhavendra Puri kdysi putoval do Vrindávanu, kde přišel až ke kopci Góvardhanu.

Text* 22: Madhavendra Puri témĕř šílel v extázi lásky k Bohu a nevĕdĕl, zda je den, či noc. Chvílemi stál a chvílemi padal na zem. Nebyl schopný rozlišit, zda je na správném místĕ, nebo ne.

Text* 23: Sri Madhavendra Puri obešel kopec a pak šel ke Góvinda-kundu, kde se vykoupal. Poté si sedl pod strom, aby si navečer odpočinul.

Text* 24: Když sedĕl pod stromem, přišel k nĕmu nĕjaký neznámý pasáček krav s hrnkem mléka. Postavil ho před Madhavendru Puriho a s úsmĕvem jej oslovil.

Text* 25: „Ó Madhavendro Puri, vypij prosím toto mléko, které jsem ti přinesl. Proč si nevyžebráš nĕco k jídlu? A jakou meditaci to provádíš?“

Text* 26: Madhavendra Puri se díval na chlapcovu krásu a cítil se nesmírnĕ spokojený. Jakmile uslyšel Jeho sladká slova, zapomnĕl na všechen hlad i žízeň.

Text* 27: Madhavendra Puri se zeptal: „Kdo jsi? Kde bydlíš a jak víš, že právĕ držím půst?“

Text* 28: Chlapec odpovĕdĕl: „Jsem pasáček krav, pane, a žiji v této vesnici. V Mé vesnici se nikdo nepostí.“

Text* 29: „V této vesnici si každý může vyžebrat jídlo od druhých a tak se najíst. Nĕkteří pijí pouze mléko, ale tomu, kdo nikoho o nic nežádá, nosím jídlo Já.“

Text* 30: „Vidĕly tĕ ženy, které sem šly pro vodu, tak Mi daly toto mléko a poslaly Mĕ za tebou.“

Text* 31: Chlapec pokračoval: „Už budu muset jít podojit krávy, ale vrátím se sem pro ten hrnek od mléka.“

Text* 32: Jakmile to chlapec dořekl, odešel. Ve skutečnosti najednou zmizel, a srdce Madhavendry Puriho naplnil úžas.

Text* 33: Madhavendra Puri vypil mléko, umyl hrnek a postavil ho stranou. Díval se na cestu, ale chlapec se již nevrátil.

Text* 34: Madhavendra Puri nemohl spát, a tak sedĕl a zpíval Hare Krsna maha-mantru. K ránu si trochu zdříml a jeho vnĕjší činnosti se zastavily.

Text* 35: Ve snu Madhavendra Puri uvidĕl toho samého chlapce, jak k nĕmu přišel, vzal ho za ruku a odvedl k jednomu křoví v džungli.

Text* 36: Chlapec ukázal Madhavendrovi Purimu křoví a řekl: „Přebývám zde v tomto křoví a hroznĕ trpím krutou zimou, deštĕm, vĕtrem a spalujícím horkem.“

Text* 37: „Přiveď prosím lidi z vesnice a řekni jim, ať Mĕ z tohoto křoví vynesou a umístí Mĕ pĕknĕ na vrchol kopce.“

Text* 38: Chlapec pokračoval: „Postav prosím na vrcholu tohoto kopce chrám a instaluj Mĕ v nĕm. Potom Mĕ umyj velkým množstvím studené vody, aby se Mé tĕlo očistilo.“

Text* 39: „Sleduji tĕ již mnoho dní a říkám si: ,Kdy přijde Madhavendra Puri sem, aby Mi sloužil?̀“

Text* 40: „Tvoji službu přijímám díky tvé extatické lásce ke Mnĕ. Proto se zjevím, a osvobodím tak všechny pokleslé duše.“

Text* 41: „Jmenuji se Gopala a zvedl jsem kopec Góvardhan. Instaloval Mĕ Vajra a jsem zdejší Pán.“

Text* 42: „Když zaútočili muslimové, schoval Mĕ knĕz, který Mi sloužil, zde v tomto křoví v džungli a ze strachu před napadením utekl.“

Text* 43: „Od té doby, co knĕz odešel, přebývám v tomto křoví. Je moc dobře, že jsi sem přišel. Teď Mĕ jen opatrnĕ odnes.“

Text* 44: Chlapec domluvil a zmizel. Madhavendra Puri se potom probudil a začal o svém snu přemýšlet.

Text* 45: Madhavendra Puri začal naříkat: „Vidĕl jsem samotného Pána Krsnu, ale přitom jsem Ho nepoznal!“ Pohroužený v extázi lásky potom upadl na zem.

Text* 46: Madhavendra Puri chvíli naříkal, ale potom zamĕřil svoji mysl na vykonání Gopalova příkazu a tak se uklidnil.

