Text 1: Sukadeva Gosvami řekl: Syn Nabhagy, který se jmenoval Nabhaga, žil dlouho u svého duchovního učitele. Jeho bratři si proto mysleli, že se nechce stát grhasthou a už se nevrátí — rozdělili si tedy majetek svého otce mezi sebe a Nabhagovi žádný podíl nenechali. Když se vrátil od duchovního učitele, dali mu jako podíl svého otce.

Text* 2: Nabhaga se ptal: “Co jste mi vyhradili jako podíl z otcova majetku, milí bratři?” Jeho starší bratři mu odpověděli: “Jako tvůj podíl ti přenecháváme našeho otce.” Když však Nabhaga šel za svým otcem a řekl mu: “Otče, moji starší bratři mi jako podíl z majetku přenechali tebe,” otec odvětil: “Nedej na jejich klamná slova, milý synu. Já nejsem tvůj majetek.”

Text 3: Nabhagův otec pravil: “Všichni potomci Aṅgiry se dnes chystají vykonat velkou oběť, ale přestože jsou velmi inteligentní, budou při jejím provádění každý šestý den zmateni a dopustí se chyb ve svých denních povinnostech.”

Text* 4-5: Nabhagův otec pokračoval: “Jdi k těm velkým duším a sděl jim dva védské hymny týkající se Vaisvadevy. Až tito mocní mudrci skončí svou oběť a půjdou na nebeské planety, dají ti zbytek peněz, které z oběti získali. Hned se tam proto vydej.” Nabhaga tedy jednal přesně podle rady svého otce. Velcí mudrci Aṅgirovy dynastie mu dali všechno své bohatství a pak se odebrali na nebeské planety.

Text* 6: Když si Nabhaga bral toto bohatství, přišel za ním ze severu člověk tmavého vzhledu a promluvil: “Všechno bohatství z obětní arény patří mně.”

Text* 7: Nabhaga pak řekl: “Toto bohatství je moje. Velcí světci mi ho dali.” Když to Nabhaga vyslovil, člověk s tmavým zevnějškem odvětil: “Pojďme za tvým otcem a požádejme ho, ať náš spor rozsoudí.” Nabhaga se tedy zeptal svého otce.

Text* 8: Nabhagův otec prohlásil: “Vše, co vznešení mudrci obětovali v aréně Daksa-yajñi, nabídli jako podíl Pánu Sivovi. Všechno v obětní aréně tedy nepochybně patří Pánu Sivovi.”

Text* 9: Nabhaga potom složil Pánu Sivovi poklony a pravil: “Ó ctihodný pane, vše v této aréně oběti je tvé. To je tvrzení mého otce. S velkou úctou před tebou skláním svoji hlavu a žádám tě o milost.”

Text* 10: Pán Siva řekl: “Všechno, co prohlásil tvůj otec, je pravda a ty mluvíš také pravdu. Proto ti já, který jsem znalcem védských manter, vyložím transcendentální poznání.”

Text* 11: Pán Siva pravil: “Nyní si můžeš vzít všechno bohatství, které zbylo po oběti. Dávám ti ho.” Pán Siva, který je dokonale věrný náboženským zásadám, takto promluvil a vzápětí zmizel.

Text* 12: Pokud někdo ráno a večer s velkou pozorností poslouchá a vypráví tento příběh nebo na něj vzpomíná, jistě se stane učencem chápajícím védské hymny a znalcem seberealizace.

Text* 13: Nabhagovi se narodil Maharaja Ambarisa, vznešený oddaný, proslulý svými vynikajícími vlastnostmi. Ačkoliv ho proklel neomylný brahmana, toto prokletí na něho nemělo žádný vliv.

Text* 14: Král Pariksit požádal: “Ó velká osobnosti, Maharaja Ambarisa byl jistě ušlechtilý a měl úctyhodnou povahu. Přeji si o něm slyšet. Překvapuje mě, že na něj nepůsobilo prokletí od brahmany, které jinak nelze překonat.”

