Text* 1: S úctou se klaním lotosovým nohám svého duchovního učitele a také všech ostatních učitelů na cestĕ oddané služby. S úctou se klaním všem vaisnavům a šesti Gosvamim, včetnĕ Srily Rupy Gosvamiho, Srily Sanatany Gosvamiho, Raghunatha dase Gosvamiho, Jivy Gosvamiho a jejich společníků. S úctou se klaním Sri Advaitovi Ācaryovi Prabhuovi, Sri Nityanandovi Prabhuovi, Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi a všem Jeho oddaným v čele se Srivasem Thakurem. Dále se s úctou klaním lotosovým nohám Pána Krsny, Srimati Radharani a všech gopi v čele s Lalitou a Visakhou.

Text* 2: Sláva Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi! Sláva Nityanandovi Prabhuovi! Sláva Advaitovi Ācaryovi! Sláva všem oddaným Sri Caitanyi Mahaprabhua!

Text* 3: Pán Sri Krsna sestoupil ve své inkarnaci Sri Caitanyi Mahaprabhua proto, aby vysvobodil všechny živé bytosti ve třech svĕtech, od Brahmaloky až po Patalaloku. Osvobození provádĕl třemi způsoby.

Text* 4: Pán osvobozoval živé bytosti nĕkde tak, že se s nimi přímo setkal, jinde zmocnil čistého oddaného a na dalších místech se nĕkomu osobnĕ zjevil.

Text* 5: Sri Caitanya Mahaprabhu delivered almost all the fallen souls by directly meeting them. He delivered others by entering the bodies of great devotees, such as Nakula Brahmacari. And He delivered still others by appearing before them, as in the case of Nrisimhananda Brahmacari. "I shall deliver the fallen souls." This statement characterizes the Supreme Personality of Godhead.

Text* 7: Každý, kdo se byť jednou setkal se Sri Caitanyou Mahaprabhuem bĕhem Jeho osobní přítomnosti v tomto svĕtĕ, byl zcela uspokojen a stal se duchovnĕ pokročilou osobou.

Text* 8: Oddaní z Bengálska přicházeli každý rok do Džagannáth Purí za Sri Caitanyou Mahaprabhuem a potom se zase vraceli domů.

Text* 9: Také lidé, kteří přišli do Džagannáth Purí z jiných indických provincií, byli po zhlédnutí lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua zcela uspokojeni.

Text 10: V podobĕ lidských bytostí tam přicházeli lidé z celého vesmíru, včetnĕ sedmi ostrovů, devíti khand, planet polobohů, Gandharvaloky a Kinnaraloky.

Text* 11: Po spatření Pána se všichni stali vaisnavy. V extázi lásky k Bohu pak zpívali Hare Krsna mantru a tančili.

Text* 12: Takto Sri Caitanya Mahaprabhu prostřednictvím přímých setkání osvobodil tři svĕty. Nĕkteří lidé však byli zapleteni v hmotných činnostech a nemohli přijít.

Text* 13: Aby Sri Caitanya Mahaprabhu osvobodil lidi ve všech oblastech vesmíru, kteří se s Ním nemohli setkat, vstupoval osobnĕ do tĕl čistých oddaných.

Text 14: Tyto živé bytosti (své čisté oddané) zmocnil tím, že v nich projevil tolik své oddanosti, až se lidé ze všech ostatních zemí při jejich spatření stávali oddanými.

Text* 15: Sri Caitanya Mahaprabhu tak osvobodil všechny tři svĕty nejen svou osobní přítomností, ale také zmocnĕním druhých. Krátce nyní popíši, jak zmocnil jednu živou bytost v Bengálsku.

Text 16: V Ámbuja-muluku žil Nakula Brahmacari, dokonale čistý oddaný, velice pokročilý v oddané službĕ.

Text* 17: Sri Caitanya Mahaprabhu vstoupil do srdce Nakuly Brahmacariho, protože chtĕl osvobodit všechny lidi v Bengálsku.

Text* 18: Nakula Brahmacari se začal chovat jako človĕk posedlý duchem. Chvílemi se smál, chvílemi plakal, chvílemi tančil a jindy zase zpíval jako blázen.

Text* 19: Neustále projevoval tĕlesné promĕny transcendentální lásky, jako je pláč, chvĕní, ztuhnutí, pocení, tančení v lásce k Bohu a hřímání.