Text* 47: Ráno se Madhavendra Puri vykoupal, šel do vesnice a svolal všechny lidi. Poté promluvil.

Text* 48: „Govardhana-dhari, vlastník této vesnice, leží tady v křoví. Pojďme Ho odtamtud vynést.“

Text* 49: „Je tam ale husté křoví, kterým neprojdeme. Vezmĕte proto mačety a rýče k prosekání cesty.“

Text* 50: Když to lidé slyšeli, s velkou radostí Madhavendru Puriho doprovodili. Podle jeho pokynů prosekali křoviny, vytvořili cestu a pronikli do džungle.

Text* 51: Jakmile uvidĕli Božstvo pokryté hlínou a trávou, zaplavil je úžas a blaženost.

Text* 52: Očistili Jeho tĕlo a nĕkteří potom řekli: „Božstvo je velmi tĕžké. Jeden človĕk s Ním nepohne.“

Text* 53: Protože bylo Božstvo hodnĕ tĕžké, shromáždili se nĕkteří silnĕjší muži, aby Ho odnesli na vrchol kopce. Šel tam i Madhavendra Puri.

Text* 54: Z velkého kamene udĕlali trůn a Božstvo na nĕj usadili. Další velký kámen byl přistaven za Božstvo jako opora.

Text* 55: Sešli se všichni brahmanští knĕží ze vsi a přinesli devĕt nádob. Z jezera Góvinda-kundu se pak nosila voda, která se ještĕ cedila.

Text* 56: K instalaci Božstva bylo přineseno devĕt set nádob vody z Góvinda-kundu. Všude bylo slyšet troubení, bubnování a zpĕv žen.

Text* 57: Bĕhem slavnosti, která tuto instalaci doprovázela, nĕkteří lidé zpívali a nĕkteří tančili. Ze vsi bylo přineseno veškeré mléko, jogurt a přepuštĕné máslo.

Text* 58: Byly přineseny také různé potraviny, sladkosti a další dary. Nedokáži to vše popsat.

Text 59: Vesničané přinesli velké množství lístků tulasi, kvĕtů a různých druhů oblečení. Sri Madhavendra Puri potom osobnĕ započal abhisek (obřad koupání).

Text* 60: Poté, co bylo vše nepříznivé zažehnáno pronášením manter, začal obřad koupání Božstva. Božstvo bylo nejdříve masírováno velkým množstvím oleje, až se celé Jeho tĕlo lesklo.

Text 61: Po prvním koupání přišlo koupání s pañca-gavyou a potom s pañcamrtou. Po nich následovala maha-snana v ghí a vodĕ přinesené ve stovce nádob.

Text 62: Po ukončení maha-snany bylo Božstvo znovu masírováno vonným olejem, až se Jeho tĕlo lesklo. Nakonec bylo omyto navonĕnou vodou z lastury.

Text* 63: Potom bylo tĕlo Božstva očištĕno, pĕknĕ oblečeno do nových šatů, potřeno santálovou pastou a ovĕnčeno girlandami z tulasi a dalšími girlandami z voňavých kvĕtů.

Text* 64: Po obřadu koupání byly zapáleny vonné tyčinky a lampy a Božstvu byly obĕtovány všemožné druhy jídel, včetnĕ jogurtu, mléka a všech sladkostí, které byly přineseny.

Text* 65: Božstvu bylo nejdříve obĕtováno mnoho různých jídel, potom navonĕná pitná voda v nových nádobách a pak voda na umytí úst. Nakonec Mu byl obĕtován betelový list s různorodým kořením.

Text* 66: Po ukončení posledního obĕtování tambuly a panu následoval bhoga-aratrik. Na závĕr každý přednesl různé modlitby a vzdal poklony položením se před Božstvem s naprostou odevzdaností na zem.

Text* 67: Jakmile se lidé z vesnice dozvĕdĕli, že se bude instalovat Božstvo, přinesli všechny své zásoby rýže, dálu a pšeničné mouky. Bylo toho tolik, že to pokrylo celý vrchol kopce.

Text* 68: Vesničané přinesli své zásoby rýže, dálu a mouky, hrnčíři zase všechny možné nádoby a ráno se začalo vařit.

Text* 69: Deset brahmanů vařilo obiloviny a pĕt brahmanů vařilo suché a vlhké zeleninové chody.

Text* 70: Zeleninová jídla byla připravena z různých druhů špenátu, kořínků a ovoce, nasbíraných v lese, a nĕkdo také z nadrceného dálu udĕlal bada a badi. Tak brahmanové připravili všemožná jídla.

Text* 71: Pĕt až sedm lidí chystalo velké množství čapátí, bohatĕ potřených ghí, kterého bylo hojnĕ i v zeleninĕ, rýži a dálu.

Text* 72: Veškerá vařená rýže byla nakupena na palasových listech, a ty byly položeny na nových látkách rozprostřených po zemi.

