Text* 1: Sukadeva Gosvami pravil: Synem Maharaje Khatvaṅgy byl Dirghabahu a jeho synem byl proslulý Maharaja Raghu. Ten byl otcem Aji a Ajovi se narodil velký král Dasaratha.

Text 2: V odpověď na modlitby polobohů se osobně zjevil Nejvyšší Pán, Absolutní Pravda, se svou expanzí a expanzemi své expanze. Jejich svatá jména byla Rama, Laksmana, Bharata a Satrughna. Tyto slavné inkarnace se zjevily ve čtyřech podobách jako synové Maharaje Dasarathy.

Text 3: Ó králi Pariksite, transcendentální skutky Pána Ramacandry popisují velcí světci, kteří znají pravdu. Již mnohokrát jsi slyšel o manželovi matky Sity, a proto o těchto událostech promluvím jen stručně. Prosím, poslouchej.

Text* 4: Pán Ramacandra se bez váhání vzdal království, aby zachoval otcův slib, a v doprovodu své manželky, matky Sity, putoval po svých lotosových nohách, tak jemných, že nesnesly ani dotek Sitiných dlaní, z lesa do lesa. Doprovázel Ho rovněž král opic, Hanuman (nebo další opičák, Sugriva), a mladší bratr Laksmana; oba Mu během lesního putování přinášeli úlevu. Když Pán zohyzdil Surpanakhu tím, že jí usekl nos a uši, byl odloučen od matky Sity. Rozzlobil se proto a pohyby svého obočí vystrašil oceán, který Mu pak dovolil postavit přes něj most. Tak vstoupil do království Ravany, aby ho zabil, jako když požár pohltí les. Kéž nás tento Nejvyšší Pán Ramacandra stále chrání!

Text* 5: V aréně oběti, již prováděl Visvamitra, zabil Pán Ramacandra, král Ayodhyi, mnoho démonů, Raksasů a necivilizovaných lidí, kteří bloumali nocí v temnotě nevědomosti. Kéž je Pán Ramacandra, jenž zabil tyto démony v přítomnosti Laksmana, tak laskavý a poskytne nám ochranu!

Text* 6-7: Ó králi, zábavy Pána Ramacandry byly úžasné jako zábavy malého slůněte. Na shromáždění, kde si měla matka Sita vybrat svého manžela, zlomil uprostřed hrdinů tohoto světa luk Pána Sivy. Tento luk byl tak těžký, že ho neslo tři sta mužů, ale Pán Ramacandra ho ohnul a zlomil napůl, jako když slůně zlomí stonek cukrové třtiny. Tak získal ruku matky Sity, která se Mu vyrovnala transcendentální podobou, krásou, chováním, věkem i povahou. Však také byla bohyní štěstí, jež stále sídlí na Pánově hrudi! Když se Pán Ramacandra vracel ze Sitina domu poté, co ji vyhrál na shromáždění všech uchazečů, střetl se s Parasuramou. Ten byl velice pyšný, jelikož jedenadvacetkrát zbavil Zemi královského rodu, ale Pán ho ve své inkarnaci ksatriyského krále porazil.

Text 8: Na pokyn otce, který byl vázán slibem své ženě, opustil Pán Ramacandra své království, bohatství, přátele, příznivce, sídlo i vše ostatní, stejně jako se osvobozená duše snadno rozloučí se životem, a odešel se Sitou do lesa.

Text* 9: Během putování lesem, kdy přijal život plný útrap, se svým nepřemožitelným lukem a šípy v ruce, znetvořil Pán Ramacandra Ravanovu sestru, posedlou chtíčem, když jí usekl nos a uši. Zabil také jejích čtrnáct tisíc přátel-Raksasů, které vedli Khara, Trisira a Dusana.