Text* 20: Jeho tĕlo zářilo stejnĕ jako tĕlo Sri Caitanyi Mahaprabhua a vykazoval i stejné pohroužení v extázi lásky k Bohu. Na tyto projevy se chodili dívat lidé ze všech provincií Bengálska.

Text* 21: Každému, koho potkal, řekl, aby zpíval svatá jména Hare Krsna. Jakmile ho lidé uvidĕli, zaplavila je láska k Bohu.

Text* 22: Když se Sivananda Sena dozvĕdĕl, že do tĕla Nakuly Brahmacariho vstoupil Sri Caitanya Mahaprabhu, šel tam s pochybami v mysli.

Text* 23: Stál venku, a jelikož chtĕl provĕřit pravost Nakuly Brahmacariho, uvažoval takto:

Text* 24: "If Nakula Brahmacari personally calls me and knows my worshipable mantra, then I shall understand that he is inspired by the presence of Sri Caitanya Mahaprabhu." Thinking in this way, he stayed some distance apart.

Text* 26: Byl tam velký dav lidí. Nĕkteří přicházeli, jiní odcházeli a nĕkteří v tomto velkém davu ani Nakulu Brahmacariho nevidĕli.

Text* 27: Ve svém inspirovaném stavu Nakula Brahmacari řekl: „Nedaleko odtud stojí Sivananda Sena. Dva nebo čtyři bĕžte a zavolejte ho.“

Text* 28: Lidé začali bĕhat sem a tam a do všech stran volali: „Sivanando! Ty, kdo se jmenuješ Sivananda, prosím přijď sem. Nakula Brahmacari tĕ volá.“

Text* 29: Jakmile Sivananda Sena uslyšel volání, rychle tam přišel, Nakulovi Brahmacarimu se poklonil a sedl si kousek od nĕho.

Text* 30: Nakula Brahmacari řekl: „Vím, že máš pochyby. Nyní si prosím pozornĕ vyslechni tento důkaz.“

Text 31: „Pronášíš Gaura-gopala mantru, složenou ze čtyř slabik. Nyní se prosím vzdej tĕch pochyb, které v sobĕ máš.“

Text* 32: Sivananda Sena potom ve své mysli rozvinul naprostou důvĕru v to, že Nakula Brahmacari je naplnĕn přítomností Sri Caitanyi Mahaprabhua. Sivananda Sena mu potom vzdal úctu a oddanĕ mu sloužil.

Text* 33: Tímto způsobem musíme chápat nepochopitelné schopnosti Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua. Teď prosím poslouchejte, jak dochází k Jeho zjevení (avirbhava).

Text* 34-35: Sri Caitanya Mahaprabhu se neustále zjevoval na čtyřech místech – v domácím chrámu matky Saci, na místech, kde tančil Sri Nityananda Prabhu, bĕhem společného zpívání v domĕ Srivase Pandita, a v domĕ Raghavy Pandita. Zjevoval se přitahován láskou svých oddaných. To je Jeho přirozená vlastnost.

Text* 36: Sri Caitanya Mahaprabhu se zjevil Nrsimhanandovi Brahmacarimu a snĕdl jídlo, které Mu on obĕtoval. Pozornĕ si to prosím vyslechnĕte.

Text* 37: Sivananda Sena mĕl synovce jménem Srikanta Sena, který byl milostí Sri Caitanyi Mahaprabhua velmi požehnaný.

Text* 38: Jednoho roku se Srikanta Sena vydal sám do Džagannáth Purí, neboť velmi dychtil spatřit Pána.

Text* 39: Když Sri Caitanya Mahaprabhu vidĕl Srikantu Senu, obdařil ho svou bezpříčinnou milostí. Srikanta Sena zůstal dva mĕsíce v Džagannáth Purí a bydlel nedaleko Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 40: Před jeho návratem do Bengálska mu Pán řekl: „Zakaž oddaným zBengálska, aby tento rok chodili do Džagannáth Purí.“

Text* 41: „Tento rok osobnĕ přijdu do Bengálska a setkám se tam se všemi oddanými v čele s Advaitou Ācaryou.“

Text* 42: „Řekni prosím Sivanandovi Senovi, že v mĕsíci Pausa (prosinec-leden) určitĕ přijdu do jeho domu.“

Text* 43: „Je tam Jagadananda a on Mi bude obĕtovat jídlo. Řekni jim, ať nikdo tento rok do Džagannáth Purí nechodí.“

Text* 44: Když se Srikanta Sena vrátil do Bengálska a předal toto poselství, mysli všech oddaných to velice potĕšilo.