Text* 73: Okolo kopce rýže se kupily hromady čapátí a okolo nich byla v různých nádobách naskládána všechna zelenina i vlhká zeleninová jídla.

Text 74: Vedle zeleniny byly umístĕny nádoby s jogurtem, mlékem, podmáslím a sikharini, sladkou rýží, smetanou a hustou smetanou.

Text* 75: Takto probíhal obřad Annakuta, a Madhavendra Puri Gosvami vše osobnĕ obĕtoval Gopalovi.

Text* 76: Mnoho nádob bylo naplnĕno navonĕnou vodou na pití. Pán Sri Gopala mnoho dní hladovĕl, a tak jedl vše, co Mu bylo obĕtováno.

Text 77: Sri Gopala sice snĕdl vše, co se Mu obĕtovalo, ale díky doteku Jeho transcendentální ruky ničeho neubylo.

Text* 78: Madhavendra Puri Gosvami umĕl transcendentálnĕ vnímat Gopalovo jedení, při nĕmž jídlo zůstalo stejné; pro oddané Pána nic nezůstane tajemstvím.

Text 79: Tato úžasná slavnost a instalace Sri Gopalajiho byla uspořádána bĕhem jednoho dne. To vše bylo možné jen Gopalovou mocí. Nikdo jiný než oddaný to nepochopí.

Text* 80: Sri Madhavendra Puri obĕtoval Gopalovi vodu na umytí úst a dal Mu ke žvýkání betel. Když pak probíhalo arati, lidé volali „Jaya, Jaya!“ („Sláva Gopalovi!“).

Text* 81: Sri Madhavendra Puri přinesl nové lůžko, přes které rozprostřel novou pokrývku, a tak připravil vše pro Pánův odpočinek.

Text* 82: Lůžko bylo ze všech stran obloženo slamníky a tak vznikl dočasný chrám. Jedním slamníkem bylo lůžko také zastřešeno.

Text* 83: Když byl Pán uložen k odpočinku, shromáždil Madhavendra Puri všechny brahmany, kteří připravovali prasadam, a řekl jim: „Nyní dejte každému, od dĕtí až po starce, do sytosti najíst!“

Text 84: Všichni, kdo tam byli, si sedli, aby uctili prasadam, a postupnĕ začali jíst. Jako první byli obslouženi všichni brahmanové se svými manželkami.

Text* 85: Prasadam přijímali nejen lidé z vesnice Góvardhanu, ale i ti, kdo přišli z jiných vesnic. I oni zhlédli Božstvo Gopala a dostali prasadam.

Text 86: Shromáždĕní lidé žasli, když vidĕli vliv Madhavendry Puriho. Byli svĕdky toho, že obřad Annakuta, původnĕ konaný v Krsnovĕ dobĕ, nyní probĕhl jeho milostí znovu.

Text 87: Všechny přítomné brahmany Madhavendra Puri zasvĕtil do vaisnavismu a zamĕstnal je různými službami.

Text 88: Božstvo musí být ke konci dne po odpoledním odpočinku probuzeno a okamžitĕ se Mu musí nabídnout nĕco k jídlu a voda.

Text* 89: Jakmile se po kraji roznesla zpráva, že se na vrcholu Góvardhanu zjevil Pán Gopala, přicházeli se na Božstvo dívat všichni lidé ze sousedních vesnic.

Text* 90: Lidé z jedné vesnice za druhou radostnĕ Madhavendru Puriho žádali, aby jim určil jeden den k provedení obřadu Annakuta. Po nĕjakou dobu se tak obřad Annakuta den za dnem opakoval.

Text* 91: Sri Madhavendra Puri celý den nic nejedl, ale večer, když Božstvo uložil ke spánku, snĕdl nĕjaký mléčný pokrm.

Text* 92: Další ráno začala služba Božstvu nanovo a z jedné vesnice přišli lidé s různými obilovinami.

Text 93: Obyvatelé této vesnice přinesli pro Božstvo Gopala tolik obilovin, ghí, jogurtu a mléka, kolik jen ve své vsi mĕli.

Text* 94: Dalšího dne probíhal obřad Annakuta témĕř stejnĕ jako předchozího dne. Všichni brahmanové připravovali jídla a Gopala je přijímal.

Text 95: Ideálním místem k praktikování vĕdomí Krsny je Vradžabhúmi neboli Vrindávan, kde mají lidé přirozený sklon milovat Krsnu a Krsna přirozenĕ miluje je.

Text* 96: Z různých vesnic přicházely zástupy lidí, aby zhlédly Božstvo Gopala a přijaly bohaté maha-prasadam. Když lidé vidĕli úžasnou podobu Pána Gopala, veškerý jejich nářek a neštĕstí zmizely.

Text* 97: Lidé ze všech vesnic v okolí Vradžabhúmi (Vrindávanu) se dozvĕdĕli o zjevení Gopala a přicházeli se na Nĕho podívat. Obřad Annakuta se tak opakoval den co den.

