भरतः प्राप्तमाकर्ण्य पौरामात्यपुरोहितैः ।
पादुके शिरसि न्यस्य रामं प्रत्युद्यतोऽग्रजम् ॥३५॥
नन्दिग्रामात् स्वशिबिराद् गीतवादित्रनिःस्वनैः ।
ब्रह्मघोषेण च मुहुः पठद्भिर्ब्रह्मवादिभिः ॥३६॥
स्वर्णकक्षपताकाभिर्हैमैश्चित्रध्वजै रथैः ।
सदश्वै रुक्मसन्नाहैर्भटैः पुरटवर्मभिः ॥३७॥
श्रेणीभिर्वारमुख्याभिर्भृत्यैश्चैव पदानुगैः ।
पारमेष्ठ्यान्युपादाय पण्यान्युच्चावचानि च ।
पादयोर्न्यपतत् प्रेम्णा प्रक्लिन्नहृदयेक्षणः ॥३८॥

bharataḥ prāptam ākarṇya

paurāmātya-purohitaiḥ

pāduke śirasi nyasya

rāmaḿ pratyudyato 'grajam

nandigrāmāt sva-śibirād

gīta-vāditra-niḥsvanaiḥ

brahma-ghoṣeṇa ca muhuḥ

paṭhadbhir brahmavādibhiḥ

svarṇa-kakṣa-patākābhir

haimaiś citra-dhvajai rathaiḥ

sad-aśvai rukma-sannāhair

bhaṭaiḥ puraṭa-varmabhiḥ

śreṇībhir vāra-mukhyābhir

bhṛtyaiś caiva padānugaiḥ

pārameṣṭhyāny upādāya

paṇyāny uccāvacāni ca

pādayor nyapatat premṇā

praklinna-hṛdayekṣaṇaḥ

bharataḥ — Pán Bharata; prāptam — vracející se domů; ākarṇya — když slyšel; paura — všemožní občané; amātya — všichni ministři; purohitaiḥ — doprovázen všemi knězi; pāduke — dva dřevěné sandály; śirasi — na hlavě; nyasya — držící; rāmam — Pánu Rāmovi; pratyudyataḥ — vycházející vstříc na uvítanou; agrajam — svého nejstaršího bratra; nandigrāmāt — ze svého sídla zvaného Nandigrām; sva-śibirāt — ze svého tábora; gīta-vāditra — písně a hra bubnů a jiných hudebních nástrojů; niḥsvanaiḥ — doprovázený těmito melodiemi; brahma-ghoṣeṇa — recitováním védských manter; ca — a; muhuḥ — neustále; paṭhadbhiḥ — recitujícími z Véd; brahma-vādibhiḥ — prvotřídními brāhmaṇy; svarṇa-kakṣa-patākābhiḥ — ozdobenými zlatě vyšívanými vlajkami; haimaiḥ — zlatými; citra-dhvajaiḥ — s ozdobenými prapory; rathaiḥ — s vozy; sat-aśvaiḥ — -s nádhernými koňmi; rukma — zlatými; sannāhaiḥ — s postroji; bhaṭaiḥ — vojáky; puraṭa-varmabhiḥ — ve zlatém brnění; śreṇībhiḥ — takovým průvodem; vāra-mukhyābhiḥ — doprovázený půvabnými, krásně oblečenými kurtizánami; bhṛtyaiḥ — služebníky; ca — také; eva — jistě; pada-anugaiḥ — pěšáky; pārameṣṭhyāni — další nezbytnosti odpovídající královskému přijetí; upādāya — beroucí vše dohromady; paṇyāni — drahocenné šperky a tak dále; ucca-avacāni — různých hodnot; ca — rovněž; pādayoḥ — k lotosovým nohám Pána; nyapatat — padl; premṇā — s pocity extatické lásky; praklinna — jihnoucí, vlhké; hṛdaya — nitro srdce; īkṣaṇaḥ — jehož oči.


Text

Když Pán Bharata zjistil, že se Pán Ramacandra vrací do města Ayodhyi, ihned si na hlavu položil Jeho dřevěné sandály a vyšel ze svého tábora v Nandigramu. Doprovázeli Ho ministři, kněží a další ctihodní občané, profesionální hudebníci hrající líbezné melodie a učení brahmanové hlasitě přednášející védské hymny. V průvodu za nimi jely vozy tažené nádhernými koňmi s postroji ze zlatých provazů ozdobené vlajkami se zlatými výšivkami a dalšími prapory různých velikostí a vzorů. Byli tam vojáci ve zlatém brnění, služebníci nesoucí betel s arekovými oříšky a mnoho vyhlášených půvabných kurtizán. Za nimi kráčela pěšky spousta dalších služebníků, kteří nesli slunečníky, vějíře, vzácné drahokamy různých hodnot a další předměty odpovídající královskému přijetí. S tímto doprovodem Pán Bharata přistoupil k Pánu Ramacandrovi a s pocity hluboké extatické lásky padl k Jeho lotosovým nohám. Srdce Mu zjihlo extází a oči měl plné slz.

Purport