Text 15-16: Sukadeva Gosvami řekl: Požehnaný Maharaja Ambarisa získal vládu nad celým světem, složeným ze sedmi ostrovů, a nevyčerpatelné, neomezené bohatství a blahobyt na této Zemi. Přestože dosáhnout takovéhoto postavení je velice vzácné, Maharaja Ambarisa na ně vůbec nedbal, protože dobře věděl, že všechno to bohatství je jen hmotné. Nakonec bude zničeno stejně jako to, co zahlédneme ve snu. Král věděl, že každý neoddaný, který získá takové bohatství, se noří čím dál hlouběji do hmotné kvality nevědomosti.

Text* 17: Maharaja Ambarisa byl velkým oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství, Vasudevy, a světců, kteří jsou oddanými Pána. Díky této oddanosti byl pro něho celý vesmír stejně bezvýznamný jako kus kamene.

Text 18-20: Maharaja Ambarisa v meditaci neustále upíral mysl na lotosové nohy Krsny, svá slova používal k popisům Pánovy slávy, ruce k čištění chrámu Pána a uši k poslouchání toho, co Krsna řekl nebo co pojednává o Krsnovi. Očima se díval na Božstva Krsny, Krsnovy chrámy a místa, kde Krsna žil, jako je Mathura a Vrndavan. Svůj hmat používal k dotýkání se těl Pánových oddaných, nosem čichal vůni lístků tulasi obětovaných Pánu a jazykem ochutnával Pánovo prasadam. Nohy používal k chození na svatá místa a do chrámů Pána, hlavu ke skládání poklon Pánu a všechny jeho touhy se pojily se službou Pánu dvacet čtyři hodin denně. Maharaja Ambarisa nikdy netoužil po ničem pro svůj smyslový požitek. Všechny své smysly zaměstnával oddanou službou, různými činnostmi ve vztahu k Pánu. To je způsob, jak posílit svou připoutanost k Pánu a zcela se zbavit hmotných tužeb.

Text 21: Když Maharaja Ambarisa vykonával své předepsané povinnosti krále, výsledky svých panovnických činností vždy obětoval Nejvyšší Osobnosti Božství, Krsnovi, který je tím, kdo si všeho užívá, a který je mimo dosah vnímání hmotných smyslů. Jelikož zároveň přijímal rady brahmanů, věrných oddaných Pána, bez potíží vládl planetě Zemi.

Text 22: V pouštních zemích, kudy tekla řeka Sarasvati, prováděl Maharaja Ambarisa velkolepé oběti, jako je například asvamedha-yajña, a takto uspokojoval pána všech obětí, Nejvyšší Osobnost Božství. Tyto yajñi vykonával s použitím velkého bohatství a všech nezbytností. Patřilo k nim i rozdávání daksin brahmanům, na něž dohlíželi vznešení mudrci — Vasistha, Asita, Gautama a další — kteří zastupovali krále, konatele obětí.

Text* 23: Při obětech pořádaných Maharajem Ambarisem byli všichni účastníci shromáždění i kněží (zvláště hota, udgata, brahma a adhvaryu) honosně oblečeni a všichni vypadali jako polobozi. Nadšeně se starali o to, aby byla yajña vykonána správně.

Text 24: Občané státu Maharaje Ambarise byli zvyklí zpívat a naslouchat o slavných činnostech Osobnosti Božství, a proto se nikdy neucházeli o dosažení nebeských planet, které jsou i polobohům tak drahé.

Text 25: Ti, kteří jsou prostoupeni transcendentálním štěstím plynoucím ze služby Nejvyšší Osobnosti Božství, se nezajímají dokonce ani o dokonalosti, kterých dosahují velcí mystici, neboť ty nezvětší transcendentální blaženost oddaného, který v hloubi svého srdce myslí stále na Krsnu.

Text 26: Tímto způsobem vykonával král této planety, Maharaja Ambarisa, oddanou službu Pánu, a přitom podstupoval přísnou askezi. Činnostmi, jež patřily k jeho věčné přirozenosti, neustále uspokojoval Nejvyšší Osobnost Božství, a tak se postupně zbavil všech hmotných tužeb.