Text* 98: O Gopalovĕ zjevení se dozvĕdĕli nejen lidé z okolních vesnic, ale též z dalších krajů, a tak přicházeli ze širého okolí s různými dárky.

Text* 99: Také velmi majetní lidé z Mathury přinášeli různé dárky a s oddaností je Božstvu obĕtovali.

Text* 100: Přicházely nesčetné dary – zlato, stříbro, odĕvy, voňavky a potraviny. Gopalovy zásoby se tak dennĕ rozrůstaly.

Text* 101: Jeden velmi bohatý ksatriya královského stavu postavil chrám, nĕkdo jiný vyrobil kuchyňské náčiní a další postavil okolo chrámu ochrannou zeď.

Text 102: Každá rodina sídlící ve Vradžabhúmi darovala jednu krávu. Tisíce krav se tak staly Gopalovým vlastnictvím.

Text* 103: Nakonec přišli z Bengálska dva brahmanové ve stavu odříkání. Madhavendra Puri, který si je velmi oblíbil, je zdržoval ve Vrindávanu a poskytoval jim veškeré pohodlí.

Text 104: Tito dva pak dostali od Madhavendry Puriho zasvĕcení a byli povĕřeni každodenní službou Pánu. Tato služba probíhala nepřetržitĕ a uctívání Božstva začalo být velmi honosné, což Madhavendru Puriho nesmírnĕ tĕšilo.

Text* 105: Dva roky tak v chrámu probíhalo uctívání Božstva velice honosným způsobem. Potom mĕl Madhavendra Puri jednoho dne sen.

Text 106: Ve snu vidĕl Madhavendra Puri Gopala, který řekl: „Moje teplota stále ještĕ neklesla. Dones prosím santálové dřevo z malajského kraje a potři pastou z nĕho Mé tĕlo, aby se ochladilo.“

Text* 107: „Přines santálovou pastu z Džagannáth Purí. Vydej se prosím rychle na cestu. Musíš jít ty, protože nikdo jiný to udĕlat nemůže.“

Text* 108: Madhavendra Puri mĕl ve své extázi lásky k Bohu z tohoto snu velikou radost, a aby vykonal Pánův pokyn, vydal se na východ, smĕrem do Bengálska.

Text* 109: Před odchodem Madhavendra Puri zajistil vše potřebné pro pravidelné uctívání Božstva a různé lidi zamĕstnal různými povinnostmi. Potom se na Gopalův pokyn vydal do Bengálska.

Text* 110: Když přišel Madhavendra Puri do domu Advaity Ācaryi v Šántipuru, Ācarya mĕl velkou radost z extatické lásky k Bohu, která se u Madhavendry Puriho projevovala.

Text 111: Advaita Ācarya prosil Madhavendru Puriho o zasvĕcení. Madhavendra Puri Ho zasvĕtil a vydal se do jižní Indie.

Text* 112: Na cestĕ do jižní Indie navštívil Sri Madhavendra Puri Remunu, kde sídlí Sri Gopinatha. Pohled na krásu Božstva Madhavendru Puriho ohromil.

Text* 113: Madhavendra Puri zpíval a tančil v chrámové hale, odkud se lidé obvykle dívají na Božstva. Potom si sedl a zeptal se jednoho brahmany, jaká jídla Božstvu obĕtují.

Text* 114: Z toho, jak bylo vše znamenitĕ připraveno, Madhavendra Puri pochopil, že se zde obĕtuje pouze to nejlepší jídlo.

Text* 115: Madhavendra Puri přemýšlel: „Zeptám se knĕze, jaká jídla Gopinathovi obĕtují, abychom v naší kuchyni mohli zařídit obĕtování podobných jídel Sri Gopalovi.“

Text* 116: Když se na to brahmanského knĕze zeptal, ten mu dopodrobna vysvĕtlil, jaká jídla se Božstvu Gopinatha obĕtují.

Text* 117: Brahmanský knĕz řekl: „Večer se Božstvu obĕtuje sladká rýže ve dvanácti hlinĕných nádobách. Chutná jako nektar (amrta), a proto se jí říká amrta-keli.“

Text* 118: „Tato sladká rýže je po celém svĕtĕ proslavená jako gopinatha-ksira. Nikde jinde na svĕtĕ se taková neobĕtuje.“

Text* 119: Zatímco Madhavendra Puri mluvil s brahmanským knĕzem, byla sladká rýže položena před Božstvo k obĕtování. Když to Madhavendra Puri slyšel, uvažoval následovnĕ.

Text* 120: „Kdybych trochu této sladké rýže dostal, aniž bych o to žádal, mohl bych ji ochutnat a připravit podobnou pro obĕtování mému Pánu Gopalovi.“

Text* 121: Madhavendra Puri se velmi zastydĕl, že chtĕl ochutnat sladkou rýži, a okamžitĕ začal myslet na Pána Visnua. Mezitím bylo dokončeno obĕtování a začal obřad arati.

