Text 1: Sri Uddhava řekl: Můj milý Krsno, mudrci, kteří vysvĕtlují védskou literaturu, doporučují různé procesy, jak dovést svůj život k dokonalosti. Řekni mi prosím, můj Pane, s ohledem na tuto rozmanitost pohledů, zda jsou všechny tyto procesy stejnĕ důležité nebo zda je jeden z nich svrchovaný.

Text 2: Můj milý Pane, jasnĕ jsi vysvĕtlil proces čisté oddané služby, kterým oddaný odstraňuje ze svého života všechny hmotné vazby, což mu umožňuje upřít mysl na Tebe.

Text 3: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Vlivem času byl transcendentální zvuk védského poznání v dobĕ zničení ztracen. Proto jsem bĕhem následujícího stvoření přednesl védské poznání k Brahmovi, neboť Já sám jsem náboženskými zásadami vyslovenými ve Védách.

Text 4: Pán Brahma sdĕlil toto védské poznání svému nejstaršímu synovi, Manuovi, a od Manua pak totéž poznání přijalo sedm velkých mudrců v čele s Bhrguem Munim.

Text 5-7: Z předků v čele s Bhrguem Munim a dalšími syny Brahmy přišlo na svĕt mnoho dĕtí a potomků, kteří přijali různé podoby – polobozi, démoni, lidské bytosti, Guhyakové, Siddhové, Gandharvové, Vidyadharové, Caranové, Kindevové, Kinnarové, Nagové, Kimpurusové a tak dále. Představitelé všech vesmírných druhů spolu se svými vůdci se narodili s různými povahami a touhami, jež vznikly ze tří kvalit hmotné přírody. Kvůli různým charakteristikám živých bytostí ve vesmíru proto existuje velké množství védských obřadů, manter a odmĕn.

Text 8: Kvůli velké rozmanitosti tužeb a povah u lidských bytostí je tedy mnoho různých teistických životních filosofií, které se předávají prostřednictvím tradice, zvyklostí a učednické posloupnosti. Jiní učitelé přímo podporují ateistické názory.

Text 9: Ó nejlepší z mužů, inteligence lidských bytostí je zmatená Mou klamnou energií, a proto nesčetnými způsoby hovoří o tom, co je pro lidi skutečnĕ dobré, každý podle svých činností a rozmarů.

Text 10: Nĕkteří tvrdí, že lidé budou šťastní, když budou konat zbožné činnosti. Jiní říkají, že štĕstí se dosahuje slávou, smyslovým požitkem, pravdomluvostí, sebeovládáním, klidem, sledováním vlastního zájmu, politickým vlivem, bohatstvím, odříkáním, požitkem, obĕtí, askezí, rozdáváním milodarů, skládáním slibů, plnĕním usmĕrňujících povinností nebo striktní disciplínou. Každý proces má své zastánce.

Text 11: Všichni, o kterých jsem teď hovořil, získávají svojí hmotnou prací jen dočasné výsledky. Ty skrovné a ubohé situace, do kterých se dostávají, jim přinášejí budoucí neštĕstí a jsou založeny na nevĕdomosti. Dokonce i když si užívají plodů svého konání, jsou plní nářku.

Text 12: Ó učený Uddhavo, ti, kdo na Mĕ zamĕřují své vĕdomí a vzdávají se všech hmotných tužeb, se Mnou sdílejí štĕstí, které ti, kdo se vĕnují uspokojování smyslů, nemohou zakusit.

Text 13: Ten, kdo netouží po ničem v tomto svĕtĕ, kdo ovládáním smyslů dosáhl klidu, jehož vĕdomí je za všech okolností vyrovnané a jehož mysl našla ve Mnĕ úplnou spokojenost, se všude, kam jde, setkává jen se štĕstím.

Text 14: Ten, kdo upnul své vĕdomí na Mĕ, si nepřeje získat postavení či sídlo Pána Brahmy či Pána Indry, říši na Zemi, vládu nad nižšími planetárními soustavami, osm druhů yogové dokonalosti nebo osvobození od zrození a smrti. Taková osoba touží jen po Mnĕ.

Text 15: Můj milý Uddhavo, ani Pán Brahma, Pán Siva, Pán Saṅkarsana, bohynĕ štĕstí nebo i Mé vlastní Já Mi nejsou tak drazí jako ty.

Text 16: Prachem z lotosových nohou Mých oddaných si přeji očistit hmotné svĕty, které se nacházejí ve Mnĕ. Proto stále kráčím ve stopách svých čistých oddaných, kteří nemají žádné osobní touhy, jsou zabraní do myšlenek na Mé zábavy, klidní, vůči nikomu necítí nepřátelství a zachovávají si všude stejné rozpoložení.