Text 27: Maharaja Ambarisa se vzdal veškerých svých pout k domovu, manželkám, dětem, přátelům a příbuzným, k nejlepším ze silných slonů, pěkným kočárům, vozům, koním a šperkům s neklesající hodnotou, ke svým ozdobám, šatům a nevyčerpatelné pokladnici. V ničem takovém si již neliboval, neboť to vše považoval za dočasné a hmotné.

Text 28: Nejvyššího Pána těšila čistá oddanost Maharaje Ambarise. Dal mu proto svůj disk, který protivníkům nahání hrůzu a oddané vždy chrání před nepřáteli a před vším zlým.

Text 29: Pro uctění Pána Krsny se Maharaja Ambarisa společně se svou královnou, která byla stejně pokročilá jako on, řídil po dobu jednoho roku slibem dodržovat Ekadasi a Dvadasi.

Text* 30: V měsíci Kartiku, když uplynul rok dodržování tohoto slibu, se Maharaja Ambarisa tři noci postil, vykoupal se v Yamuně a pak v Madhuvanu uctíval Hariho, Nejvyšší Osobnost Božství.

Text* 31-32: Podle usměrňujících zásad mahabhiseku provedl Maharaja Ambarisa se všemi náležitostmi obřad koupání Božstva Pána Krsny. Potom Božstvo oblékl do krásných šatů, ozdobil Je šperky a voňavými květinovými girlandami a uctil Pána i dalšími k tomu určenými předměty. Uctíval Krsnu pozorně a s oddaností a spolu s Ním i všechny požehnané brahmany, kteří byli prosti hmotných tužeb.

Text* 33-35: Poté Maharaja Ambarisa uspokojil všechny hosty, kteří přišli do jeho domu, počínaje brahmany. Rozdal šest set miliónů krav s pozlacenými rohy a postříbřenými kopyty. Všechny byly ozdobené přehozy a měly plná vemena, byly mírné, mladé a krásné a byly doprovázené svými telátky. Potom král všechny brahmany hojně nasytil, a když byli dokonale spokojeni, přichystal se s jejich svolením ukončit Ekadasi přerušením půstu. V tu chvíli se tam však jako nezvaný host objevil velký a mocný mystik Durvasa Muni.

Text* 36: Král Ambarisa vstal, aby Durvasu Muniho přivítal, nabídl mu místo k sezení a uctil ho patřičnými předměty. Potom usedl u jeho nohou a vybídl velkého mudrce, aby se najedl.

Text* 37: Durvasa Muni s radostí přijal Ambarisovo pozvání, ale nejprve se vydal k řece Yamuně vykonat nezbytné obřady. Ponořil se do jejích příznivých vod a meditoval o neosobním Brahmanu.

Text* 38: Mezitím ze dne Dvadasi, kdy bylo třeba půst přerušit, zbývala již jen poslední muhurta. Bylo tedy nutné to učinit neprodleně. Král se v této ožehavé situaci poradil s učenými brahmany.

Text 39-40: Král řekl: “Porušit zásady uctivého chování vůči brahmanům je hrubý přestupek. Na druhou stranu, když se nepřeruší půst na Dvadasi, je to porušení slibu. Proto, ó brahmanové, pokud si myslíte, že to bude příznivé a v souladu s náboženskými zásadami, přeruším půst tím, že se napiji vody.” Po poradě s brahmany tedy král dospěl k tomuto rozhodnutí, podle mínění bráhmanů může být pití vody bráno jako jedení stejně jako nejedení.

Text* 41: Ó nejlepší z Kuruovské dynastie, král Ambarisa se trochu napil vody a při meditaci o Nejvyšší Osobnosti Božství v srdci očekával návrat velkého mystika Durvasy Muniho.

Text* 42: Durvasa se po vykonání poledních obřadů vrátil od řeky Yamuny. Král ho se vší úctou náležitě přivítal, ale Durvasa Muni díky svým mystickým schopnostem poznal, že se král Ambarisa napil vody bez jeho svolení.

Text* 43: Tělo stále ještě hladového Durvasy Muniho se začalo třást, zkřivil se mu obličej a rozčílením svraštil obočí. Pln hněvu pak promluvil k Maharajovi Ambarisovi, jenž před ním stál se sepjatýma rukama.