Text* 122: Po skončení arati se Madhavendra Puri poklonil Božstvu a odešel z chrámu, aniž by s nĕkým ještĕ promluvil.

Text 123: Madhavendra Puri nikdy nežebral. Byl zcela nepřipoutaný a lhostejný k hmotným vĕcem. Pokud mu nĕkdo dal nĕco k jídlu, aniž by žebral, najedl se. Pokud ne, pak držel půst.

Text 124: Paramahamsa, jako je Madhavendra Puri, je vždy spokojený v láskyplné službĕ Pánu. Hmotný hlad a žízeň mu v jeho činnostech nemohou zabránit. Když chtĕl ochutnat trochu sladké rýže obĕtované Božstvu, považoval to za přestupek, protože chtĕl jíst to, co se právĕ obĕtovalo Božstvu.

Text 125: Madhavendra Puri odešel z chrámu, posadil se v prázdné vesnické tržnici a dal se do zpĕvu. Mezitím v chrámu knĕz uložil Božstvo k odpočinku.

Text* 126: Knĕz dokončil svoje denní povinnosti a šel si odpočinout. Ve snu vidĕl, jak k nĕmu přišlo Božstvo Gopinatha a promluvilo následovnĕ.

Text* 127: „Ó knĕzi, vstaň prosím a otevři chrámové dveře. Schoval jsem jednu misku sladké rýže pro sannyasiho Madhavendru Puriho.“

Text* 128: „Tato nádoba sladké rýže je hned za cípem Mých šatů. Díky Mým trikům jsi ji nevidĕl.“

Text* 129: „Na prázdném tržišti sedí sannyasi jménem Madhavendra Puri. Vezmi prosím tuto misku sladké rýže zpoza Mne a dones mu ji.“

Text* 130: Knĕz se probudil ze sna, okamžitĕ vstal a uvážil, že bude dobré se před vstupem do místnosti Božstev vykoupat. Potom otevřel chrámové dveře.

Text* 131: Podle pokynů Božstva knĕz našel misku sladké rýže za cípem šatů. Vzal ji a utřel místo, kde stála. Potom vyšel z chrámu.

Text* 132: Zavřel dveře chrámu a s nádobou sladké rýže vyrazil do vsi. Hledal Madhavendru Puriho a u každého stánku volal jeho jméno.

Text 133: S nádobou sladké rýže v ruce knĕz volal: „Nechť prosím přijde ten, kdo se jmenuje Madhavendra Puri, a vezme si tuto nádobu sladké rýže! Gopinatha ji pro tebe ukradl!“

Text 134: Knĕz pokračoval: „Nechť prosím sannyasi jménem Madhavendra Puri přijde, vezme si tuto misku sladké rýže a s velkou radostí přijme prasadam! Jsi ten nejšťastnĕjší človĕk v tĕchto třech svĕtech!“

Text 135: Madhavendra Puri to uslyšel, a tak přišel a představil se. Knĕz mu předal nádobu sladké rýže a potom se mu poklonil tak, že před ním padl na zem.

Text* 136: Jakmile Sri Madhavendra Puri vyslechl celý příbĕh o misce sladké rýže, pohroužil se okamžitĕ do extáze lásky ke Krsnovi.

Text 137: Když knĕz vidĕl u Madhavendry Puriho tyto příznaky láskyplné extáze, žasl. Pochopil, proč je mu Krsna tak zavázaný, a bylo mu jasné, že Krsnův čin byl na místĕ.

Text* 138: Knĕz se Madhavendrovi Purimu poklonil a vrátil se zpĕt do chrámu. Madhavendra Puri potom v extázi snĕdl sladkou rýži, kterou mu Krsna dal.

Text* 139: Potom misku umyl a rozbil ji na kousky, které zavázal do svého svrchního odĕvu, a tak je pečlivĕ uschoval.

Text* 140: Každý den Madhavendra Puri snĕdl jeden kousek této hlinĕné misky, což ho okamžitĕ uvedlo do stavu extáze. Toto jsou úžasné příbĕhy.

Text* 141: Poté, co Madhavendra Puri rozbil misku a svázal střepy do cípu svého odĕvu, pomyslel si: „Pán mi dal misku sladké rýže, a když o tom lidé ráno uslyší, shromáždí se jich tu davy.“

Text* 142: S tĕmito myšlenkami se Sri Madhavendra Puri na místĕ poklonil Gopinathovi a nad ránem opustil Remunu.

Text* 143: Madhavendra Puri šel a šel, až došel do Džagannáth Purí, známého také jako Níláčala. Tam uvidĕl Pána Jagannatha, a přemohla ho láskyplná extáze.

