विष्णवे क्ष्मां प्रदास्यन्तमुशना असुरेश्वरम् ।
जानंश्चिकीर्षितं विष्णोः शिष्यं प्राह विदां वरः ॥२९॥

viṣṇave kṣmāḿ pradāsyantam

uśanā asureśvaram

jānaḿś cikīrṣitaḿ viṣṇoḥ

śiṣyaḿ prāha vidāḿ varaḥ

viṣṇave — Pánu Viṣṇuovi (VÄmanadevovi); ká¹£mÄm — zemi; pradÄsyantam — který byl pÅ™ipravený dát; uÅ›anÄḥ — ÅšukrÄcÄrya; asura-īśvaram — králi démonů (Balimu MahÄrÄjovi); jÄnan — dobÅ™e vÄ›doucí; cikÄ«rá¹£itam — jaký byl plán; viṣṇoḥ — Pána Viṣṇua; Å›iá¹£yam — svému žákovi; prÄha — Å™ekl; vidÄm varaḥ — nejlepší z tÄ›ch, kteří vÄ›dí vÅ¡echno.


Text

Sukracarya, nejlepší z mudrců, prohlédl záměr Pána Visnua a neprodleně promluvil ke svému žákovi, který se chystal dát Pánu Vamanadevovi vše.

Purport