VÝZNAM: Zbožné jednání, pravdomluvnost, milostivost, askeze a poznání sice částečnĕ očišťují naši existenci, ale neodstraňují kořen hmotných tužeb, a proto se ty samé touhy pozdĕji znovu objeví. Poté, co si osoba v hojné míře užila hmotné rozkoše, začne si přát podstupovat askezi, nabývat poznání, konat nesobecké činnosti a celkovĕ očistit svou existenci. Když je ale té zbožnosti a očištĕní dost, začne znovu dychtit po hmotném požitku. Když se pole zbavuje plevele, je třeba nežádoucí rostliny vytrhat i s kořeny, jinak s příštím deštĕm vyrostou stejnĕ jako předtím. Čistá oddaná služba Pánu vykořeňuje hmotné touhy tak důkladnĕ, že již nehrozí opĕtovné poklesnutí do degradovaného života hmotného požitku. Ve vĕčném království Boha jsou projevené láskyplné vztahy mezi Pánem a Jeho oddanými. Každý, kdo nedospĕje do tohoto stádia osvícení, musí zůstat na hmotné úrovni, která je vždy plná rozporů a protikladů. Bez láskyplné služby Pánu tedy vše zůstává neúplné a nedokonalé.