Každý brahmana či sannyasi je oprávněný žádat druhé o milodar, ale pokud si vezme víc, než je nezbytně nutné, zaslouží si potrestání. Nikdo nemůže z majetku Nejvyššího Pána používat víc, než kolik nutně potřebuje. Pán Vamanadeva Balimu Maharajovi nepřímo naznačil, že zabírá více země, než odpovídá jeho potřebám. Všechny potíže v hmotném světě jsou způsobeny marnotratností. Lidé přehnaně hromadí peníze a rovněž je přehnaně utrácejí. Toto jednání je hříšné. Všechen majetek patří Nejvyšší Osobnosti Božství a všechny živé bytosti, které jsou syny Nejvyššího Pána, mají právo používat majetek svrchovaného Otce, ale nikdo si nesmí brát víc, než je nutné. Tuto zásadu musí zvláště dodržovat brahmanové a sannyasini, kteří žijí na účet druhých. Vamanadeva byl tedy ideálním žebrákem, neboť žádal pouze o tři kroky země. Mezi Jeho kroky a kroky obyčejné lidské bytosti je samozřejmě rozdíl. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, může díky své nepochopitelné moci zabrat nekonečně velkou mírou svých kroků celý vesmír včetně vyššího, nižšího a středního planetárního systému.