Text* 45: Advaita Ācarya chtĕl právĕ s ostatními oddanými vyrazit do Džagannáth Purí, ale po vyslechnutí tohoto poselství vyčkával. Sivananda Sena s Jagadanandou také zůstali a čekali na příchod Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 46: Když přišel mĕsíc Pausa, Jagadananda a Sivananda Sena připravili vše potřebné pro přivítání Pána. Každý den do večera čekali, že Pán přijde.

Text* 47: Mĕsíc plynul, ale Sri Caitanya Mahaprabhu nepřicházel. Jagadananda a Sivananda byli nesmírnĕ zarmoucení.

Text* 48: Suddenly Nrisimhananda arrived, and Jagadananda and Sivananda arranged for him to sit near them. Seeing them both so unhappy, Nrisimhananda inquired, "Why do I see that you are both despondent?"

Text* 50: Sivananda Sena mu na to řekl: „Sri Caitanya Mahaprabhu slíbil, že přijde. Proč tedy nepřišel?“

Text* 51: Když to Nrsimhananda Brahmacari slyšel, odpovĕdĕl: „Uklidnĕte se prosím. Ujišťuji vás, že Ho sem do tří dnů přivedu.“

Text* 52: Sivananda i Jagadananda vĕdĕli, jaký vliv a lásku k Bohu Nrsimhananda Brahmacari má. Byli si proto nyní jisti, že Sri Caitanyu Mahaprabhua určitĕ přivede.

Text* 53: Jeho skutečné jméno bylo Pradyumna Brahmacari. Jméno Nrsimhananda mu dal samotný Pán Gaurasundara.

Text* 54: Po dvou dnech meditace Nrsimhananda Brahmacari řekl Sivanandovi Senovi: „Přivedl jsem Sri Caitanyu Mahaprabhua do vesnice Pániháti.“

Text* 55: „Zítra v poledne přijde do tvého domu. Připrav prosím vše potřebné na vaření. Já osobnĕ uvařím a nabídnu Mu jídlo.“

Text* 56: „Brzy Ho sem tedy přivedu. Buďte si jisti, že to, co říkám, je pravda. Nepochybujte o tom.“

Text* 57: „Co nejdříve přineste vše potřebné, protože chci hned začít vařit. Udĕlejte prosím, co říkám.“

Text* 58: Nrsimhananda Brahmacari řekl Sivanandovi: „Přines prosím vše, co k vaření potřebuji.“ Sivananda Sena mu tedy okamžitĕ přinesl vše, oč požádal.

Text* 59: Již od časného rána vařil Nrsimhananda Brahmacari mnoho druhů jídel, včetnĕ zeleniny, koláčků, sladké rýže a dalších pokrmů.

Text* 60: Když dokončil vaření, přinesl nádoby zvlášť pro Pána Jagannatha a zvlášť pro Sri Caitanyu Mahaprabhua.

Text* 61: V oddĕlených nádobách také obĕtoval jídlo Nrsimhadevovi, Božstvu, které uctíval. Jídlo připravené k obĕti tak rozdĕlil na tři části, a před chrámem začal meditovat o Pánu.

Text* 62: Ve své meditaci vidĕl, jak Sri Caitanya Mahaprabhu rychle přišel, posadil se a snĕdl všechny tři obĕti; nic nenechal.

Text* 63: Když Pradyumna Brahmacari vidĕl, jak Sri Caitanya Mahaprabhu vše snĕdl, přemohla ho transcendentální extáze. Z očí mu tekly slzy, ale zdĕšenĕ říkal: „Bĕda, bĕda! Můj drahý Pane, co to dĕláš? Ty jsi to snĕdl všem!“

Text* 64: „Můj drahý Pane, nemám nic proti tomu, že jsi snĕdl jídlo Pána Jagannatha, protože se od Nĕho nelišíš. Proč ale jíš obĕť určenou Pánu Nrsimhadevovi?“

Text* 65: „Myslím, že Pán Nrsimhadeva dnes nic nejedl, a tudíž se postí. Jestliže se pán postí, jak může služebník žít?“

Text* 66: Nrsimha Brahmacari sice v srdci pociťoval radost, že vidí Sri Caitanyu Mahaprabhua sníst všechno, ale kvůli Pánu Nrsimhadevovi navenek vyjádřil znepokojení.

