द्विपोत्तमस्यन्दनवाजिवस्तुषु ।
अक्षय्यरत्नाभरणाम्बरादि
ष्वनन्तकोशेष्वकरोदसन्मतिम् ॥२७॥
gṛheṣu dāreṣu suteṣu bandhuṣu
dvipottama-syandana-vāji-vastuṣu
akṣayya-ratnābharaṇāmbarādiṣv
ananta-kośeṣv akarod asan-matim
gṛheṣu — v domovech; dāreṣu — v manželkách; suteṣu — v dětech; bandhuṣu — v přátelech a příbuzných; dvipa-uttama — v nejlepších ze silných slonů; syandana — v pěkných kočárech; vāji — v prvotřídních koních; vastuṣu — ve všech těchto věcech; akṣayya — jejichž cena nikdy neklesá; ratna — ve špercích; ābharaṇa — v ozdobách; ambara-ādiṣu — v takových oděvech a ozdobách; ananta-kośeṣu — v nevyčerpatelné pokladnici; akarot — projevoval; asat-matim — žádnou zálibu.
Maharaja Ambarisa se vzdal veškerých svých pout k domovu, manželkám, dětem, přátelům a příbuzným, k nejlepším ze silných slonů, pěkným kočárům, vozům, koním a šperkům s neklesající hodnotou, ke svým ozdobám, šatům a nevyčerpatelné pokladnici. V ničem takovém si již neliboval, neboť to vše považoval za dočasné a hmotné.
Anasaktasya visayan yatharham upayuñjatah. Hmotné vlastnictví je přijatelné do té míry, do jaké ho lze využít v oddané službě. Ānukulyena krsnanu-silanam. Ānukulyasya saṅkalpah pratikulyasya varjanam. Při kázání je zapotřebí mnoho věcí, které jsou považovány za hmotné. Oddaný by neměl lpět na tom, co vede k hmotnému zapletení, jako je dům, manželka, děti, přátelé a auta. Maharaja Ambarisa všechny tyto věci měl, ale nelpěl na nich. To jsou účinky bhakti-yogy. Bhaktih paresanubhavo viraktir anyatra ca (Bhag. 11.2.42). Ten, kdo je pokročilý v oddané službě, nelpí na hmotných věcech kvůli smyslovému požitku, ale bez připoutanosti je používá pro potřeby kázání a šíření Pánovy slávy. Anasaktasya visayan yatharham upayuñjatah. Je možné přijmout vše do té míry, do jaké to lze použít ve službě Krsnovi.
