Text* 1: Srila Sukadeva Gosvami řekl Maharajovi Pariksitovi: Ó králi, až dosud jsi naslouchal vyprávění o dynastii boha Slunce. Nyní si vyslechni nanejvýš slavný a očišťující popis dynastie boha Měsíce. Pojednává se v něm o králích, jako byl Aila (Pururava), o nichž je chvályhodné naslouchat.

Text* 2: Pán Visnu (Garbhodakasayi Visnu) je rovněž známý jako Sahasra- sirsa Purusa. Z jezera v Jeho pupku vyrostl lotos, na němž byl zrozen Pán Brahma. Atri, Brahmův syn, měl stejně vznešené vlastnosti jako jeho otec.

Text 3: Z Atriho slz radosti se narodil syn jménem Soma, Měsíc, který oplýval chladivými paprsky. Pán Brahma ho učinil vládcem brahmanů, bylin a svítících těles.

Text* 4: Poté, co Soma dobyl tři světy (vyšší, střední a nižší planetární systém), vykonal velkou oběť zvanou Rajasuya-yajña. Jelikož velice zpyšněl, násilím unesl Brhaspatiho manželku, která se jmenovala Tara.

Text* 5: I když ho Brhaspati, duchovní učitel polobohů, znovu a znovu žádal, aby Taru vrátil, Soma to pod vlivem své pýchy odmítl učinit. Následkem toho vypukl boj mezi polobohy a démony.

Text 6: Sukra se na základě svého nepřátelství vůči Brhaspatimu přidal na stranu boha Měsíce a k němu se připojili démoni. Pán Siva se však kvůli své náklonnosti k synu svého duchovního mistra přidal na stranu Brhaspatiho a doprovázeli ho všichni duchové a skřeti.

Text* 7: Král Indra, obklopen všemi polobohy, se postavil na stranu Brhaspatiho. Kvůli Taře, Brhaspatiho ženě, se pak rozpoutal velký boj, přinášející záhubu démonům i polobohům.

Text* 8: Když se Pán Brahma od Aṅgiry dozvěděl do všech podrobností o celé události, přísně boha Měsíce Somu pokáral. Potom předal Taru jejímu manželovi, který okamžitě poznal, že je těhotná.

Text 9: Brhaspati řekl: “Ty hloupá ženo, tvé lůno, které jsem měl oplodnit já, již oplodnil někdo jiný. Okamžitě to dítě poroď! Poroď je hned! Ujišťuji tě, že tě nespálím na popel, až to učiníš. I když jsi necudná, vím, že jsi chtěla mít syna, a proto tě nepotrestám.”

Text* 10: Sukadeva Gosvami pokračoval: Zahanbená Tara na Brhaspatiho příkaz ihned porodila překrásné dítě, které mělo zlatou pleť. Jak Brhaspati, tak bůh Měsíce Soma po něm zatoužili.

Text* 11: Mezi Brhaspatim a bohem Měsíce vypukl znovu spor, kdy oba prohlašovali: “To je moje dítě, ne tvoje!” Všichni přítomní světci a polobozi se Tary ptali, čí to novorozené dítě skutečně je, ale ta se styděla, a proto nebyla schopná bezprostředně odpovědět.

Text* 12: Dítě se tehdy rozzlobilo a chtělo, aby matka bez okolků řekla pravdu. “K čemu je tvůj stud, ty necudná ženo?” řeklo dítě. “Proč nepřiznáš svou chybu? Hned mi řekni o svém provinění.”

Text* 13: Pán Brahma pak odvedl Taru do ústraní, a poté, co ji uklidnil, se jí zeptal, komu dítě skutečně náleží. Zdráhavě odpověděla: “Je to syn Somy, boha Měsíce.” Bůh Měsíce se nato dítěte okamžitě ujal.

Text* 14: Ó Maharaji Pariksite, když Pán Brahma viděl, že dítě je vysoce inteligentní, dal mu jméno Budha. Bůh Měsíce, vládce hvězd, měl z tohoto syna nesmírnou radost.

Text* 15-16: Budhovi potom Ila porodila syna jménem Pururava, o němž byla již zmínka na začátku devátého zpěvu. Když Narada vyprávěl na dvoře Pána Indry o jeho kráse, vlastnostech, velkodušnosti, chování, bohatství a síle, upoutalo to nebeskou ženu Urvasi. Zasažená Amorovým šípem se tedy vydala za ním.

Text* 17-18: Po prokletí Mitrou a Varunou nabyla nebeská žena Urvasi rysů lidské bytosti. Když tedy uviděla Pururavu, nejlepšího z mužů, který byl krásný jako Amor, ovládla se a pak k němu přistoupila. Jakmile ji král Pururava spatřil, oči se mu rozzářily extází radosti a zježily se mu chlupy na těle. Jemnými, laskavými slovy k ní pak promluvil.