Text* 67: Sri Caitanya Mahaprabhu je samotná Nejvyšší Osobnost Božství, proto není žádný rozdíl mezi Ním, Pánem Jagannathem a Pánem Nrsimhadevou.

Text* 68: A protože Pradyumna Brahmacari hluboce dychtil tuto skutečnost poznat, Sri Caitanya Mahaprabhu mu ji vyjevil praktickou ukázkou.

Text* 69: Poté, co vše snĕdl, se Sri Caitanya Mahaprabhu vydal do Pániháti. Když tam v domĕ Raghavy uvidĕl různé druhy vařené zeleniny, mĕl z toho velkou radost.

Text 70: Sivananda řekl Nrsimhanandovi: „Proč se tváříš tak vydĕšenĕ?“

Text* 71: „Sám snĕdl obĕtiny pro všechna tři Božstva, a Jagannatha i Nrsimhadeva proto zůstali o hladu.“

Text* 72: Po vyslechnutí tohoto výroku si Sivananda Sena nebyl jistý, jestli takto Nrsimhananda Brahmacari mluví ze své extáze lásky, nebo se to opravdu stalo.

Text* 73: Takto zmatenému Sivanandovi Senovi Nrsimhananda Brahmacari řekl: „Přines další suroviny. Já pro Pána Nrsimhadevu uvařím ještĕ jednou.“

Text* 74: Sivananda Sena pak přinesl další suroviny. Pradyumna Brahmacari znovu uvařil a jídlo obĕtoval Pánu Nrsimhadevovi.

Text* 75: Další rok šel Sivananda se všemi oddanými do Džagannáth Purí zhlédnout lotosové nohy Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 76: Jednoho dne začal Pán přede všemi oddanými hovořit o Nrsimhanandovi Brahmacarim a chválit jeho transcendentální vlastnosti.

Text* 77: Pán řekl: „Minulý rok v mĕsíci Pausa Mi Nrsimhananda obĕtoval různé sladkosti a zeleninu. Nĕco tak dobrého jsem nikdy předtím neochutnal.“

Text* 78: Všichni oddaní jen žasli, když to slyšeli, a Sivananda Sena si byl jistý, že se to opravdu stalo.

Text* 79: Takto Sri Caitanya Mahaprabhu každý den jedl v chrámu Sacimaty a také při každém kirtanu navštĕvoval dům Srivase Thakura.

Text* 80: Podobnĕ byl přítomný vždy, když Nityananda Prabhu tančil, a pravidelnĕ se zjevoval v domĕ Raghavy.

Text* 81: Pán Gaurasundara je velmi ovlivňován láskou svých oddaných. Proto všude tam, kde se nachází čistá oddanost, se Pán zjeví, pokořen touto láskou, a tehdy Ho oddaní vidí.

Text* 82: Ovlivnĕn láskyplnými vztahy Sivanandy Seny, Sri Caitanya Mahaprabhu přicházel znovu a znovu. Kdo tedy dokáže najít hranice jeho lásky?

Text* 83: Takto jsem popsal zjevení Sri Caitanyi Mahaprabhua. Každý, kdo o tĕchto událostech naslouchá, může porozumĕt Pánovu transcendentálnímu majestátu.

Text 84: V Džagannáth Purí žil ve společnosti Sri Caitanyi Mahaprabhua Bhagavan Ācarya. Byl to ušlechtilý muž, velký učenec a vznešený oddaný.

Text* 85: Byl zcela pohroužený v myšlenkách na přátelské vztahy s Bohem a byl inkarnací pasáčka. Jeho jednání se Svarupou Damodarem Gosvamim bylo tedy velmi přátelské.

Text* 86: S naprostým odevzdáním vyhledal útočištĕ u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua. Nĕkdy zval Pána k sobĕ domů na obĕd.

Text 87: Bhagavan Ācarya doma připravil nejrůznĕjší druhy rýže a zeleniny a přivedl tam Pána, aby se sám najedl.