Text 17: Ti, kdo nemají žádné touhy po osobním uspokojení, jejichž mysli jsou trvale připoutané ke Mnĕ, kdo jsou klidní, bez falešného ega, milostiví ke všem živým bytostem a jejichž vĕdomí není nikdy ovlivnĕné příležitostmi k uspokojování smyslů, ve Mnĕ zažívají štĕstí, jež nemohou poznat či dosáhnout ti, kdo postrádají tuto odpoutanost od hmotného svĕta.

Text 18: Můj milý Uddhavo, pokud si Můj oddaný nepodrobil úplnĕ své smysly, mohou ho sužovat hmotné touhy, ale díky jeho neochvĕjné oddanosti Mnĕ ho smyslový požitek nepřemůže.

Text 19: Můj milý Uddhavo, tak jako planoucí oheň mĕní dřevo v popel, oddanost Mnĕ bezezbytku pálí hříchy, kterých se Mí oddaní dopouštĕjí.

Text 20: Můj milý Uddhavo, čistá oddaná služba, kterou Mi prokazují Mí oddaní, Mĕ přivádí pod jejich kontrolu. Ti, kdo se zabývají mystickou yogou, saṅkhyovou filosofií, zbožným jednáním, studiem Véd, askezí či odříkáním, Mĕ takto ovládnout nemohou.

Text 21: Jedinĕ čistou oddanou službou s plnou vírou ve Mĕ je možné Mĕ, Nejvyšší Osobnost Božství, získat. Jsem přirozenĕ drahý svým oddaným, kteří Mĕ mají za jediný cíl své láskyplné služby. Touto čistou oddanou službou se i pojídači psů mohou zbavit nečistot daných nízkým původem.

Text 22: Ani náboženské zásady prodchnuté poctivostí a milostivostí, ani poznání nabyté velkou askezí nemohou zcela očistit vĕdomí osoby, nejsou-li doprovázené láskyplnou službou Mnĕ.

Text 23: Jak může nĕkomu roztát srdce, aniž se mu ježí chlupy? A pokud neroztaje srdce, jak můžou z očí téct slzy lásky? Jak může nĕkdo s láskou sloužit Pánu, jestliže nepláče duchovním štĕstím? A jak může být bez této služby očištĕno vĕdomí?
Jak může nĕkomu roztát srdce, aniž se mu ježí chlupy? A pokud neroztaje srdce, jak můžou z očí téct slzy lásky? Jak může nĕkdo s láskou sloužit Pánu, jestliže nepláče duchovním štĕstím? A jak může být bez této služby očištĕno vĕdomí?
Jak může nĕkomu roztát srdce, aniž se mu ježí chlupy? A pokud neroztaje srdce, jak můžou z očí téct slzy lásky? Jak může nĕkdo s láskou sloužit Pánu, jestliže nepláče duchovním štĕstím? A jak může být bez této služby očištĕno vĕdomí?

Text 24: Oddaný, jehož řeč se nĕkdy zalyká, jehož srdce taje, jenž stále pláče a nĕkdy se smĕje, jenž se cítí zahanbený, hlasitĕ křičí a pak tančí, – oddaný takto pohroužený v láskyplné službĕ Mnĕ očišťuje celý vesmír.

Text 25: Tak jako se zlato tavením v ohni zbavuje svých nečistot a vrací se do svého čistého zářivého stavu, duchovní duše pohroužená v ohni bhakti-yogy se oprošťuje ode všeho znečištĕní způsobeného dřívĕjším plodonosným jednáním a vrací se do svého původního postavení, kdy Mi slouží v duchovním svĕtĕ.

Text 26: Když se nemocné oko ošetřuje léčivou mastí, postupnĕ se mu vrací schopnost vidĕt. Podobnĕ tím, jak se vĕdomá živá bytost posloucháním a přednášením zbožných vyprávĕní o Mé slávĕ zbavuje znečištĕní hmotou, znovu získává svou schopnost vidĕt Mĕ, Absolutní Pravdu, v Mé subtilní duchovní podobĕ.

Text 27: Mysl toho, kdo medituje o objektech smyslového požitku, je nutnĕ zapletená do tĕchto objektů, ale pokud nĕkdo stále vzpomíná na Mĕ, pak je jeho mysl pohroužená ve Mnĕ.

Text 28: Proto by mĕla osoba zavrhnout všechny hmotné procesy rozvoje, které jsou jako mentální výplody snu, a mĕla by zcela pohroužit svou mysl do Mĕ. Když na Mĕ bude stále myslet, očistí se.

