na vai veda mahā-bhāga
bhavān kāma-vaśaḿ gataḥ
tejo 'nubhāvaḿ sītāyā
yena nīto daśām imām
na — ne; vai — vskutku; veda — věděl; mahā-bhāga — ó šťastlivý; bhavān — ty; kāma-vaśam — ovlivněný chtíčem; gataḥ — stal se; tejaḥ — mocí; anubhāvam — jako výsledek tohoto vlivu; sītāyāḥ — matky Sīty; yena — kterou; nītaḥ — přiveden do; daśām — stavu; imām — tohoto (záhuby).
Matka Sita byla mocná, ale podobně mocná může být i každá žena, která kráčí v jejích stopách. V dějinách doložených védskými písmy najdeme mnoho takových příkladů. Vždy, když se píše o ideálních počestných ženách, je matka Sita uvedena mezi nimi. Mandodari, manželka Ravany, byla rovněž velmi ctnostná. Rovněž Draupadi je řazena mezi pět vznešených počestných žen. Tak jako muž musí následovat velké osobnosti, jako například Brahmu či Naradu, žena musí kráčet cestou ideálních žen, jako jsou Sita, Mandodari a Draupadi. Pokud zůstává žena počestná a věrná svému muži, získává tím nadpřirozenou moc. Je morální zásadou, že muž nemá propadat chtivým touhám po manželce někoho jiného. Matrvat para-daresu-inteligentní muž musí pohlížet na cizí manželku jako na svou matku. To je morální pokyn z Canakya-sloky (10).
matrvat para-daresu
para-dravyesu lostravat
atmavat sarva-bhutesu
yah pasyati sa panditah
“Ten, kdo pokládá cizí manželku za svou matku, cizí vlastnictví za kus hlíny a ke všem ostatním živým bytostem se chová tak, jako sám k sobě, je skutečně učený.” Ravanu tedy zatratil nejen Pán Ramacandra, ale i jeho vlastní žena Mandodari. Jelikož byla sama ctnostnou ženou, znala moc jiné počestné ženy; zvláště pak takové manželky, jako je matka Sitadevi.