Text* 88: Otec Bhagavana Ācaryi se jmenoval Satananda Khan a byl zkušeným politikem, kdežto Bhagavan Ācarya se o řízení státu vůbec nezajímal. Ve skutečnosti byl témĕř ve stavu odříkání.

Text 89: Bratr Bhagavana Ācaryi se jmenoval Gopala Bhattacarya. Studoval ve Váránasí filosofii Vedanty a potom se vrátil do domu Bhagavana Ācaryi.

Text* 90: Bhagavan Ācarya vzal svého bratra na setkání se Sri Caitanyou Mahaprabhuem. Ten však vĕdĕl, že Gopala Bhattacarya je mayavadský filosof, a proto ze setkání s ním nebyl příliš nadšený.

Text* 91: Setkání s nĕkým, kdo není čistým oddaným Krsny, Sri Caitanyu Mahaprabhua nepotĕší. Proto nemĕl ze setkání s Gopalem Bhattacaryou žádnou radost, jelikož to byl mayavadský učenec. Byl však také příbuzným Bhagavana Ācaryi, a tak Sri Caitanya Mahaprabhu předstíral, že ho rád vidí.

Text* 92: Bhagavan Ācarya řekl Svarupovi Damodarovi: „Gopala, můj mladší bratr, dokončil studium vedantské filosofie a vrátil se ke mnĕ domů.“

Text* 93: Bhagavan Ācarya požádal Svarupu Damodara Gosvamiho, aby si od Gopala vyslechl komentář na Vedantu. Svarupa Damodara se však z lásky k nĕmu rozzlobil a promluvil následovnĕ.

Text* 94: „Zřejmĕ jsi v Gopalovĕ společnosti ztratil svou inteligenci, když teď dychtíš po poslechu mayavadské filosofie.“

Text 95: „Vaisnava, který poslouchá Sariraka-bhasyu, mayavadský komentář na Vedanta-sutru, upustí od Krsny si vĕdomého postoje, že Pán je vládce a živá bytost Jeho služebník, a začne sebe považovat za Nejvyššího Pána.“

Text* 96: „Mayavadská filosofie představuje takové žonglování se slovy, že dokonce i vysoce pokročilý oddaný, který přijal Krsnu za svůj život, po přečtení mayavadského komentáře k Vedanta-sutře zmĕní své rozhodnutí.“

Text* 97: Bhagavan Ācarya i přes protest Svarupy Damodara pokračoval dál: „Srdce i duše nás všech jsou upřené na lotosové nohy Krsny. Sariraka-bhasya proto nemůže zmĕnit naši mysl.“

Text* 98: Svarupa Damodara odpovĕdĕl: „Přesto, když posloucháme mayavadskou filosofii, že Brahman je poznání a vesmír mayi je nepravý, nezískáme tím žádné duchovní pochopení.“

Text 99: „Mayavadský filosof se snaží prosadit názor, že živá bytost je pouze výplodem představivosti a že Nejvyšší Osobnost Božství je pod vlivem mayi. Poslech takového komentáře zničí srdce i život oddaného.“

Text* 100: Bhagavan Ācarya mlčel, protože se velmi stydĕl a mĕl strach. Dalšího dne Gopala Bhattacaryu požádal, aby se vrátil do svého kraje.

Text* 101: Jednoho dne pozval Bhagavan Ācarya Sri Caitanyu Mahaprabhua na obĕd do svého domu. Připravoval proto rýži a různé druhy zeleniny.

Text* 102: Oddaný jménem Chota Haridasa často zpíval písnĕ pro Sri Caitanyu Mahaprabhua. Bhagavan Ācarya ho zavolal k sobĕ domů a řekl mu:

Text 103: „Jdi prosím za sestrou Sikhiho Mahitiho, mým jménem ji požádej o manu bílé rýže a přines ji sem.“

Text* 104: Sestra Sikhiho Mahitiho se jmenovala Madhavi-devi. Byla to starší žena, která neustále provádĕla askezi a byla velmi pokročilá v oddané službĕ.

Text* 105: Sri Caitanya Mahaprabhu ji přijímal jako dřívĕjší společnici Srimati Radharani. Na celém svĕtĕ mĕl Sri Caitanya Mahaprabhu tři a půl důvĕrných oddaných.

