eṣa te sthānam aiśvaryaḿ
śriyaḿ tejo yaśaḥ śrutam
dāsyaty ācchidya śakrāya
māyā-māṇavako hariḥ
eṣaḥ — tato osoba falešně vystupující jako brahmacārī; te — tvoji; sthānam — vlastněnou zemi; aiśvaryam — bohatství; śriyam — hmotnou krásu; tejaḥ — hmotnou moc; yaśaḥ — slávu; śrutam — vzdělání; dāsyati — dá; ācchidya — tobě odebírající; śakrāya — tvému nepříteli, Pánu Indrovi; māyā — falešně vypadající; māṇavakaḥ — brahmacārī, syn nějaké živé bytosti; hariḥ — je ve skutečnosti Nejvyšší Osobnost Božství, Hari.
Srila Visvanatha Cakravarti Thakura v této souvislosti vysvětluje, že samotné slovo harih znamená “ten, kdo bere”. Tomu, kdo se spojí s Harim, Nejvyšší Osobností Božství, Pán odejme všechno utrpení a zpočátku zdánlivě i materiální bohatství, slávu, vzdělání a krásu. Ve Srimad- Bhagavatamu (10.88.8) se píše: yasyaham anugrhnami harisye tad-dhanam sanaih. Pán řekl Maharajovi Yudhisthirovi: “První milost uděluji oddanému tím, že mu odeberu všechen majetek, zvláště jeho hmotné jmění, jako jsou peníze.” To je zvláštní přízeň, kterou Pán projeví upřímnému oddanému. Pokud upřímný oddaný touží mít Krsnu víc než cokoliv jiného, ale zároveň je připoutaný k hmotnému jmění, které mu brání rozvíjet vědomí Krsny, Pán mu svou taktikou, kterou chce ukončit jeho připoutanost, všechen majetek odejme. Zde Sukracarya říká, že tento trpasličí brahmacari Balimu vezme všechno. Tím naznačuje, že Pán vezme člověku všechno hmotné jmění a také jeho mysl. Když oddaný svou mysl odevzdá u lotosových nohou Krsny (sa vai manah krsna-padaravindayoh), bude přirozeně schopen obětovat vše pro Jeho uspokojení. Bali Maharaja byl sice oddaný, ale byl také připoutaný k hmotnému vlastnictví. Pán byl k němu velice laskavý, a proto mu projevil zvláštní přízeň tím, že se zjevil jako Pán Vamana, aby mu odebral všechno hmotné jmění včetně mysli.