सीताकथाश्रवणदीपितहृच्छयेन
सृष्टं विलोक्य नृपते दशकन्धरेण ।
जघ्नेऽद्भुतैणवपुषाश्रमतोऽपकृष्टो
मारीचमाशु विशिखेन यथा कमुग्रः ॥१०॥

sītā-kathā-śravaṇa-dīpita-hṛc-chayena

sṛṣṭaḿ vilokya nṛpate daśa-kandhareṇa

jaghne 'dbhutaiṇa-vapuṣāśramato 'pakṛṣṭo

mārīcam āśu viśikhena yathā kam ugraḥ

sītā-kathā — vyprávění o Sītě; śravaṇa — poslechem; dīpita — vzrušený; hṛt-śayena — chtíč v Rāvaṇově mysli; sṛṣṭam — stvořený; vilokya — když to viděl; nṛpate — ó králi Parīkṣite; daśa-kandhareṇa — Rāvaṇou, který měl deset hlav; jaghne — Pán zabil; adbhuta-eṇa-vapuṣā — zlatým jelenem; āśramataḥ — ze svého útulku; apakṛṣṭaḥ — odlákaný daleko; mārīcam — démona Mārīcu, který na sebe vzal podobu zlatého jelena; āśu — okamžitě; viśikhena — ostrým šípem; yathā — jako; kam — Dakṣu; ugraḥ — Pán Śiva.


Text

Ó králi Pariksite, když Ravana, jehož ramena nesla deset hlav, slyšel o nádherné a přitažlivé Sitě, s myslí vzrušenou chtíčem se vydal ji unést. Poslal Maricu v podobě zlatého jelena, aby odlákal Pána Ramacandru od Jeho asramu. Když Pán spatřil toto podivuhodné zvíře, ihned opustil své obydlí, pronásledoval ho a nakonec je ostrým šípem zabil, tak jako Pán Siva zabil Daksu.

Purport