Text* 106: Onĕmi třemi byli Svarupa Damodara Gosvami, Ramananda Raya a Sikhi Mahiti, polovičkou byla sestra Sikhiho Mahitiho.

Text* 107: Chota Haridasa od ní vyžebral rýži a přinesl ji Bhagavanovi Ācaryovi, kterému její kvalita udĕlala velkou radost.

Text* 108: Bhagavan Ācarya s velkou náklonností uvařil různé druhy zeleniny a dalších jídel, která mĕl Sri Caitanya Mahaprabhu rád. Nechal donést i zbytky jídla Pána Jagannatha a nĕco na podporu trávení, jako mletý zázvor a limetky se solí.

Text* 109: V poledne přišel Sri Caitanya Mahaprabhu, aby snĕdl jídlo, které Mu Bhagavan Ācarya nabídl. Nejprve pochválil kvalitní rýži a potom se zeptal.

Text 110: „Odkud máš tak kvalitní rýži?“ zeptal se Pán.

Text* 111: Sri Caitanya Mahaprabhu se zeptal, kdo tu rýži vyžebral a přinesl. Bhagavan Ācarya zmínil jméno Haridase mladšího.

Text* 112: Sri Caitanya Mahaprabhu chválil kvalitu rýže a přijal prasadam. Po návratu do svého sídla dal Govindovi, svému osobnímu služebníkovi, následující příkaz.

Text* 113: „Dneškem počínaje, nesmíš Chotovi Haridasovi dovolit, aby sem chodil.“

Text* 114: Když se Haridasa mladší dozvĕdĕl, že už za Sri Caitanyou Mahaprabhuem nesmí, byl nesmírnĕ zkroušený. Nikdo nechápal, proč tento příkaz dostal.

Text* 115: Haridasa tři dny nejedl. Svarupa Damodara Gosvami se potom s dalšími důvĕrnými oddanými vydal za Sri Caitanyou Mahaprabhuem, aby se Ho zeptali.

Text* 116: „Jakého velkého přestupku se Haridasa mladší dopustil? Proč nesmí překročit Tvůj práh? Teď se už tři dny postí.“

Text 117: Pán odpovĕdĕl: „Nemohu snést pohled do tváře človĕka, který přijal stav odříkání, a přesto si důvĕrnĕ povídá se ženou.“

Text 118: „Smysly jsou k objektům svého požitku přitahovány tak silnĕ, že dřevĕná socha ženy upoutá mysl dokonce i velkého svĕtce.“

Text 119: „  ,Nikdo by nemĕl sedĕt v blízkosti své matky, sestry či dcery, neboť smysly jsou tak silné, že mohou přitáhnout dokonce i toho, kdo má pokročilé poznání.̀  “

Text 120: „Je mnoho tĕch, kdo témĕř nic nevlastní a přijímají stav odříkání jako opice. Toulají se z místa na místo, zamĕstnáni uspokojováním smyslů a důvĕrnými hovory se ženami.“

Text* 121: Sri Caitanya Mahaprabhu domluvil a odešel do svého pokoje. Oddaní vidĕli, jak je rozzlobený, a proto radĕji zmlkli.

Text* 122: Dalšího dne přišli všichni oddaní k lotosovým nohám Sri Caitanyi Mahaprabhua, aby se za Haridase mladšího společnĕ přimluvili.

Text* 123: Řekli: „Haridasa se dopustil jen malého přestupku. Ó Pane, prosím buď k nĕmu tedy milostivý. Nyní byl dostatečnĕ ponaučen a v budoucnosti se už tohoto přestupku nedopustí.“

Text* 124: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Moje mysl není pod Mou kontrolou. Nechce vidĕt nikoho, kdo je ve stavu odříkání a mluví důvĕrnĕ se ženami.“

Text* 125: „Jdĕte všichni za svou prací a zanechte tĕchto zbytečných řečí. Jestli o tom ještĕ jednou začnete mluvit, odejdu, a už Mne tu víckrát neuvidíte.“

Text* 126: Jakmile to oddaní uslyšeli, všichni si rukama zakryli uši, vstali a odešli za svými povinnostmi.

Text* 127: Sri Caitanya Mahaprabhu také odešel, aby vykonal své polední povinnosti. Nikdo Jeho zábavy nepochopil.

Text* 128: Dalšího dne šli všichni oddaní za Sri Paramanandou Purim a žádali ho, aby Pána uklidnil.

