mitrā-varuṇayoḥ — Mitry a Varuṇy; śāpāt — prokletím; āpannā — nabyla; nara-lokatām — rysů lidské bytosti; niśamya — když tedy spatřila; puruṣa-śreṣṭham — nejlepšího z mužů; kandarpam iva — jako Amor; rūpiṇam — krásného; dhṛtim — trpělivost, sebeovládání; viṣṭabhya — osvojující si; lalanā — ta žena; upatasthe — přistoupila; tat-antike — k němu; saḥ — on, Purūravā; tām — ji; vilokya — když spatřil; nṛpatiḥ — král; harṣeṇa — velkou radostí; utphulla-locanaḥ — jehož oči se rozzářily; uvāca — promluvil; ślakṣṇayā — uhlazenými, příjemnými; vācā — slovy; devīm — k polobohyni; hṛṣṭa-tanūruhaḥ — jemuž se radostí ježily chlupy na těle.

Po prokletí Mitrou a Varunou nabyla nebeská žena Urvasi rysů lidské bytosti. Když tedy uviděla Pururavu, nejlepšího z mužů, který byl krásný jako Amor, ovládla se a pak k němu přistoupila. Jakmile ji král Pururava spatřil, oči se mu rozzářily extází radosti a zježily se mu chlupy na těle. Jemnými, laskavými slovy k ní pak promluvil.