K provádění obřadních obětí, jež jsou popsány ve Védách, jsou zapotřebí zkušení brahmanové zvaní yajñika-brahmanové. V Kali-yuze je jich však nedostatek. Obětí, doporučenou sastrami pro tento věk, je proto saṅkirtana-yajña (yajñaih saṅkirtana-prayair yajanti hi su-medhasah). Inteligentní člověk nebude zbytečně utrácet peníze na oběti, které pro nedostatek yajñika-brahmanů v současném věku Kali není možné konat, a místo toho se bude věnovat provádění saṅkirtana-yajñi. Bez náležitě vykonaných obětí pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství bude nedostatek deště (yajñad bhavati parjanyah). Provádět yajñu je tedy nezbytné. Bez yajñi nastanou sucha, neporoste obilí a zavládne hladomor. Proto je královou povinností pořádat různé yajñi, jako například asvamedha-yajñu, aby zajistil růst obilí. Annad bhavanti bhutani. Bez obilí budou lidé i zvířata hladovět. Proto je nezbytné, aby stát konal yajñu, neboť díky ní se lidé dosyta najedí. Brahmanům a obětním knězům je pak třeba za jejich kvalifikovanou službu řádně zaplatit. Této odměně se říká daksina. Ambarisa Maharaja jakožto hlava státu konal všechny tyto yajñi za pomoci velkých osobností, jako byli Vasistha, Gautama a Asita. On sám se věnoval oddané službě, jež byla popsána výše (sa vai manah krsna-padaravindayoh). Král či hlava státu musí dohlédnout na to, aby vše probíhalo pod správným vedením, a sám musí být ideálním oddaným po vzoru Maharaje Ambarise. Musí se postarat o to, aby obilí rostlo i v pouštních oblastech, o jiných územích ani nemluvě.