Text* 10: Ó králi Pariksite, když Ravana, jehož ramena nesla deset hlav, slyšel o nádherné a přitažlivé Sitě, s myslí vzrušenou chtíčem se vydal ji unést. Poslal Maricu v podobě zlatého jelena, aby odlákal Pána Ramacandru od Jeho asramu. Když Pán spatřil toto podivuhodné zvíře, ihned opustil své obydlí, pronásledoval ho a nakonec je ostrým šípem zabil, tak jako Pán Siva zabil Daksu.

Text 11: Jakmile Ramacandra zmizel v lese a Laksmana byl také z dohledu, Ravana, nejhorší z Raksasů, unesl Sitadevi, dceru krále Videhy, stejně jako se tygr zmocní nechráněné ovce, když pastýř není nablízku. Potom Pán Ramacandra bloumal po lese se svým bratrem Laksmanem, jako by byl hluboce nešťastný z odloučení od své ženy. Na vlastním příkladě tak ukázal stav muže připoutaného k ženám.

Text 12: Pán Ramacandra, jehož lotosové nohy uctívá i Pán Brahma a Pán Siva, přijal podobu lidské bytosti. Takto vykonal pohřební obřad pro Jatayua, kterého usmrtil Ravana. Potom zahubil démona jménem Kabandha, a když se spřátelil s vůdci opic, zabil Valiho a zařídil vše nezbytné k osvobození matky Sity, odebral se na břeh oceánu.

Text* 13: Poté, co Pán Ramacandra dorazil na pláž, se tři dny postil a očekával příchod oceánu v zosobněné podobě. Když oceán nepřišel, Pán projevil svou zábavu hněvu a pouhý pohled, který na něj upřel, způsobil, že všechny živé bytosti v něm, včetně krokodýlů a žraloků, zneklidněly strachem. Zosobněný oceán tehdy bázlivě přišel k Pánu Ramacandrovi se všemi předměty pro Jeho uctívání. Padl k Jeho lotosovým nohám a promluvil.

Text 14: “Ó všeprostupující Nejvyšší Osobo, jsme hloupí a nechápali jsme, kdo jsi, ale nyní víme, že jsi Nejvyšší Osoba, vládce celého vesmíru, neměnná a původní Osobnost Božství. Polobozi jsou omámeni kvalitou dobra, Prajapatiové kvalitou vášně a vládci duchů kvalitou nevědomosti, ale Ty všechny tyto kvality ovládáš.”

Text 15: “Můžeš použít mé vody, jak se Ti zachce, můj Pane. Můžeš po ní přejít do sídla Ravany, který je zdrojem nepokoje a nářku třech světů. Přestože je synem Visravy, je zavrženíhodný jako moč. Prosím jdi, zabij ho, a získej tak zpět svou ženu Sitadevi. Ó velký hrdino, přestože má voda není žádnou překážkou v Tvém pochodu na Laṅku, postav přes ni prosím most, aby se zvětšila Tvá transcendentální sláva. Všichni velcí hrdinové a králové budoucnosti Tě budou oslavovat za tento podivuhodný a neobyčejný čin.”

Text 16: Sukadeva Gosvami pravil: Do vody byly naházeny vrcholky hor, ze kterých velké opice vlastníma rukama setřásly stromy a jinou vegetaci, a tak Pán Ramacandra postavil most přes oceán. Po něm pak přešel na Laṅku vysvobodit Sitadevi z Ravanova zajetí. Pod vedením a s pomocí Vibhisany, Ravanova bratra, Pán vstoupil společně s opičími vojáky, vedenými Sugrivou, Nilou a Hanumanem, do Ravanova království na Laṅce, které předtím Hanuman celé podpálil.

Text* 17: Když opičí vojáci v čele se svými vůdci, jako byl Sugriva, Nila a Hanuman, vstoupili na Laṅku, obsadili všechny nevěstince, sýpky, pokladnice, vchody do paláců, městské brány, sněmovny, palácová průčelí, a dokonce i holubníky. Když byly zničeny všechny křižovatky, terasy, prapory a zlaté nádoby na věžích města, celá Laṅka vypadala jako řeka rozbouřená stádem slonů.

