upāyaḿ kathayiṣyāmi
tava vipra śṛṇuṣva tat
ayaḿ hy ātmābhicāras te
yatas taḿ yāhi mā ciram
sādhuṣu prahitaḿ tejaḥ
prahartuḥ kurute 'śivam
upāyam — způsob, jak se zachránit v této nebezpečné situaci; kathayiṣyāmi — povím ti; tava — co tě vysvobodí z tohoto nebezpečí; vipra — ó brāhmaṇo; śṛṇuṣva — slyš ode Mne; tat — co říkám; ayam — tento tvůj čin; hi — vskutku; ātma-abhicāraḥ — ubližující sobě samotnému (tvá mysl se ti stala nepřítelem); te — pro tebe; yataḥ — kvůli němuž; tam — k němu (Mahārājovi Ambarīṣovi); yāhi — hned se vydej; mā ciram — nečekej ani chvilku; sādhuṣu — vůči oddaným; prahitam — použitá; tejaḥ — síla; prahartuḥ — konatele; kurute — činí; aśivam — zlý osud.
Vaisnava je vždy předmětem zášti neoddaných, a to dokonce i v případě, že neoddaným je shodou okolností vlastní otec. Praktickým příkladem je Hiranyakasipu, který nenáviděl Prahlada Maharaje. Jeho nenávist však ublížila jemu samotnému, nikoliv Prahladovi. Vše, co Hiranyakasipu proti svému synovi podnikl, bral Nejvyšší Pán velice vážně, a když se démon chystal Prahlada zabít, Pán se osobně zjevil a zabil Hiranyakasipua. Služba vaisnavovi se postupně hromadí a stává se pro oddaného trvalým přínosem. Také činnosti, které mají oddanému ublížit, se sčítají a nakonec přivodí tomu, kdo je páchá, pád. Dokonce i tak velký brahmana a mystický yogi, jako byl Durvasa, se kvůli přestupku u lotosových nohou Maharaje Ambarise, čistého oddaného, ocitl v obrovském nebezpečí.