Text* 144: Madhavendra Puri, přemožený extází lásky k Bohu, chvílemi stál a chvílemi padal, chvílemi se smál, tančil a zpíval. Tak prožíval transcendentální blaženost z pohledu na Božstvo Jagannatha.

Text* 145: Lidé v Džagannáth Purí už znali transcendentální povĕst Madhavendry Puriho dříve, než tam přišel. Celé zástupy proto přicházely a různými způsoby mu s oddaností projevovaly úctu.

Text* 146: I když se to človĕku nemusí líbit, jeho povĕst jde řízením osudu s ním. Transcendentální povĕst oddaného je ve skutečnosti známá po celém svĕtĕ.

Text 147: Ze strachu před svou povĕstí (pratistha) Madhavendra Puri uprchl z Remuny. Povĕst získaná láskou k Bohu je však tak vznešená, že oddaného všude doprovází.

Text* 148: Lidé Madhavendru Puriho uctívali jako velkého oddaného, a tak chtĕl Džagannáth Purí opustit. To by mu však znemožnilo obstarat santálové dřevo pro Božstvo Gopala.

Text* 149: Všem služebníkům Pána Jagannatha a všem velkým oddaným, kteří tam byli, vyprávĕl Sri Madhavendra Puri příbĕh o zjevení Sri Gopala.

Text* 150: Jakmile se oddaní v Džagannáth Purí dozvĕdĕli, že si Božstvo Gopala přeje santalové dřevo, s radostí se je všichni snažili zajistit.

Text 151: Ti, kdo se znali s vládními úředníky, je navštívili a poprosili je o kafr a santálové dřevo, které pak snesli dohromady.

Text* 152: Madhavendra Puri dostal jednoho brahmanu a jednoho služebníka, aby mu pomohli santálové dřevo nést. Dostal také prostředky na úhradu nezbytných cestovních výloh.

Text* 153: Aby ho cestou nezadržovali výbĕrčí poplatků, dostal Madhavendra Puri do rukou nezbytná potvrzení od vládních úředníků.

Text* 154: Takto se Madhavendra Puri vydal s nákladem santálového dřeva do Vrindávanu, a po nĕkolika dnech přišel znovu do vesnice Remuny a tamního Gopinathova chrámu.

Text* 155: Když Madhavendra Puri přišel do Gopinathova chrámu, mnohokrát se u Pánových lotosových nohou poklonil. V extázi lásky pak bez ustání tančil a zpíval.

Text* 156: Jakmile Madhavendru Puriho znovu uvidĕl Gopinathův knĕz, projevil mu veškerou úctu. Nabídl mu také prasadam ze sladké rýže a přimĕl ho, aby je snĕdl.

Text* 157: Madhavendra Puri té noci spal v chrámu a k ránu mĕl další sen.

Text* 158: Madhavendrovi Purimu se zdálo, že za ním přišel Gopala a řekl: „Ó Madhavendro Puri, veškeré santálové dřevo a kafr jsem již dostal.“

Text* 159: „Nyní jen všechno to santálové dřevo s kafrem rozmĕlni a touto pastou každý den potírej tĕlo Gopinatha, dokud pasta nedojde.“

Text 160: „Mezi Mým a Gopinathovým tĕlem není rozdíl. Jsou jedno a totéž. Rozetřeš-li tedy santálovou pastu na tĕlo Gopinatha, přirozenĕ tím potřeš i Moje tĕlo, a tak se sníží Má tĕlesná teplota.“

Text* 161: „Neváhej jednat podle Mého nařízení. Vĕř Mi a udĕlej, co je třeba.“

Text* 162: Poté, co Gopala dal tyto pokyny, zmizel a Madhavendra Puri se probudil. Okamžitĕ zavolal všechny Gopinathovy služebníky, a ti k nĕmu přišli.

Text* 163: Madhavendra Puri řekl: „Potírejte tĕlo Gopinatha tímto kafrem a santálem, které jsem přinesl pro Gopala ve Vrindávanu. Dĕlejte to pravidelnĕ každý den.“

Text* 164: „Bude-li tato santálová pasta rozetřena po tĕle Gopinatha, Gopala to ochladí. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je koneckonců zcela nezávislý a Jeho nařízení je všemocné.“

Text* 165: Gopinathovi služebníci mĕli velkou radost, když slyšeli, že se veškerou touto santálovou pastou bude v létĕ potírat tĕlo Gopinatha.

Text* 166: Madhavendra Puri řekl: „Tito dva pomocníci budou pravidelnĕ připravovat santálovou pastu. Vy přiveďte na pomoc ještĕ další dva lidi a já je zaplatím.“

Text* 167: Gopinathaji tak dennĕ dostával santálovou pastu a Jeho služebníky to velice tĕšilo.

