Text* 1: Král Pariksit řekl: Ó můj pane, můj duchovní mistře, nyní jsem od tebe vyslechl úplný popis dynastie Svayambhuvy Manua. Existují však ještě další Manuové a já bych rád slyšel o jejich dynastiích. Prosím, popiš nám je.

Text 2: Ó učený brahmano, Sukadeve Gosvami, velcí učenci s dokonalou inteligencí popisují činnosti a zjevení Nejvyšší Osobnosti Božství v průběhu různých manvantar. Dychtivě toužíme naslouchat těmto příběhům. Pověz nám o nich, prosím.

Text 3: Ó učený brahmano, popiš nám laskavě všechny činnosti, které Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž stvořil tento vesmírný projev, vykonával v minulých manvantarách, které vykonává v současné a které bude konat v budoucích.

Text* 4: Sukadeva Gosvami pravil: V současné kalpě se již vystřídalo šest Manuů. Popsal jsem ti Svayambhuvu Manua a zjevení mnoha polobohů. Svayambhuva je v této Brahmově kalpě prvním Manuem.

Text 5: Svayambhuva Manu měl dvě dcery, které se jmenovaly Ākuti a Devahuti. Z lůna Ākuti se Nejvyšší Pán zjevil jako Yajñamurti a z lůna Devahuti jako Kapila. Tito synové byli pověřeni kázáním náboženství a poznání.

Text* 6: Ó nejlepší z Kuruovců, činnosti Kapily, syna Devahuti, jsem již popsal (ve třetím zpěvu). Nyní popíši jednání Yajñapatiho, syna Ākuti.

Text 7: Svayambhuva Manu, manžel Satarupy, byl svou povahou naprosto nepřipoutaný ke smyslovému požitku. Vzdal se proto svého království, jež bylo plné smyslového požitku, a odešel se svou manželkou do lesa podrobit se askezi.

Text 8: Ó potomku Bharaty, poté, co Svayambhuva Manu se svou ženou odešel do lesa, stál na jedné noze na břehu řeky Sunandy a tímto způsobem — dotýkaje se země pouze jednou nohou — po sto let vykonával přísnou askezi. Zároveň pronášel následující slova.

Text 9: Sri Manu řekl: Pán, svrchovaná živá bytost, stvořil tento hmotný svět plný života; hmotný svět nestvořil Jeho. Když všude panuje ticho, Pán jakožto Nejvyšší Bytost bdí jako svědek. Živá bytost Ho nezná, ale On zná vše.

Text 10: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je ve svém aspektu Nadduše přítomný všude v tomto vesmíru, kdekoliv jsou živé či neživé bytosti. Každý má tedy přijímat pouze to, co je mu vyměřeno; nikdo nemá sahat na majetek druhých.

Text 11: Ačkoliv Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, neustále sleduje činnosti, které se ve světě odehrávají, Jeho nikdo nevidí. Neměli bychom si však myslet, že když Jeho nikdo nevidí, On také nevidí — Jeho schopnost vidět nikdy neslábne. Každý by proto měl uctívat Nadduši, Jež neustále setrvává s individuální duší jako přítel.

Text 12: Nejvyšší Osobnost Božství nemá počátek, konec ani střed. Nepatří také žádné osobě ani národu. Nemá vnitřek ani vnějšek. Protiklady, jaké nalézáme v tomto hmotném světě — jako například počátek a konec, moje a jejich — v osobnosti Nejvyššího Pána neexistují. Vesmír, který z Něho emanuje, je Jeho dalším rysem. Nejvyšší Pán je tedy nejvyšší pravda a Jeho velikost je úplná.

Text 13: Celý vesmírný projev je tělem Nejvyšší Osobnosti Božství, Absolutní Pravdy, Jež má milióny jmen a neomezeně mnoho energií. Pán vydává svou vlastní záři, je nezrozený a neměnný. Je počátkem všeho, ale sám nemá žádný počátek. Jelikož tento vesmírný projev stvořil svou vnější energií, vypadá to, jako kdyby jej sám tvořil, udržoval a ničil. On však zůstává nečinný ve své duchovní energii a činnosti hmotné energie se Ho nedotýkají.

Text 14: Proto velcí světci, kteří chtějí lidem umožnit, aby dosáhli stádia, ve kterém jejich jednání již nebude poznamenáno výslednými plody, je nejprve zaměstnávají plodonosnými činnostmi. Nikdo nemůže dosáhnout stavu osvobození neboli jednání, jež nepřináší reakce, aniž by začal vykonáváním činností doporučených v sastrách.

Text 15: Nejvyšší Pán v plné míře oplývá veškerým bohatstvím, které získává sám ze sebe, ale přesto jedná jako stvořitel, udržovatel a ničitel tohoto hmotného světa. Navzdory tomuto jednání však není nikdy zapleten, a proto nejsou zapleteni ani oddaní, kteří kráčejí v Jeho stopách.