Text* 129: Paramananda Puri šel tedy do sídla Sri Caitanyi Mahaprabhua sám. Pán se mu poklonil a s velkou úctou ho usadil vedle sebe.

Text* 130: Pán se zeptal: „Jaký máš pro Mĕ pokyn? Z jakého důvodu jsi sem přišel?“ Paramananda Puri potom Pánu přednesl svou žádost, aby Pán Haridasovi mladšímu prokázal svou přízeň.

Text* 131: Sri Caitanya Mahaprabhu vyslechl jeho žádost a odpovĕdĕl: „Můj drahý pane, poslouchej, co ti povím. Bude lepší, když tu se všemi vaisnavy zůstaneš.“

Text* 132: „Dej Mi prosím svolení jít do Álálanáthu. Budu tam sám, jen Govinda půjde se Mnou.“

Text* 133: Jakmile Pán domluvil, zavolal Govindu. Poklonil se Paramanandovi Purimu, vstal a chystal se odejít.

Text* 134: Paramananda Puri Gosañi Mu spĕšnĕ zastoupil cestu a s velkou pokorou Pána přimĕl posadit se v jeho pokoji.

Text* 135: Paramananda Puri řekl: „Můj drahý Pane Caitanyo, jsi nezávislá Nejvyšší Osobnost Božství. Můžeš dĕlat, cokoliv se Ti zachce. Kdo by mohl říci nĕco, čemu bys podléhal?“

Text* 136: „Tvoje činnosti jsou příznivé pro všechny lidi. My je ale nechápeme, protože Tvoje zámĕry jsou hluboké a vážné.“

Text* 137: Paramananda Puri Gosañi domluvil a odešel domů. Všichni oddaní šli potom navštívit Haridase mladšího.

Text* 138: Svarupa Damodara Gosañi řekl: „Haridasi, prosím vyslechni nás, protože si všichni přejeme tvé dobro. Prosím vĕř tomu.“

Text* 139: „Sri Caitanya Mahaprabhu nyní trvá na svém hnĕvu, protože je nezávislá Nejvyšší Osobnost Božství. Za nĕjakou dobu k tobĕ však bude jistĕ milostivý, protože má laskavé srdce.“

Text* 140: „Pán trvá na svém, a když ty budeš také umínĕný, Jeho zatvrzelost se ještĕ zvĕtší. Bude proto lepší, když se vykoupeš a přijmeš prasadam. Jeho hnĕv časem ustoupí sám od sebe.“

Text* 141: Svarupa Damodara Gosvami takto promluvil a přimĕl Haridase, aby se vykoupal a přijal prasadam. Poté, co mu dal toto ujištĕní, se vrátil domů.

Text* 142: Když šel Sri Caitanya Mahaprabhu do chrámu zhlédnout Pána Jagannatha, Haridasa se na Nĕho vždy zpovzdálí díval.

Text 143: Sri Caitanya Mahaprabhu je oceánem milosti. Kdo Mu může porozumĕt? Je jisté, že své oddané trestá jen proto, aby znovu ustanovil zásady náboženství či povinnosti.

Text 144: Mezi oddanými zavládl strach, když to celé vidĕli, a přestali tedy mluvit se ženami dokonce i ve snech.

Text* 145: Tak uplynul Haridasovi mladšímu celý rok, avšak stále nebylo vidĕt příznaky milosti Sri Caitanyi Mahaprabhua vůči nĕmu.

Text* 146: Na konci jedné noci se proto Haridasa mladší s úctou poklonil Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi a odešel do Prajágu, aniž by nĕkomu nĕco řekl.

Text* 147: Haridasa mladší se pevnĕ rozhodl získat útočištĕ u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua. Vstoupil proto do hluboké vody v Trivéní, soutoku Gangy a Jamuny v Prajágu, a tak si vzal život.

Text* 148: Okamžitĕ potom, co takto spáchal sebevraždu, odešel ve svém duchovním tĕle za Sri Caitanyou Mahaprabhuem a dostal Jeho milost. Přesto však zůstal neviditelný.

Text* 149: V duchovním tĕle podobajícím se gandharvovi Haridasa mladší zpíval vždy v noci pro Sri Caitanyu Mahaprabhua, i když jej nebylo vidĕt. Nikdo mimo Pána o tom však nevĕdĕl.

