Text* 1: Sukadeva Gosvami pokračoval: Když Vamanadeva, Nejvyšší Osobnost Božství, slyšel Baliho Maharaje takto příjemně mluvit, byl velmi spokojen, neboť jeho slova se shodovala s náboženskými zásadami. Proto ho Pán začal chválit.

Text 2: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó králi, jsi navýsost vznešený, neboť tvými rádci jsou bráhmanští potomci Bhrgua a pokyny pro příští život ti dává tvůj děd, pokojný a úctyhodný Prahlada Maharaja. Tvá slova jsou naprosto pravdivá a dokonale se shodují s náboženskou etiketou. Odpovídají mravům tvé rodiny a zvětšují tvoji slávu.

Text* 3: Vím, že ještě nikdo z těch, kdo se narodili v tvém rodu, nebyl přízemní ani lakomý. Nikdo neodmítl nabídnout milodar brahmanům, a pokud to slíbil, nikdy své slovo neporušil.

Text 4: Ó králi Bali, tvá dynastie ještě nikdy nezplodila bezcharakterního krále, který by odmítl dát na svatých místech milodar brahmanům nebo bojovat na bojišti proti ksatriyům, pokud o to byl požádán. Sláva tvé dynastie je umocněna přítomností Prahlada Maharaje, který připomíná nádherný měsíc na nebi.

Text* 5: Právě ve tvé dynastii se zrodil Hiranyaksa, který jen s kyjem v ruce, sám a bez pomoci, putoval po celé Zemi, aby dobyl všechny světové strany. Žádný z hrdinů, jež potkal, se mu nemohl vyrovnat.

Text* 6: Když Pán Visnu ve své inkarnaci kance zachraňoval Zemi z oceánu Garbhodaka, Hiranyaksa se před Ním objevil, a Pán ho zabil. Byl to krutý boj a Pán s velkými obtížemi nakonec zvítězil. Když později přemýšlel o neobyčejné Hiranyaksově udatnosti, cítil se vskutku vítězoslavně.

Text* 7: Jakmile se Hiranyakasipu doslechl o smrti svého bratra rukou Visnua, nanejvýš rozhněvaný se vydal do Visnuova sídla s úmyslem Ho zabít.

Text* 8: Pán Visnu, nejlepší z mystiků, který zná běh času, sledoval Hiranyakasipua, jenž se blížil s trojzubcem v ruce jako zosobněná smrt, a uvažoval takto.

Text* 9: Hiranyakasipu Mě bude pronásledovat všude, kam půjdu, tak jako smrt pronásleduje všechny živé bytosti. Udělám tedy lépe, když vstoupím do jeho srdce — pak Mě neuvidí, jelikož je schopen vidět jen to, co je vně.

Text 10: Pán Vamanadeva pokračoval: Ó králi démonů, poté, co se Pán Visnu takto rozhodl, vstoupil do těla svého nepřítele Hiranyakasipua, který se k Němu nezadržitelně hnal. V subtilním těle, o jakém Hiranyakasipu neměl ani ponětí, vnikl Pán Visnu, plný úzkosti, společně s dechem do jeho nosní dírky.

Text* 11: Když Hiranyakasipu viděl, že Visnuovo sídlo je prázdné, začal Pána Visnua hledat všude. Rozhněván tím, že Ho nevidí, hlasitě řval a prohledával celý vesmír: povrch Země, vyšší planetární soustavy, všechny strany, jeskyně a moře. Přesto však tento největší z hrdinů Visnua nikde nespatřil.

Text 12: Když Hiranyakasipu Pána nikde neviděl, řekl: “Prohledal jsem celý vesmír, ale Visnua, který zabil mého bratra, jsem nenašel. Musel tedy jistě odejít na místo, odkud se nikdo nevrací. (Jinými slovy — je nyní určitě mrtvý.)”

Text 13: Hiranyakasipuův hněv vůči Pánu Visnuovi trval až do jeho smrti. Jiní lidé s tělesným pojetím života se hněvají jen na základě falešného ega a mocného vlivu nevědomosti.