Text* 168: Takto bylo santálovou pastou potíráno tĕlo Gopinatha, dokud zásoby nedošly. Madhavendra Puri tam do té doby zůstal.

Text 169: Na konci léta se Madhavendra Puri vrátil do Džagannáth Purí, kde strávil celé období Caturmasyi ve stavu velké blaženosti.

Text* 170: Sri Caitanya Mahaprabhu tak osobnĕ vychvaloval nektarové vlastnosti Madhavendry Puriho, a když to vše líčil oddaným, sám si to vychutnával.

Text* 171: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu požádal Nityanandu Prabhua, aby posoudil, je-li nĕkdo jiný v tomto svĕtĕ tak požehnaný jako Madhavendra Puri.

Text* 172: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Madhavendra Puri byl tak požehnaný, že se před ním Krsna osobnĕ objevil pod záminkou přinesení mléka. Třikrát dal Pán Madhavendrovi Purimu ve snu pokyny.“

Text* 173: „Jelikož byl Pán Krsna Madhavendrovi Purimu zavázaný za jeho lásku, zjevil se osobnĕ jako Božstvo Gopala a osvobodil celý svĕt tím, že přijal jeho službu.“

Text* 174: „Pán Gopinatha ukradl pro Madhavendru Puriho nádobu sladké rýže, a tak se stal známým jako Ksira-cora (zlodĕj, který ukradl sladkou rýži).“

Text* 175: „Madhavendra Puri santálovou pastou potíral tĕlo Gopinatha, díky čemuž ho zaplavila láska k Bohu.“

Text* 176: „Bylo velmi tĕžké cestovat s kafrem a santálovým dřevem po oblastech Indie, kde vládli muslimové, a Madhavendra Puri by se kvůli tomu mohl dostat do nesnází. Božstvo Gopala to vĕdĕlo.“

Text* 177: „Pán je ke svým oddaným nesmírnĕ milostivý a připoutaný, a tak byla snaha Madhavendry Puriho úspĕšnĕ dovršena, když santálovou pastou potřel Gopinatha.“

Text 178: Caitanya Mahaprabhu předložil úroveň silné lásky Madhavendry Puriho Nityanandovi Prabhuovi k posouzení a řekl: „Všechny jeho láskyplné činnosti jsou neobyčejné. Človĕk žasne, když slyší o jeho činnostech.“

Text* 179: Caitanya Mahaprabhu pokračoval: „Sri Madhavendra Puri zůstával sám, byl zcela odpoutaný a vždy tichý. Byl lhostejný ke všemu hmotnému a kvůli strachu z hovorů o svĕtských vĕcech žil bez společníka.“

Text* 180: „Po obdržení transcendentálních pokynů od Gopala cestovala tato velká osobnost tisíce kilometrů, jen aby vyžebrala santálové dřevo.“

Text* 181: „I když byl Madhavendra Puri hladový, nikdy si neřekl o jídlo. Tato odříkavá osoba nesla pro Sri Gopala náklad santálového dřeva.“

Text* 182: „Bez ohledu na své osobní pohodlí nesl Madhavendra Puri jeden maund (asi 37kg) santálového dřeva a dvacet tol (asi čtvrt kilogramu) kafru, aby jimi potřel tĕlo Gopala. Tato transcendentální radost mu stačila.“

Text* 183: „Jelikož existovala omezení vztahující se na vývoz santálového dřeva z Urísy, celník náklad zabavil. Madhavendra Puri mu však ukázal vládní povolení, a tak se vyhnul potížím.“

Text* 184: „Madhavendra Puri nemĕl žádný strach z dlouhé cesty do Vrindávanu přes zemĕ ovládané muslimy, plné nesčetného množství stráží.“

Text* 185: „Přestože byl Madhavendra Puri úplnĕ bez penĕz, vůbec se nebál výbĕrčích mýta. Jediným požitkem pro nĕho bylo nést náklad santálového dřeva pro Gopala do Vrindávanu.“

Text 186: „To je přirozený výsledek hluboké lásky k Bohu. Oddaný nebere v úvahu osobní nepohodlí ani překážky. Za všech okolností chce sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství.“

Text* 187: „Sri Gopala chtĕl ukázat, jak silná je láska Madhavendry Puriho ke Krsnovi, a proto ho požádal, aby šel do Níláčaly a přinesl santálové dřevo a kafr.“

Text* 188: „S velkými nesnázemi a námahou donesl Madhavendra Puri náklad santálového dřeva do Remuny. Přesto byl naprosto šťastný a žádné tĕžkosti si nepřipouštĕl.“

Text* 189: „Gopala, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nařídil Madhavendrovi Purimu přinést santálové dřevo z Níláčaly, aby vyzkoušel jeho silnou lásku. Madhavendra Puri v této zkoušce obstál a Pán mu projevil velkou milost.“

Text* 190: „Takové chování projevené v láskyplné službĕ mezi oddaným a jeho milovaným objektem, Sri Krsnou, je transcendentální. Obyčejný človĕk tomu nemůže porozumĕt; ani pro to nemá schopnosti.“

Text* 191: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu potom přečetl známý verš od Madhavendry Puriho. Tento verš je jako mĕsíc, který šíří záři po celém svĕtĕ.