Text* 150: Jednoho dne se Sri Caitanya Mahaprabhu zeptal oddaných: „Kde je Haridasa? Nyní ho sem můžete přivést.“

Text* 151: Oddaní odpovĕdĕli: „Když uplynul celý rok, tak jedné noci Haridasa mladší vstal a odešel. Nikdo neví kam.“

Text* 152: Všichni oddaní se velmi divili, že se Sri Caitanya Mahaprabhu lehce usmívá, když slyší, jak naříkají.

Text* 153: One day Jagadananda, Svarupa, Govinda, Kasisvara, Sankara, Damodara and Mukunda all went to bathe in the sea. They could hear Haridasa singing from a distant place as if calling them in his original voice.

Text* 155: Nikdo ho nevidĕl, ale bylo slyšet jeho sladký zpĕv. Oddaní v čele s Govindou proto uvažovali takto:

Text* 156: „Haridasa určitĕ spáchal sebevraždu vypitím jedu, a kvůli tomuto hříchu se teď stal brahmanským duchem.“

Text 157: „Jeho hmotnou podobu nevidíme,“ říkali, „ale slyšíme jeho sladký zpĕv. Musel se proto stát duchem.“

Text* 158: „Haridasa mladší celý život zpíval Hare Krsna mantru a sloužil Nejvyššímu Pánu Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi. Navíc ho mĕl Pán v oblibĕ a zemřel na svatém místĕ.“

Text* 159: „Haridasa se jistĕ nedočkal takového ponížení, musel získat osvobození. To celé je zábava Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua. Pozdĕji to pochopíte.“

Text* 160: Jeden oddaný se z Prajágu vrátil do Navadvípu a vyprávĕl všem podrobnosti o sebevraždĕ Haridase mladšího.

Text* 161: Vysvĕtlil, jak se Haridasa mladší rozhodl a jak vstoupil do vody na soutoku Jamuny a Gangy. Srivasa Thakura a ostatní oddaní byli po vyslechnutí tĕchto podrobností velmi překvapení.

Text* 162: Na konci roku přišel Sivananda Sena v doprovodu ostatních oddaných jako obvykle do Džagannáth Purí, a šťastnĕ se tak setkal se Sri Caitanyou Mahaprabhuem.

Text 163: Srivasa Thakura se Sri Caitanyi Mahaprabhua zeptal: „Kde je Haridasa mladší?“

Text* 164: Tehdy Srivasa Thakura vyprávĕl podrobnosti o tom, jak se Haridasa rozhodl a jak vstoupil do vody na soutoku Gangy a Jamuny.

Text* 165: Jakmile Sri Caitanya Mahaprabhu vyslechl tyto podrobnosti, v radostné náladĕ s úsmĕvem řekl: „Toto je jediný způsob odčinĕní pro toho, kdo se smyslnĕ dívá na ženy.“

Text 166: Všichni oddaní v čele se Svarupou Damodarem Gosvamim potom dospĕli k závĕru, že když Haridasa spáchal sebevraždu na soutoku řek Gangy a Jamuny, jistĕ nakonec získal útočištĕ u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 167: Takto pokračuje Sri Caitanya Mahaprabhu, syn matky Saci, ve svých zábavách, jež uspokojují uši a mysl čistých oddaných, kteří o nich naslouchají.

Text* 168: Tato událost ukazuje milost Sri Caitanyi Mahaprabhua, Jeho učení o tom, že sannyasi by mĕl zůstat ve stavu odříkání, a hlubokou připoutanost, kterou k Nĕmu chovají Jeho vĕrní oddaní.

Text* 169: Ukazuje také slávu svatých míst a to, jak Pán přijímá svého vĕrného oddaného. Pán tak v jedné zábavĕ splnil pĕt až sedm účelů.

Text* 170: Zábavy Sri Caitanyi Mahaprabhua jsou sladké jako nektar a hluboké jako oceán. Obyčejní lidé jim nerozumĕjí, ale rozvážný oddaný ano.

Text* 171: Naslouchejte prosím zábavám Sri Caitanyi Mahaprabhua s vírou a důvĕrou. Neargumentujte, protože argumenty přinášejí opačný výsledek.

Text 172: Já, Krsnadasa, kráčím ve stopách Sri Rupy a Sri Raghunatha a vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.