Text 29: Osoba by si mĕla být vĕdomá vĕčného já a vzdát se styků se ženami a s tĕmi, kdo se s nimi důvĕrnĕ stýkají. Mĕla by beze strachu usednout na osamĕlém místĕ a velmi pozornĕ soustředit mysl na Mĕ.

Text 30: Of all kinds of suffering and bondage arising from various attachments, none is greater than the suffering and bondage arising from attachment to women and intimate contact with those attached to women.

Text 31: Sri Uddhava řekl: Můj drahý Krsno s lotosovýma očima, jakým způsobem by mĕl ten, kdo touží po osvobození, o Tobĕ meditovat, jaké povahy by jeho meditace mĕla být a o jaké podobĕ by mĕl meditovat? Vysvĕtli mi prosím toto téma meditace.

Text 32-33: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Yogi má usednout na rovné sedadlo, které není ani příliš vysoké, ani příliš nízké, udržovat tĕlo vzpřímené, ale zároveň sedĕt pohodlnĕ, položit si ruce na klín a oči zamĕřit na špičku nosu. Mĕl by pročistit dechové kanály praktikováním mechanických cviků zvaných puraka, kumbhaka a recaka a pak opakovat celou proceduru v opačném sledu (recaka, kumbhaka, puraka). Poté, co zcela ovládl své smysly, může takto cvičit pranayamu krok za krokem.

Text 34: Mĕl by souvisle přesouvat životní vzduch vzhůru, jako vlákna ve stonku lotosu, počínaje muladhara-cakrou, dokud nedospĕje k srdci, kde se nachází posvátná slabika om jako zvuk zvonu. Tuto posvátnou slabiku by mĕl pak dále pozvednout o vzdálenost dvanácti aṅgulí a tam ji spojit s patnácti vibracemi tvořenými s anusvarou.

Text* 35: Takto soustředĕný v omkaře by mĕl pečlivĕ praktikovat systém pranayamy desetkrát při každém východu slunce, v poledne a když slunce zapadá. Tak za mĕsíc ovládne životní vzduch.

Text 36-42: Přivřené oči má upřít na špičku nosu, má být inspirovaný, bdĕlý a meditovat o lotosovém kvĕtu v srdci. Tento lotos má osm okvĕtních lístků a vzpřímený stonek. Yogi má meditovat o slunci, mĕsíci a ohni, které postupnĕ umístí do kvĕtního lůžka tohoto lotosového kvĕtu. Má umístit Mou transcendentální podobu do ohnĕ a meditovat o ní jako o příznivém cíli veškeré meditace. Tato podoba má dokonalé proporce, je klidná a spokojená. Má čtyři krásné dlouhé paže, okouzlující, nádherný krk, krásné čelo, čistý úsmĕv a v obou uších, které jsou jedno jako druhé, má zavĕšené zářící náušnice ve tvaru žraloků. Tato duchovní podoba má barvu temného bouřkového mraku a je oblečená ve zlatĕ žlutém hedvábí. Srivatsa a bohynĕ štĕstí sídlí na její hrudi a zdobí ji také lastura, disk, kyj, lotos a girlanda z lesních kvĕtů. Její dvĕ zářivé lotosové nohy zdobí nákotníčky a ozdobné pásky, drahokam Kaustubha a třpytivá koruna. Boky jí zkrášluje zlatý pásek a paže cenné náramky. Všechny údy této nádherné podoby uchvacují srdce a její obličej zkrášluje milostivý pohled. Yogi má odtáhnout smysly od smyslových objektů, má být vážný a sebeovládnutý a pomocí inteligence pevnĕ zamĕřit mysl na všechny údy Mého transcendentálního tĕla. Tak má meditovat o Mé velmi jemné transcendentální podobĕ.

Text* 43: Poté by mĕl stáhnout vĕdomí ze všech částí onoho transcendentálního tĕla a meditovat jen o Pánovĕ nádhernĕ se usmívajícím obličeji.

Text 44: Když setrvává meditaci o Pánovĕ tváři, mĕl by pak své vĕdomí stáhnout a upřít ho na nebe. Poté by mĕl tuto meditaci ukončit, setrvat u Mĕ a veškeré meditace se vzdát.

Text 45: Ten, kdo svou mysl zcela zamĕřil na Mĕ, by Mĕ mĕl vidĕt ve své vlastní duši a individuální duši ve Mnĕ, Nejvyšší Osobnosti Božství. Tak uvidí individuální duše spojené s Nejvyšší Duší, tak jako je vidĕt sluneční paprsky zcela spojené se sluncem.

Text 46: Když yogi takto silnĕ soustředĕnou meditací ovládne svou mysl, jeho klamné pojetí totožnosti s hmotnými objekty, poznáním a činnostmi velmi brzy zanikne.