Text 14: Tvůj otec Virocana, syn Maharaje Prahlada, měl velice rád brahmany. Přestože dobře věděl, že to polobozi za ním přišli v šatech brahmanů, na jejich žádost jim věnoval délku svého života.

Text* 15: Ty sám dodržuješ zásady, jimiž se řídily velké osobnosti v postavení brahmanů žijících rodinným životem, tvoji předkové a velcí hrdinové, kteří jsou nesmírně proslulí svými vznešenými činnostmi.

Text 16: Ó králi Daityů, žádám Vaše Veličenstvo, pocházející z tak šlechetného rodu a schopné štědře rozdávat milodary, pouze o tři kroky země podle míry Mých kroků.

Text 17: Ó králi, vládce celého vesmíru, přestože jsi velice štědrý a můžeš Mi dát tolik země, kolik si budu přát, nechci od tebe víc, než je nutné. Učený brahmana, který od druhých přijímá jen takové milodary, jaké odpovídají jeho potřebám, se nezaplétá do hříšného jednání.

Text 18: Bali Maharaja pravil: Ó synu brahmany, Tvá slova se vyrovnají pokynům starších a učených osob. Jsi však jen chlapec a nemáš dostatek inteligence. Nejsi proto příliš prozíravý co se týče Tvého vlastního zájmu.

Text 19: Jakožto vládce všech tří částí vesmíru Ti mohu dát celý ostrov. Přišel jsi, abys mě o něco požádal, a uspokojil jsi mě svými příjemnými slovy, ale žádáš jen o tři kroky země. Nejsi tedy příliš inteligentní.

Text* 20: Ó malý chlapče, ten, kdo ke mně přijde o něco žebrat, by již neměl mít o co žádat někde jinde. Jestliže tedy chceš, můžeš mě požádat o tolik země, kolik Ti stačí k zaopatření s ohledem na Tvé potřeby.

Text 21: Nejvyšší Pán řekl: Můj milý králi, ani souhrn všeho, co je ve třech světech a je příjemné smyslům, nemůže uspokojit toho, kdo své smysly neumí ovládat.

Text* 22: Kdybych se nespokojil s třemi kroky země, jistě bych se nespokojil ani s vlastnictvím jednoho ze sedmi ostrovů, složeného z devíti vars. I kdyby Mi patřil celý jeden ostrov, dělal bych si naděje na získání dalších.

Text* 23: Slyšeli jsme, že i když mocní králové jako Maharaja Prthu a Maharaja Gaya získali sedm dvipů, spokojení nebyli a jejich touhy neměly konce.

Text 24: Člověk by se měl spokojit s tím, co získá na základě svých minulých činů, neboť nespokojenost nemůže nikdy přinést štěstí. Ten, kdo se neovládá, nebude šťastný, ani když bude vlastnit celé tři světy.

Text* 25: Hmotné bytí je příčinou nespokojenosti s naplňováním chtivých tužeb a získáváním více a více peněz. To vede k pokračování hmotného života, doprovázeného opakovaným zrozením a smrtí. Ten, kdo se však spokojí s tím, co získá řízením osudu, je způsobilý pro vysvobození z hmotné existence.

Text* 26: Brahmana, který je vždy spokojený se vším, co mu poskytne prozřetelnost, je stále více osvětlován duchovní silou, ale duchovní síla nespokojeného brahmany slábne, tak jako uhasíná oheň, zalévaný vodou.

Text* 27: Proto si od tebe, ó králi, který jsi nejlepší z dárců, žádám pouze tři kroky země. Tento dar Mě velmi potěší, vždyť štěstí znamená být plně spokojený s tím, co je absolutně nezbytné.

Text* 28: Sukadeva Gosvami pokračoval: Když Nejvyšší Pán k Balimu takto promluvil, Bali Maharaja se usmál a řekl Mu: “Dobrá. Vezmi si, co si přeješ.” Pak vzal nádobu s vodou, na potvrzení svého slibu, že Vamanadevovi daruje zemi, kterou si přál.

Text* 29: Sukracarya, nejlepší z mudrců, prohlédl záměr Pána Visnua a neprodleně promluvil ke svému žákovi, který se chystal dát Pánu Vamanadevovi vše.