Text* 18: Jakmile Ravana, pán Raksasů, uviděl, jaký rozruch opičí vojáci působí, zavolal Nikumbhu, Kumbhu, Dhumraksu, Durmukhu, Surantaku, Narantaku a další Raksasy a také svého syna Indrajita. Po nich povolal Prahastu, Atikayu, Vikampanu a nakonec i Kumbhakarnu. Všechny své následovníky pak přiměl k boji proti nepřátelům.

Text* 19: Pán Ramacandra doprovázený Laksmanem a opičími vojáky-Sugrivou, Hanumanem, Gandhamadou, Nilou, Aṅgadou, Jambavanem, Panasou a dalšími-zaútočil na vojáky Raksasů, kteří byli plně vyzbrojeni nejrůznějšími nepřemožitelnými zbraněmi-meči, kopími, luky, prasami, rstimi, šípy sakti, khadgami a tomarami.

Text 20: Aṅgada a další vojevůdci Ramacandrova vojska čelili slonům, pěšákům, koním a vozům nepřítele a metali na ně mohutné stromy, vrcholky hor, kyje a šípy. Tak vojáci Pána Ramacandry pozabíjeli Ravanovy vojáky, kteří ztratili veškerou přízeň osudu, protože Ravana byl zatracen hněvem matky Sity.

Text* 21: Když pak Ravana, král Raksasů, viděl, že jeho vojáci jsou ztraceni, nesmírně se rozhněval. Nastoupil proto do svého letadla vyzdobeného květy a vyrazil proti Pánu Ramacandrovi, jenž seděl na zářícím voze, který přivezl Indrův vozataj Matali. Ravana pak udeřil na Pána Ramacandru svými ostrými šípy.

Text 22: Pán Ramacandra řekl Ravanovi: “Jsi ten nejohavnější ze všech lidožroutů, ba co víc, jsi jako jejich výkaly! Podobáš se psu, protože jsi tak jako pes, který krade jídlo z kuchyně, když je pán domu pryč, unesl v Mé nepřítomnosti Mou ženu Sitadevi. Proto tě potrestám, tak jako trestá hříšníky Yamaraja. Jsi nejodpornější, hříšný a nestydatý netvor, a Já, jehož úsilí se nikdy nesetkává s neúspěchem, tě dnes potrestám!”

Text 23: Poté, co Pán Ramacandra takto Ravanu pokáral, přiložil šíp k luku, zamířil na něj a vystřelil. Šíp probodl Ravanovo srdce jako blesk. Když to jeho následovníci viděli, propukli v hlasitý nářek: “Běda! Běda! Co se to stalo? Co se to stalo?” a Ravana, zvracející krev ze svých deseti úst, spadl ze svého letadla, tak jako zbožný člověk poklesne z nebeských planet na Zem, když jsou vyčerpány výsledky jeho zbožných činností.

Text* 24: Poté vyšly z Laṅky všechny ženy, jejichž manželé padli v tomto boji, vedené Mandodari, manželkou Ravany a s usedavým pláčem přistoupily k mrtvým tělům Ravany a ostatních Raksasů.

Text* 25: Ženy objímaly své muže a žalostně naříkaly hlasy, které zapůsobily na každého. Zoufale se bily do prsou, protože jejich manželé byli zabiti Laksmanovými šípy.

Text 26: “Ó pane můj a vládce! Pro druhé jsi zosobňoval nářek, a proto jsi byl nazýván Ravana. Když jsi však nyní poražen, jsme poraženi všichni, neboť bez tebe padl stát Laṅka do rukou nepřátel. U koho nalezne útočiště?”

Text 27: “Ó šťastlivý, podlehl jsi vlivu chtíče, a proto jsi nechápal, jak mocná je matka Sita. Nyní jsi kvůli jejímu prokletí takto neslavně skončil, zabitý Pánem Ramacandrou.”

