Srimati Kuntidevi, matka Panduovců, ve svých modlitbách ke Krsnovi řekla: alaksyam sarva-bhutanam antar bahir avasthitam — “Krsno, Ty jsi uvnitř i vně všeho, ale neinteligentní podmíněné duše Tě přesto nevidí.” V Bhagavad-gitě je řečeno, že člověk může vidět Nejvyšší Osobnost Božství očima poznání (jñana-caksusah). Ten, kdo otevírá tyto oči poznání, se nazývá duchovní mistr. Proto se k duchovnímu mistrovi modlíme následovně:

om ajñana-timirandhasya
jñanañjana-salakaya
caksur unmilitam yena
tasmai sri-gurave namah

“Skládám uctivé poklony svému duchovnímu mistrovi, který s pochodní poznání otevřel mé oči, zaslepené temnotou nevědomosti.” (Gautamiya Tantra) Úkolem gurua je otevřít žákovy oči poznání. Když se žák probudí z nevědomosti k poznání, vidí Nejvyšší Osobnost Božství všude, protože Pán je všude. Andantara-stha-paramanu-cayantara-stham. Pán se nachází v tomto vesmíru, v srdcích všech živých bytostí a dokonce i v atomu. Z nedostatku dokonalého poznání Boha nevidíme, ale trocha uvažování nám pomůže vidět Boha všude. To je třeba se učit. Dokonce i ten nejdegradovanější člověk může vnímat přítomnost Boha, když trochu zauvažuje. Zvážíme-li, komu patří rozlehlý oceán a rozlehlá země, jak je možné, že existuje nebe a že je na něm rozseto bezpočet miliónů hvězd a planet, kdo stvořil tento vesmír a komu patří, měli bychom dospět k závěru, že existuje vlastník všeho. Když se prohlašujeme za vlastníky nějakého kusu země — ať už pro sebe či pro naše rodiny a národy — měli bychom také zvážit, jak jsme se jimi stali. Země existovala i předtím, než jsme se narodili, než jsme přišli na svět. Jak se tedy stala naším vlastnictvím? Takové uvažování nám pomůže pochopit, že existuje svrchovaný vládce všeho — Nejvyšší Osobnost Božství.

Nejvyšší Bůh neustále bdí. V podmíněném stavu zapomínáme, protože měníme těla, ale Nejvyšší Osobnost Božství tělo nemění, a proto si je vědom minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Krsna říká v Bhagavad-gitě (4.1): imam vivasvate yogam proktavan aham avyayam — “Vyložil jsem tuto vědu o Bohu, Bhagavad-gitu, bohu Slunce před více než čtyřiceti milióny lety.” Když se Ho Arjuna ptal, jak si může pamatovat události, které se odehrály před tak dávnou dobou, Pán odpověděl, že Arjuna byl tehdy také přítomen. Arjuna je Krsnův přítel, a proto Krsnu všude doprovází. Je mezi nimi však rozdíl: Krsna si pamatuje všechno, zatímco živá bytost jako Arjuna, která je nepatrnou částečkou Nejvyššího Pána, zapomíná. Proto je řečeno, že Pánova pozornost nikdy neslábne. To rovněž potvrzuje Bhagavad-gita (15.15). Sarvasya caham hrdi sannivisto mattah smrtir jñanam apohanam ca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je ve svém rysu Paramatmy vždy přítomný v srdcích všech živých bytostí a od Něho pochází paměť, poznání a zapomnění. To je rovněž naznačeno v tomto verši slovem suparnam, které znamená “přítel”. Ve Svetasvatara Upanisadě (4.6) proto stojí: dva suparna sayuja sakhaya samanam vrksam parisasvajate—dva ptáci sedí na stejném stromě jako přátelé. Jeden pták pojídá ovoce toho stromu a druhý pouze přihlíží. Tento pozorující pták je vždy přítomný jako přítel ptáka, jenž jí ovoce, a připomíná mu, co chtěl dělat. Když tedy ve svém každodenním životě vezmeme v úvahu Nejvyššího Pána, můžeme Ho vidět, nebo alespoň vnímat Jeho přítomnost všude.

Slova caksur yasya na risyati znamenají, že ačkoliv Ho nevidíme, neznamená to, že On nevidí nás. On navíc ani neumírá při zničení vesmírného projevu. V této souvislosti se uvádí příklad, že sluneční světlo je přítomné spolu se sluncem, ale když slunce nevidíme, neznamená to, že zaniklo. Slunce existuje; je pouze mimo dosah našeho zraku. Také Nejvyšší Pán je neustále přítomný a sleduje naše činnosti, přestože Ho nevidíme vzhledem k temnotě, ve které se nyní nacházíme kvůli nedostatku poznání. Jako Paramatma je Pán svědkem a rádcem (upadrasta a anumanta). Budeme-li tedy následovat pokyny duchovního mistra a studovat autorizovaná písma, budeme moci pochopit, že Bůh je přítomen před našima očima a všechno vidí, ačkoliv my nemáme zrak, kterým bychom Ho byli schopni vidět.