Text* 30: Sukracarya řekl: Ó synu Virocany, tento brahmacari v podobě trpaslíka je přímo nehynoucí Nejvyšší Osobnost Božství, Visnu. Aby splnil zájmy polobohů, zjevil se tak, že přijal Kasyapu Muniho za svého otce a Aditi za svou matku.

Text* 31: Nevíš ani, jakému nebezpečí se vystavuješ tím, že jsi Mu slíbil darovat zemi. Myslím, že tento slib pro tebe není vůbec prospěšný a velmi démonům uškodí.

Text 32: Tato osoba, která falešně vystupuje jako brahmacari, je ve skutečnosti Nejvyšší Osobnost Božství, Hari, který přišel v této podobě, aby ti vzal všechnu zemi, bohatství, krásu, moc, slávu a vzdělání. Poté, co ti to vše odebere, dá to tvému nepříteli Indrovi.

Text 33: Slíbil jsi Mu jako milodar tři kroky země, ale až Mu je dáš, zabere tři světy. Jsi hlupák! Nevíš, jak velkou chybu jsi udělal. Poté, co odevzdáš vše Pánu Visnuovi, ti nezbydou prostředky na vlastní živobytí. Z čeho budeš žít?

Text 34: Vamanadeva nejdřív jedním krokem zabere tři světy, pak udělá druhý krok a zabere vše v meziplanetárním prostoru a pak zvětší své vesmírné tělo a zabere úplně všechno. Kde Mu nabídneš místo pro třetí krok?

Text* 35: Nebudeš schopen splnit svůj slib a myslím si, že za to tě čeká věčný pobyt v pekle.

Text* 36: Učenci nechválí dobročinnost, která ohrožuje vlastní živobytí. Rozdávat milodary, provádět oběti, askezi nebo plodonosné činnosti může ten, kdo se dovede náležitě zaopatřit. (Pro toho, kdo není schopen se postarat sám o sebe, to nepřichází v úvahu.)

Text 37: Proto má člověk s plným poznáním rozdělit své nahromaděné jmění na pět dílů — na náboženství, dobrou pověst, bohatství, smyslový požitek a na zajištění členů své rodiny. Potom bude šťastný v tomto i příštím světě.

Text* 38: Možná námitka je, že už jsi dal svůj slib a nemůžeš ho odmítnout. Ó nejlepší z démonů, přijmi ode mě důkaz z Bahvrca-sruti, který říká, že slib je platný, pokud byl uveden slovem om, v opačném případě neplatí.

Text 39: Védy uvádějí, že dobré plody a květy stromu, kterým je tělo, jsou jeho skutečnou úrodou. Pokud však tělesný strom neexistuje, není možné tyto plody a květy získat. I když se tělo zakládá na nepravdě, žádné plody a květy se bez pomoci tělesného stromu neobjeví.

Text 40: Když je strom vyvrácen, spadne na zem a okamžitě začne usychat. Když se podobně člověk nestará o tělo, které pokládá za neskutečné—jinými slovy, když je nepravda vymýcena — tělo nepochybně odumře.

Text 41: Pronášením slova “om” se člověk odděluje od svého pěněžního jmění. Osvobozuje se tak od připoutanosti k penězům, neboť se jich vzdává. Být bez peněz není příliš příjemné, neboť v takové situaci člověk nemůže splnit své touhy. Užitím slova “om” v podstatě zchudne. Zvláště když dá milodar chudákovi či žebrákovi, nepomůže mu to v seberealizaci ani smyslovém požitku.

Text 42: Bezpečným krokem tedy je říci “Ne”. Ačkoliv je to podvod, zajistí člověku plnou ochranu a vzbudí soucit druhých, což poskytne dokonalou příležitost od nich získat peníze pro sebe. Pokud se však někdo stále vymlouvá, že nic nemá, je odsouzen — je mrtvý, přestože ještě žije, anebo by měl být zabit, dokud ještě dýchá.

Text 43: Lež při lichocení ženě s cílem si ji podmanit, v žertu, při svatebním obřadu, pro opatřování živobytí, v nebezpečné situaci, při ochraně krav a bráhmanské kultury nebo pro záchranu člověka z rukou nepřítele, se nikdy neodsuzuje.