Text 28: “Ó radosti dynastie Raksasů, kvůli tobě teď stát Laṅka ani my samy nemáme žádného ochránce. Svým jednáním jsi ze svého těla učinil potravu supů a svou duši jsi vypravil na cestu do pekla.”

Text 29: Sri Sukadeva Gosvami pravil: Vibhisana, zbožný bratr Ravany a oddaný Pána Ramacandry, vykonal se souhlasem Pána, krále Kosaly, pohřební obřad pro členy své rodiny, aby je zachránil před peklem.

Text* 30: Poté Pán Ramacandra nalezl Sitadevi, jak sedí v malé chýši pod stromem zvaným Simsapa v ašókovém lese. Byla pohublá a zesláblá zármutkem způsobeným odloučením od Něj.

Text* 31: Když Pán Ramacandra uviděl svou ženu v tomto stavu, pocítil velký soucit. Jakmile se před ní objevil, naplnilo ji dokonalé štěstí z toho, že vidí svého milého, a na jejích lotosových ústech se zračila radost.

Text* 32: Poté, co Pán Ramacandra, Nejvyšší Osobnost Božství (Bhagavan), svěřil Vibhisanovi vládu nad Raksasy v Laṅce po dobu jedné kalpy, usadil Sitadevi do letadla ozdobeného květy a pak do něho nastoupil sám. Jelikož doba jeho pobytu v lese skončila, vrátil se v doprovodu Hanumana, Sugrivy a svého bratra Laksmana zpátky do Ayodhyi.

Text* 33: Když se Pán Ramacandra vracel do svého sídelního města Ayodhyi, na cestě Ho zdravili členové královského rodu, kteří zasypávali Jeho tělo krásnými voňavými květy, zatímco vznešené osobnosti jako Pán Brahma a další polobozi s jásotem opěvovaly Jeho činy.

Text* 34: V Ayodhyi se Pán Ramacandra doslechl, že Jeho bratr Bharata jedl po celou dobu Jeho nepřítomnosti krupici vařenou v kravské moči, odíval se kůrou stromů, nosil rozcuchané vlasy a spal na rohoži z trávy kusa. Svrchovaně milostivý Pán kvůli tomu trpce naříkal.

Text* 35-38: Když Pán Bharata zjistil, že se Pán Ramacandra vrací do města Ayodhyi, ihned si na hlavu položil Jeho dřevěné sandály a vyšel ze svého tábora v Nandigramu. Doprovázeli Ho ministři, kněží a další ctihodní občané, profesionální hudebníci hrající líbezné melodie a učení brahmanové hlasitě přednášející védské hymny. V průvodu za nimi jely vozy tažené nádhernými koňmi s postroji ze zlatých provazů ozdobené vlajkami se zlatými výšivkami a dalšími prapory různých velikostí a vzorů. Byli tam vojáci ve zlatém brnění, služebníci nesoucí betel s arekovými oříšky a mnoho vyhlášených půvabných kurtizán. Za nimi kráčela pěšky spousta dalších služebníků, kteří nesli slunečníky, vějíře, vzácné drahokamy různých hodnot a další předměty odpovídající královskému přijetí. S tímto doprovodem Pán Bharata přistoupil k Pánu Ramacandrovi a s pocity hluboké extatické lásky padl k Jeho lotosovým nohám. Srdce Mu zjihlo extází a oči měl plné slz.

Text* 39-40: Poté, co Pán Bharata položil před Pána Ramacandru Jeho sandály ze dřeva, stál před Ním se sepjatýma rukama a slzami v očích. Pán Ramacandra Ho oběma pažemi dlouze objal a přitom Ho koupal ve svých slzách. V doprovodu matky Sity a Laksmana pak Pán Ramacandra vzdal uctivé poklony učeným brahmanům a starším členům rodiny a všichni obyvatelé Ayodhyi se Mu s úctou klaněli.

Text* 41: Když občané Ayodhyi viděli, že se jejich král po dlouhé nepřítomnosti vrací, dávali Mu květinové girlandy, mávali svrchními oděvy a s velkou radostí tančili.