Text* 192: Tak jako se vůnĕ malajského santálového dřeva zvĕtší neustálým třením, i naše pochopení tohoto verše se zvĕtší rozjímáním o nĕm.

Text* 193: Tak jako je Kaustubha-mani považován za nejvzácnĕjší mezi drahými kameny, je tento verš považován za nejlepší báseň pojednávající o náladách oddané služby.

Text* 194: Tento verš ve skutečnosti vyslovila přímo samotná Srimati Radharani, a pouze Její milostí se projevil ve slovech Madhavendry Puriho.

Text 195: Pouze Sri Caitanya Mahaprabhu si dokázal vychutnat tento verš. Není čtvrtá osoba, která by byla schopná ho pochopit.

Text* 196: Na konci své hmotné existence Madhavendra Puri znovu a znovu recitoval tento verš, a tak dosáhl nejvyššího životního cíle.

Text 197: „Ó Můj Pane, který jsi tak milostivý! Ó vládce Mathury! Kdy Tĕ znovu uvidím? Protože Tĕ nemohu spatřit, Mé vzrušené srdce je zneklidnĕné. Ó nejdražší, co teď mám dĕlat?“

Text* 198: Po přednesení tohoto verše Sri Caitanya Mahaprabhu okamžitĕ upadl v bezvĕdomí na zem. Zažíval extázi a ztratil nad sebou vládu.

Text* 199: Když Pán Sri Caitanya Mahaprabhu padl v extázi lásky na zem, Pán Nityananda Ho rychle zvedl a položil si Ho na klín. Caitanya Mahaprabhu pak s pláčem opĕt vstal.

Text* 200: Pán projevoval extatické emoce a začal bĕhat sem a tam, přičemž vydával hlasité zvuky. Chvílemi se smál, chvílemi plakal a chvílemi tančil a zpíval.

Text* 201: Pán Caitanya Mahaprabhu nebyl schopný vyslovit celý verš a opakoval pouze „Ayi dina! Ayi dina!“ Nemohl mluvit a z očí Mu tekly proudy slz.

Text 202: Na tĕle Sri Caitanyi Mahaprabhua bylo vidĕt chvĕní, pocení, slzy štĕstí, šok, zblednutí, zklamání, mrzutost, ztrátu pamĕti, pýchu, radost a pokoru.

Text* 203: Tento verš odkryl dveře extatické lásky, a když byly odhalené, všichni Gopinathovi služebníci vidĕli Caitanyu Mahaprabhua, jak tančí v extázi.

Text* 204: Když se okolo Sri Caitanyi Mahaprabhua shluklo mnoho lidí, probral se k vnĕjšímu vĕdomí. Mezitím bylo dokončeno obĕtování Božstvu a bylo slyšet hlasité arati.

Text* 205: Potom knĕz uložil Božstva ke spánku a vyšel z chrámu, aby Pánu Caitanyovi Mahaprabhuovi nabídl všech dvanáct misek sladké rýže.

Text* 206: Když byly všechny misky se sladkou rýží, zbytky zanechané Gopinathem, postaveny před Sri Caitanyu Mahaprabhua, mĕl z toho velkou radost. Pĕt misek přijal, aby dal najíst oddaným.

Text* 207: Sedm zbývajících misek přistrčil a vrátil knĕzi. Tĕch pĕt, které Pán přijal, pak rozdal mezi pĕt oddaných a všichni se najedli prasadam.

Text* 208: Jelikož se Sri Caitanya Mahaprabhu neliší od Božstva Gopinatha, ty misky sladké rýže již ochutnal a snĕdl. Aby však projevil oddanou službu, jedl sladkou rýži z misek znovu jako oddaný.

Text* 209: Tu noc Sri Caitanya Mahaprabhu strávil v chrámu při společném zpívání. Ráno pak po zhlédnutí maṅgala-arati odešel.

Text* 210: Takto si Pán Sri Caitanya Mahaprabhu vlastními ústy vychutnával transcendentální vlastnosti Gopalajiho, Gopinatha i Sri Madhavendry Puriho.

Text* 211: Zde jsem popsal transcendentální slávu náklonnosti Pána Caitanyi Mahaprabhua k Jeho oddaným a nejzazší mez extatické lásky k Bohu.

Text* 212: Ten, kdo toto vyprávĕní poslouchá s vírou a oddaností, získá poklad lásky k Bohu u lotosových nohou Sri Krsny.

Text 213: Já, Krsnadasa, vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu po vzoru Sri Rupy a Sri Raghunatha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.