संवर्धयन्ति यत् कामाः स्वाराज्यपरिभाविताः ।
दुर्लभा नापि सिद्धानां मुकुन्दं हृदि पश्यतः ॥२५॥

saḿvardhayanti yat kāmāḥ

svārājya-paribhāvitāḥ

durlabhā nāpi siddhānāḿ

mukundaḿ hṛdi paśyataḥ

saṁvardhayanti — zvětšují štěstí; yat — protože; kāmāḥ — takové touhy; svā-rājya — setrvávající ve svém přirozeném postavení, kdy slouží Pánu; paribhāvitāḥ — naplněni takovými touhami; durlabhāḥ — velice vzácně dosažené; na — nikoliv; api — také; siddhānām — velkých mystiků; mukundam — Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství; hṛdi — v srdci; paśyataḥ — ti, kdo Ho stále vidí.


Text

Ti, kteří jsou prostoupeni transcendentálním štěstím plynoucím ze služby Nejvyšší Osobnosti Božství, se nezajímají dokonce ani o dokonalosti, kterých dosahují velcí mystici, neboť ty nezvětší transcendentální blaženost oddaného, který v hloubi svého srdce myslí stále na Krsnu.

Purport

Nejenže se čistý oddaný nezajímá o dosažení vyšších planetárních soustav, ale dokonce ani o dokonalosti, které jsou výsledkem mystické yogy. Skutečnou dokonalostí je oddaná služba. Štěstí pocházející ze splynutí s neosobním Brahmanem nebo z osmi dokonalostí mystické yogy (anima, laghima, prapti a tak dále) oddaného nijak netěší. To popsal Srila Prabodhananda Sarasvati:

kaivalyam narakayate tridasa-pur akasa-puspayate
durdantendriya-kala-sarpa-patali protkhata-damstrayate
visvam purna-sukhayate vidhi-mahendradis ca kitayate
yat karunya-kataksa-vaibhavavatam tam gauram eva stumah

(Caitanya-candramrta 5)

Když oddaný dospěl do postavení, kdy milostí Pána Caitanyi prokazuje transcendentální láskyplnou službu Pánu, nepovažuje neosobní Brahman za nic lepšího než je peklo a hmotné štěstí na nebeských planetách je pro něho přeludem. Co se týče dokonalosti mystických sil, oddaný ji přirovnává k jedovatému hadovi, který nemá zuby. Mystický yogi se zvláště soustředí na to, aby ovládal své smysly, ale oddaný je používá ke službě Pánu (hrsikena hrsikesa-sevanam bhaktir ucyate), a proto nemusí vyvíjet žádné vedlejší úsilí na jejich ovládnutí. Ti, kteří jsou na hmotné úrovni, musejí smysly ovládat, ale oddaný zaměstnává všechny své smysly službou Pánu, a proto jsou již ovládnuté. Param drstva nivartate (Bg. 2.59). Jeho smysly nepřitahuje hmotný požitek. Přestože je hmotný svět plný utrpení, oddaný ho pokládá rovněž za duchovní, neboť vše je spojeno se službou Pánu. Rozdíl mezi duchovním a hmotným světem spočívá ve služebnické mentalitě. Nirbandhah krsna-sambandhe yuktam vairagyam ucyate. Když člověk nejedná v duchu služby Nejvyšší Osobnosti Božství, jsou jeho činnosti hmotné.

prapañci-kataya buddhya
hari-sambandhi-vastunah
mumuksubhih parityago
vairagyam phalgu kathyate

(Bhakti-rasamrta-sindhu 1.2.256)

Pokud se něco používá ve službě Pánu, není to hmotné a člověk by se toho neměl zříkat. Je možné se stejným nadšením stavět mrakodrap i chrám, ale jedná se o různé druhy úsilí, protože jedno je hmotné a druhé duchovní. Nesmíme přestat s duchovními činnosti jen proto, že se domníváme, že jsou hmotné. Nic z toho, co se pojí s Harim, Nejvyšší Osobností Božství, není hmotné. Oddaný, který to ví, se neustále věnuje pouze duchovním činnostem, a hmotné činnosti ho proto již nepřitahují (param drstva nivartate).