Text* 19: Král Pururava řekl: “Vítej, ó nejkrásnější z žen. Prosím, posaď se a řekni mi, co pro tebe mohu udělat. Můžeš si se mnou užívat, jak dlouho budeš chtít. Můžeme spolu šťastně trávit čas v milostném vztahu.”

Text 20: Urvasi odpověděla: “Jsi tak úžasný-existuje snad žena, jejíž mysl a zrak bys nepřitahoval? Přijme-li některá útočiště na tvé hrudi, nemůže se ubránit a neužívat si s tebou pohlavního styku.”

Text 21: “Můj milý králi Pururavo, prosím ochraňuj tyto dva beránky, kteří poklesli se mnou. I když patřím na nebeské planety a ty patříš na Zemi, budu si s tebou užívat milostného spojení. Nemám nic proti tomu vzít si tě za muže, neboť jsi mi v každém ohledu nadřazený.”

Text* 22: Urvasi řekla: “Budu jíst jen pokrmy připravené v ghí (přečištěném másle) a kromě doby pohlavního styku tě nechci vidět nahého, můj milý hrdino.” Velkomyslný král Pururava na tyto podmínky přistoupil.

Text 23: Pururava odpověděl: “Ó krasavice, tvá krása i tvá gesta jsou úžasné. Jsi přitažlivá pro všechny lidi na Zemi. Kdo by nechtěl sloužit takové bohyni, jako jsi ty, která sama od sebe přišla z nebeských planet?”

Text* 24: Sukadeva Gosvami pokračoval: Pururava, nejlepší z lidských bytostí, si začal neomezeně užívat společnosti Urvasi, jež se s ním oddávala sexu na mnoha nebeských místech, jako jsou například zahrady Caitraratha a Nandana-kanana, kde si užívají polobozi.

Text* 25: Urvasino tělo vonělo jako šafránový pyl lotosu. Pururavu vzrušovala vůně její tváře i těla, a po mnoho dní se tak s nesmírným potěšením radoval z její společnosti.

Text* 26: Když Pán Indra, král nebes, neviděl Urvasi mezi svými dvořany, řekl: “Bez Urvasi můj dvůr pozbyl své krásy.” Proto požádal Gandharvy, aby ji přivedli zpátky na jeho nebeskou planetu.

Text 27: Gandharvové tedy přišli na Zem a o půlnoci, když byla všude tma, se objevili v Pururavově domu a ukradli dva beránky, které králi jeho žena Urvasi svěřila do péče.

Text* 28: Urvasi se k těm dvěma beránkům chovala jako k vlastním synům. Když tedy začali naříkat, jelikož je Gandharvové odnášeli, Urvasi je zaslechla a obořila se na svého muže: “Teď mě zabíjejí pod ochranou neschopného manžela, který je zbabělec a eunuch, i když se považuje za velkého hrdinu.”

Text* 29: “Protože jsem na něho spoléhala, lupiči mě připravili o mé dva syny, beránky, a proto jsem nyní ztracena. Můj manžel v noci leží a bojí se jako žena, i když ve dne vypadá jako muž.”

Text* 30: Pururavu zasáhla ostrá slova Urvasi, jako když poháněč bodne slona bodcem, a rozlítil se. Ani se neoblékl, vzal do ruky meč a nahý vyběhl do noci pronásledovat Gandharvy, kteří beránky ukradli.

Text* 31: Když Gandharvové oba beránky pustili, zazářili jasně jako blesk a osvítili tak Pururavův dům. Urvasi viděla svého manžela vracet se s beránky v náručí, ale byl nahý, a proto zmizela.

Text* 32: Když Pururava viděl, že Urvasi již neleží v jeho posteli, hluboce ho to zasáhlo. Nesmírně na ní lpěl, a proto byl smutkem celý bez sebe. S nářkem pak bloudil po Zemi jako šílenec.

Text* 33: Jednou při svém putování po celém světě uviděl Pururava Urvasi v doprovodu pěti společnic na břehu řeky Sarasvati na Kuruksetře. S radostí ve tváři k ní promluvil sladkými slovy.

Text* 34: “Má milá ženo, která jsi tak krutá, zůstaň, prosím, zůstaň. Vím, že se mi dosud nepodařilo tě učinit šťastnou, ale kvůli tomu bys mě neměla opouštět. Takové chování se k tobě nehodí. I kdyby ses již rozhodla mě opustit, alespoň si na chvíli promluvme.”

