मृत्युश्चानिच्छतां नासीद् रामे राजन्यधोक्षजे ॥५३॥
nādhi-vyādhi-jarā-glāni-
duḥkha-śoka-bhaya-klamāḥ
mṛtyuś cānicchatāḿ nāsīd
rāme rājany adhokṣaje
na — ne; ādhi — utrpení adhyātmika, adhibhautika a adhidaivika (pocházející z vlastní mysli a těla, od jiných živých bytostí a od přírody); vyādhi — nemoci; jarā — stáří; glāni — zármutek; duḥkha — neštěstí; śoka — bědování; bhaya — strach; klamāḥ — a únava; mṛtyuḥ — smrt; ca — také; anicchatām — těch, kdo o ni nestáli; na āsīt — nebylo; rāme — za vlády Pána Rāmacandry; rājani — díky tomu, že byl králem; adhokṣaje — Nejvyšší Osobnosti Božství, přesahující tento hmotný svět.
Když byl Pán Ramacandra, Nejvyšší Osobnost Božství, králem tohoto světa, vytratilo se všechno tělesné i duševní utrpení, nemoci, stáří, zármutek, bědování, neštěstí, strach a únava. Pro ty, kdo o ni nestáli, neexistovala ani smrt.
Tyto podmínky existovaly díky přítomnosti Pána Ramacandry jako krále celého světa. Podobnou situaci lze vytvořit okamžitě dokonce i v tomto věku zvaném Kali, nejhorším ze všech věků. Je řečeno: kali- kale nama-rupe krsna-avatara-Krsna sestupuje během Kali-yugy v podobě svého svatého jména: Hare Krsna, Hare Rama. Pokud zpíváme bez přestupků, jsou Rama a Krsna přítomni i v tomto věku. Ramovo království bylo nesmírně oblíbené a prospěšné, a šíření hnutí Hare Krsna může dokonce i v současné Kali-yuze navodit podobnou situaci.