Text 44: “Jen se podívejte, jak se tento krutý muž chová! Ani v nejmenším není oddaným Pána Visnua. Jelikož je pyšný na své hmotné bohatství a postavení, považuje sám sebe za Boha. Podívejte se, jak porušil pravidla náboženství!”

Text 45: “Maharaji Ambarisi, tys mě jako hosta pozval k jídlu, ale místo abys mě nasytil, najedl ses nejprve sám. Za to, jak špatně ses zachoval, ti teď za trest něco předvedu!”

Text* 46: Jakmile to Durvasa Muni dořekl, obličej mu zrudl hněvem. Vytrhl si z hlavy chomáč vlasů a stvořil démona připomínajícího planoucí oheň zpustošení, aby Maharaje Ambarise potrestal.

Text 47: Tento planoucí netvor se blížil k Maharajovi Ambarisovi s trojzubcem v ruce a jeho kroky otřásaly zemským povrchem. Krále však pohled na něj neznepokojil a neustoupil ani o píď.

Text 48: Tak jako lesní požár ihned spálí podrážděného hada, podobně i disk Nejvyššího Pána, Sudarsana cakra, ve shodě s Jeho předchozím nařízením, okamžitě spálil na popel stvořeného démona, aby ochránil Pánova oddaného.

Text* 49: Když Durvasa Muni viděl, že jeho pokus selhal a že se Sudarsana cakra blíží k němu, velmi ho to vylekalo a začal prchat všemi směry, aby si zachránil život.

Text* 50: Disk Nejvyšší Osobnosti Božství začal pronásledovat Durvasu Muniho stejně, jako žhnoucí plameny lesního požáru pronásledují hada. Mudrc viděl, že se disk téměř dotýká jeho zad, a proto velmi rychle utíkal s úmyslem skrýt se v některé z jeskyní v hoře Sumeru.

Text* 51: Durvasa Muni prchal do všech stran, aby se zachránil — po nebi, po zemi, do jeskyní, po oceánu, na různé planety vládců tří světů a dokonce i na nebeské planety — ale ať se vydal kamkoliv, stále viděl nesnesitelný oheň Sudarsana cakry za sebou.

Text* 52: Se srdcem plným děsu běhal Durvasa Muni z místa na místo a hledal útočiště. Když ale žádné nenacházel, obrátil se nakonec na Pána Brahmu a řekl: “Pane Brahmo, ó můj pane, prosím, zachraň mě před planoucí Sudarsana cakrou, kterou na mě seslal Nejvyšší Pán, Osobnost Božství.”

Text 53-54: Pán Brahma řekl: “Na konci dvi-parardhy, když se Pánovy zábavy chýlí ke konci, ničí Pán Visnu jediným pohybem svého obočí celý vesmír i s našimi sídly. Všechny osobnosti, jako jsem já a Pán Siva, Daksa, Bhrgu i další velcí světci pod jejich vedením, a také vládci živých bytostí, vládci lidské společnosti i vládci polobohů — všichni se odevzdáváme této Nejvyšší Osobnosti Božství, Pánu Visnuovi, a klaníme se s odhodláním plnit Jeho příkazy pro dobro všech živých bytostí.”

Text* 55: Když Durvasa, jehož k nesnesení sužoval žár Sudarsana cakry, u Pána Brahmy nepochodil, pokusil se uchýlit k Pánu Sivovi, trvale sídlícímu na vlastní planetě jménem Kailas.

Text 56: Pán Siva řekl: “Můj drahý synu, já, Pán Brahma a ostatní polobozi, kteří putujeme v tomto vesmíru s mylnými představami o své velikosti, nedovedeme projevit žádnou moc, která by mohla soupeřit s Nejvyšší Osobností Božství, neboť nesčetné vesmíry a jejich obyvatelé vznikají a zanikají na pouhý pokyn Pána.”

