akiñcanasya dāntasya
śāntasya sama-cetasaḥ
mayā santuṣṭa-manasaḥ
sarvāḥ sukha-mayā diśaḥ
akiñcanasya — toho, kdo po ničem netouží; dāntasya — kdo ovládl smysly; śāntasya — klidného; sama-cetasaḥ — jehož vĕdomí je všude vyrovnané; mayā — se Mnou; santuṣṭa — naprosto spokojená; manasaḥ — jehož mysl; sarvāḥ — všechny; sukha-mayāḥ — plné štĕstí; diśaḥ — svĕtové strany.
VÝZNAM: Oddaný, který neustále medituje o Pánu Krsnovi, vnímá transcendentální zvuk, dotek, podobu, chuť a vůni v Pánových zábavách. Tyto dokonalé vjemy jsou dány bezpříčinnou milostí Pána Krsny tomu, jehož mysl a smysly v Nĕm nacházejí plnou spokojenost. Tato osoba může jít kamkoliv a všude se bude setkávat jen se štĕstím. Srila Visvanatha Cakravarti Thakura dává příklad velmi zámožného človĕka, který při cestĕ po celém svĕtĕ má na každém místĕ, kde se zdržuje, zajištĕnu stejnou přepychovou úroveň pohodlí. Podobnĕ toho, kdo rozvinul vĕdomí Krsny, nikdy nic nedĕlí od štĕstí, protože Pán Krsna je všudypřítomný. Slovo kiñcana označuje vĕci přinášející takzvaný požitek v tomto svĕtĕ. Ten, kdo je akiñcana, správnĕ pochopil, že hmotné uspokojování smyslů je jen pozlátko klamu, a proto je dantasya, sebeovládnutý, santasya, klidný, a maya santusta-manasah, naprosto spokojený se svými transcendentálními zážitky s Nejvyšší Osobností Božství.