Text 16: Nejvyšší Osobnost Božství, Krsna, jedná jako obyčejná lidská bytost, ale zároveň netouží užívat si plodů své práce. Má úplné poznání, je prostý hmotných tužeb, nepodléhá rozptýlení a je zcela nezávislý. Jako svrchovaný učitel lidstva učí svůj vlastní způsob jednání, a tak zavádí skutečnou cestu náboženství. Žádám každého, aby Ho následoval.

Text* 17: Sukadeva Gosvami pokračoval: Svayambhuva Manu byl v transu a pronášel mantry plné védských pokynů, jež jsou známé jako Upanisady. Když ho viděli Raksasové a asurové, chtěli ho pozřít, neboť měli velký hlad. Běželi proto rychle k němu.

Text 18: Nejvyšší Pán, Visnu, jenž sídlí v srdci každého a který se zjevil jako Yajñapati, zpozoroval, že Raksasové a démoni se chystají pozřít Svayambhuvu Manua. V doprovodu svých synů nazývaných Yamové a všech ostatních polobohů proto démony a Raksasy pozabíjel. Potom se ujal postu Indry a vlády nad nebeským královstvím.

Text 19: Druhým Manuem se stal Agniho syn jménem Svarocisa. Ten měl několik synů, mezi nimiž vynikali Dyumat, Susena a Rocismat.

Text* 20: Během vlády Svarocisi zaujal postavení Indry Rocana, syn Yajñi. Tusita a další se stali hlavními polobohy a Ūrja, Stambha a ostatní se stali sedmi světci. Všichni byli věrnými oddanými Pána.

Text* 21: Vedasira byl velice slavný rsi. Z lůna jeho manželky, která se jmenovala Tusita, přišel na svět avatara jménem Vibhu.

Text* 22: Vibhu zůstal celý život brahmacarinem a nikdy se neoženil. Od něho se učilo sebeovládání, askezi a podobnému chování osmdesát osm tisíc dalších světců.

Text* 23: Ó králi, třetí Manu, Uttama, byl synem krále Priyavraty. Mezi jeho syny patřili Pavana, Srñjaya a Yajñahotra.

Text* 24: Během vlády třetího Manua se sedmi mudrci stali Pramada a další synové Vasisthy. Satyové, Vedasrutové a Bhadrové se stali polobohy a Satyajit byl vybrán, aby se stal Indrou, nebeským králem.

Text* 25: V této manvantaře se Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, zjevil z lůna Sunrty, jež byla manželkou Dharmy, poloboha dohlížejícího na náboženství. Byl známý jako Satyasena a zjevil se společně s polobohy zvanými Satyavratové.

Text* 26: Satyasena se svým přítelem Satyajitem, jenž byl nebeským králem Indrou, pozabíjel všechny prolhané, bezbožné a nemravné Yaksi, Raksasy a bytosti podobné duchům, jež sužovali ostatní živé bytosti.

Text* 27: Bratr třetího Manua, Uttamy, byl známý pod jménem Tamasa, a stal se čtvrtým Manuem. Měl deset synů, mezi nimiž vynikali Prthu, Khyati, Nara a Ketu.

Text* 28: Za vlády Tamasy Manua patřili mezi polobohy Satyakové, Hariové a Virové. Králem nebes Indrou byl Trisikha. V čele mudrců v saptarsi- dhamu stál Jyotirdhama.

Text 29: Ó králi, v Tamasově manvantaře se polobohy stali také synové Vidhrtiho zvaní Vaidhrtiové. Jelikož se autorita Véd působením času vytrácela, tito polobozi ji svou silou obnovili.

Text* 30: V této manvantaře se narodil Nejvyšší Pán Visnu z lůna Harini, manželky Harimedhy. Jmenoval se Hari a byl to On, kdo zachránil svého oddaného Gajendru, krále slonů, z tlamy krokodýla.

Text* 31: Král Pariksit řekl: Můj pane, Badarayani, chceme od tebe dopodrobna vyslechnout, jak Hari vysvobodil krále slonů, když ho napadl krokodýl.

Text 32: Jakékoliv písmo či vyprávění, jež líčí a oslavuje Nejvyšší Osobnost Božství, Uttamasloku, je významné, čisté, slavné, příznivé a všedobré.

Text 33: Sri Suta Gosvami pravil: Ó brahmanové, když Maharaja Pariksit, jenž očekával blížící se smrt, požádal Sukadeva Gosvamiho, aby promluvil, Sukadeva Gosvami, povzbuzen královými slovy, vzdal králi úctu a před shromážděním mudrců, kteří si přáli mu naslouchat, začal s velkým potěšením hovořit.