Text* 42-43: Ó králi, Pán Bharata nesl Jeho dřevěné sandály, Sugriva a Vibhisana nesli ovívadlo a skvělý vějíř, Hanuman bílý slunečník, Satrughna luk se dvěma toulci a Sitadevi nádobu s vodou ze svatých míst. Aṅgada nesl meč a Jambavan, král Ṛksů, zlatý štít.

Text* 44: Když Pán seděl ve svém letadle z květů, zatímco Mu ženy přednášely své modlitby a recitátoři opěvovali Jeho vlastnosti, vypadal jako Měsíc uprostřed planet a hvězd.

Text* 45-46: Poté, co Ho uvítal Jeho bratr Bharata, vstoupil Pán Ramacandra do města Ayodhyi přímo do středu oslav. Když vešel do paláce, poklonil se všem matkám, včetně Kaikeyi a ostatních manželek Maharaje Dasarathy, a zvláště své vlastní matce Kausalye. Vzdal úctu také duchovním učitelům v čele s Vasisthou. Přátelé v Jeho věku a mladší Ho uctívali a On jejich uctivé poklony opětoval, stejně jako Laksmana a matka Sita. Tak vešli do paláce.

Text* 47: Jakmile matky Ramy, Laksmana, Bharaty a Satrughny spatřily své syny, okamžitě vstaly, jako když se do omráčených těl navrátí vědomí. Posadily si Je na klín a smáčely Je slzami, čímž si ulevily od zármutku z dlouhého odloučení.

Text* 48: Rodinný kněz či duchovní učitel Vasistha nechal Pána Ramacandru čistě oholit, a tak Ho zbavil Jeho rozcuchaných vlasů. Potom pro Něj s pomocí starších členů rodiny vykonal obřad zvaný abhisek, při kterém Ho omýval vodou ze čtyř moří a dalšími látkami, úplně stejně, jako tomu bylo při obřadu krále Indry.

Text* 49: Pán Ramacandra, vykoupaný a s čistě oholenou hlavou, se krásně oblékl a ozdobil se girlandou a šperky. Mezi svými bratry a manželkou, kteří byli podobně oblečeni a ozdobeni, jasně zářil.

Text 50: Pán Ramacandra, potěšen naprostou odevzdaností a pokorou Pána Bharaty, pak usedl na trůn státu. Staral se o všechny občany jako jejich otec a občané, plně zaměstnaní svými povinnostmi podle své varny a asramu, Ho za svého otce také pokládali.

Text 51: Pán Ramacandra se stal králem v Treta-yuze, ale díky Jeho dobré vládě byl tento věk stejný jako Satya-yuga. Každý byl zbožný a dokonale šťastný.

Text* 52: Ó Maharaji Pariksite, nejlepší z dynastie Bharatovců, lesy, řeky, kopce a hory, státy, sedm ostrovů a sedm moří poskytovaly za vlády Pána Ramacandry všem živým bytostem hojnost všeho potřebného k životu.

Text 53: Když byl Pán Ramacandra, Nejvyšší Osobnost Božství, králem tohoto světa, vytratilo se všechno tělesné i duševní utrpení, nemoci, stáří, zármutek, bědování, neštěstí, strach a únava. Pro ty, kdo o ni nestáli, neexistovala ani smrt.

Text 54: Pán Ramacandra složil slib, že přijme pouze jednu manželku a nebude udržovat styky s jinými ženami. Byl to svatý král a Jeho charakter byl čistý, nedotčený hněvem a podobnými vlivy. Každého, a zvláště hospodáře, učil dobrému chování v rámci varnasrama-dharmy svým osobním jednáním.

Text 55: Matka Sita byla velice pokorná, věrná, stydlivá a počestná a vždy chápala rozpoložení svého muže. Svým charakterem, láskou a službou tak zcela upoutala Pánovu mysl.