येन चेतयते विश्वं विश्वं चेतयते न यम् ।
यो जागर्ति शयानेऽस्मिन्नायं तं वेद वेद सः ॥९॥
śrī-manur uvāca
yena cetayate viśvaḿ
viśvaḿ cetayate na yam
yo jāgarti śayāne 'smin
nāyaḿ taḿ veda veda saḥ
śrī-manuḥ uvāca — Svāyambhuva Manu říkal; yena — kým (Osobností Božství); cetayate — probuzený k životu; viśvam — celý vesmír; viśvam — celý vesmír (hmotný svět); cetayate — dává život; na — ne; yam — Jemu, který; yaḥ — ten, kdo; jāgarti — neustále bdí (a sleduje všechny činnosti); śayāne — když spí; asmin — v tomto těle; na — ne; ayam — tato živá bytost; tam — Jeho; veda — zná; veda — zná; saḥ — On.
Sri Manu řekl: Pán, svrchovaná živá bytost, stvořil tento hmotný svět plný života; hmotný svět nestvořil Jeho. Když všude panuje ticho, Pán jakožto Nejvyšší Bytost bdí jako svědek. Živá bytost Ho nezná, ale On zná vše.
Zde vidíme rozdíl mezi Nejvyšší Osobností Božství a živými bytostmi. Nityo nityanam cetanas cetananam. Podle Véd je Pán nejvyšší věčný; svrchovaná živá bytost. Rozdíl mezi Nejvyšší Bytostí a obyčejnou živou bytostí spočívá v tom, že když je tento hmotný svět zničen, všechny živé bytosti mlčí v zapomnění, snění či bezvědomí, zatímco Nejvyšší Bytost bdí jako svědek všeho. Tento hmotný svět je stvořen, nějaký čas trvá a potom je zničen. V průběhu všech těchto změn však Nejvyšší Bytost neustále bdí. V hmotném podmínění všech živých bytostí existují tři stavy snění. Když je hmotný svět probuzen a uveden do chodu, jedná se o jeden druh snu, sen v bdělém stavu. Když jdou živé bytosti spát, sní znovu. A když v době zničení upadnou do bezvědomí a tento hmotný svět je neprojevený, upadají do dalšího stádia snění. V každém období existence hmotného světa tedy všechny sní. V duchovním světě je ale vše v bdělém stavu.