Text* 57-59: “Já (Pán Siva), Sanat-kumara, Narada, velectěný Pán Brahma, Kapila (syn Devahuti), Apantaratama (Pán Vyasadeva), Devala, Yamaraja, Āsuri, Marici a mnoho světců pod jeho vedením i mnozí další, kteří dosáhli dokonalosti, známe minulost, přítomnost a budoucnost. Jsme však zahaleni matoucí energií Pána, a proto nevíme, kam až tato Jeho energie sahá. Měl by ses obrátit o pomoc na Nejvyšší Osobnost Božství, neboť i pro nás je Sudarsana cakra nesnesitelná. Jdi za Pánem Visnuem. Jistě bude natolik laskavý, že se postará o tvé dobro.”

Text* 60: Poté se Durvasa Muni, zklamaný i Pánem Sivou, vydal do Vaikuntha- dhamu, kde sídlí Nejvyšší Osobnost Božství, Narayana, se svou chotí, bohyní štěstí.

Text* 61: Velký mystik Durvasa Muni, spalovaný žárem Sudarsana cakry, padl k lotosovým nohám Narayana a jeho tělo se třáslo. Pravil: “Ó neomylný, neomezený Pane, ochránce celého vesmíru, jsi jediným vytouženým cílem všech oddaných. Jsem velký hříšník, můj Pane. Prosím, poskytni mi ochranu.”

Text* 62: “Ó můj Pane, nejvyšší vládce, aniž bych znal Tvou neomezenou moc, napadl jsem Tvého nejdražšího oddaného. Ušetři mě prosím reakcí za tento přestupek. Dokážeš vykonat vše, neboť i toho, kdo má jít do pekla, jsi schopen vysvobodit jednoduše tím, že v jeho srdci probudíš Tvé svaté jméno.”

Text 63: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, brahmanovi řekl: “Jsem zcela ovládaný svými oddanými. Nejsem v žádném případě nezávislý. Jelikož jsou Moji oddaní prosti veškerých hmotných tužeb, sídlím výhradně v jejich srdcích. Nejen Můj oddaný, ale i oddaní Mého oddaného jsou Mi velice drazí.”

Text 64: “Ó nejlepší z brahmanů, bez světců, pro něž jsem jediným cílem, ani nechci vychutnávat svou transcendentální blaženost a svrchované bohatství.”

Text 65: “Čistí oddaní se vzdávají svých domovů, manželek, dětí, příbuzných, bohatství, a dokonce i svých životů, jen aby Mi mohli sloužit, bez jakékoliv touhy po zlepšení své hmotné situace v tomto či příštím životě. Jak bych se jich tedy mohl kdy zříci?”

Text 66: “Čistí oddaní, kteří hledí na každého stejně a jsou v srdci pevně připoutaní ke Mně, Mě mají plně ve své moci, tak jako počestné ženy službou přivádějí své laskavé manžely pod svoji vládu.”

Text 67: “Moji oddaní, kteří jsou stále spokojení díky tomu, že Mi s láskou slouží, se nezajímají ani o čtyři druhy osvobození (salokya, sarupya, samipya a sarsti), ačkoliv je svojí službou získávají automaticky. Co potom říci o tak pomíjivém štěstí, jako je dosažení vyšších planetárních soustav?”

Text 68: “Čistý oddaný je stále v Mém srdci a Já jsem stále v srdci čistého oddaného. Moji oddaní neznají nic než Mě a Já neznám nikoho jiného než je.”

Text 69: “Ó brahmano, poradím ti, jak se zachránit. Prosím, poslouchej, co ti řeknu. Když jsi napadl Maharaje Ambarise, jednal jsi sám proti sobě. Měl bys proto jít okamžitě za ním a neztrácet ani chvilku. Když někdo použije své takzvané síly proti oddanému, ublíží to jemu. Uškodí jen sám sobě a nikoliv tomu, na koho útočil.”

Text 70: “Pro brahmanu jsou zdrženlivost a učenost příznivými vlastnostmi, ale pokud jich nabyde člověk, který není mírný a ušlechtilý, jsou velice nebezpečné.”

Text 71: “Ó nejlepší z brahmanů, měl by ses proto okamžitě vydat za králem Ambarisem, synem Maharaje Nabhagy. Přeji ti veškeré štěstí. Pokud uspokojíš Maharaje Ambarise, dojdeš klidu.”