Text* 35: “Ó bohyně, teď, když jsi mě odmítla, mé krásné tělo tady padne, a jelikož ti nedokáže skýtat potěšení, sežerou ho lišky a supi.”

Text 36: Urvasi řekla: “Jsi muž, můj milý králi, jsi hrdina. Neunáhluj se a nevzdávej se života. Buď rozumný a nedovol smyslům, aby tě přemohly jako lišky. Nenech se jimi sežrat. Tím chci říci, že bys neměl svým smyslům podléhat. Místo toho by sis měl uvědomit, že srdce ženy se podobá liščímu. Navazovat přátelství se ženami se nevyplácí.”

Text 37: “Ženy všeobecně jsou nemilosrdné a úskočné. Nesnesou sebemenší urážku. Pro vlastní potěšení jsou schopny spáchat jakýkoliv bezbožný čin, a proto se nebojí ani vraždy věrného manžela či bratra.”

Text 38: “Ženy se nechají snadno muži svést. Zneuctěné pak ukončí přátelství s mužem, který je jejich dobrodincem, a navazují falešná přátelství s hlupáky. Hledají si stále nové a nové přátele, jednoho za druhým.”

Text 39: “Ó můj milý králi, budeš si se mnou moci užívat jako můj manžel pouze jednu noc na konci každého roku. Tak se ti budou postupně rodit další děti.”

Text* 40: Pururava se pak s vědomím, že je Urvasi těhotná, vrátil do svého paláce. Na konci roku se s ní na Kuruksetře znovu setkal, a tehdy již byla matkou chrabrého syna.

Text* 41: Král Pururava byl bez sebe radostí, když Urvasi na konci roku opět získal, a jednu noc si s ní užíval sexu. Potom ho však zaplavila lítost při pomyšlení na to, že se s ní bude muset rozloučit, a Urvasi k němu proto promluvila.

Text 42: Urvasi pravila: “Můj milý králi, hledej pomoc u Gandharvů, neboť od nich mě můžeš dostat nazpátek.” Poslušen těchto slov král potěšil Gandharvy modlitbami, a jelikož s ním byli spokojeni, dali mu dívku Agnisthali, která vypadala úplně stejně jako Urvasi. Král ji považoval za Urvasi a začal se s ní procházet po lese. Později však pochopil, že to není Urvasi, ale Agnisthali.

Text 43: Král Pururava pak zanechal Agnisthali v lese a vrátil se domů, kde celou noc meditoval o Urvasi. Během jeho meditace začal věk Treta, a proto se mu v srdci zjevily principy tří Véd, včetně způsobu konání yajñi pro dosažení cílů plodonosných činností.

Text 44-45: Král Pururava šel poté, co mu byla v srdci zjevena metoda provádění plodonosné yajñi, na totéž místo, kde zanechal Agnisthali. Tam uviděl, že z nitra stromu sami vyrostl strom asvattha. Vzal tedy z tohoto stromu kus dřeva a vytvořil z něho dvě dřívka arani. S touhou dostat se na planetu, kde žila Urvasi, pronášel mantry a přitom meditoval o dolním arani jako o Urvasi, o horním jako o sobě a o kusu dřeva uprostřed jako o svém synovi. Tak začal rozdělávat oheň.

Text 46: Když Pururava třel arani, vyšlehly plameny. Pomocí tohoto ohně může člověk dosáhnout veškerého úspěchu po stránce hmotného požitku a být očištěn během zrození, zasvěcení i konání oběti, které jsou zahajovány pronášením spojených písmen a-u-m. Oheň byl tedy pokládán za syna krále Pururavy.

Text 47: S touhou dosáhnout planety, na níž sídlila Urvasi, vykonal Pururava prostřednictvím onoho ohně oběť, kterou uspokojil Nejvyšší Osobnost Božství, Hariho, který přijímá výsledky oběti. Tak uctíval Pána, jenž je mimo dosah smyslového vnímání a dává život všem polobohům.

Text 48: V Satya-yuze, prvním věku, byly veškeré védské mantry zahrnuty v jediné, a tou byla pranava, která je základem všech védských manter. Atharva Veda byla jediným zdrojem všeho védského poznání. Nejvyšší Osobnost Božství Narayana byl jediným uctívaným Božstvem; uctívání polobohů se nedoporučovalo. Oheň byl jen jeden a jediný stav života ve společnosti se nazýval hamsa.

Text 49: Ó Maharaji Pariksite, král Pururava, jenž pokládal obětní oheň za svého syna, takto na začátku Treta-yugy zavedl druh oběti zvaný karma- kanda, a díky tomu mohl odejít na Gandharvaloku, jak si přál.