यामैः परिवृतो देवैर्हत्वाशासत् त्रिविष्टपम् ॥१८॥
tāḿs tathāvasitān vīkṣya
yajñaḥ sarva-gato hariḥ
yāmaiḥ parivṛto devair
hatvāśāsat tri-viṣṭapam
tān — démony a Rākṣasy; tathā — takto; avasitān — kteří byli odhodláni pozřít Svāyambhuvu Manua; vīkṣya — když zpozoroval; yajñaḥ — Pán Viṣṇu, známý jako Yajña; sarva-gataḥ — jenž sídlí v srdci každého; hariḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; yāmaiḥ — se svými syny zvanými Yāmové; parivṛtaḥ — obklopený; devaiḥ — polobohy; hatvā — poté, co zahubil (démony); aśāsat — vládl (poté, co přijal místo Indry); tri-viṣṭapam — nebeským planetám.
Nejvyšší Pán, Visnu, jenž sídlí v srdci každého a který se zjevil jako Yajñapati, zpozoroval, že Raksasové a démoni se chystají pozřít Svayambhuvu Manua. V doprovodu svých synů nazývaných Yamové a všech ostatních polobohů proto démony a Raksasy pozabíjel. Potom se ujal postu Indry a vlády nad nebeským královstvím.
Různá jména polobohů — Brahma, Siva, Indra a tak dále — nejsou osobní jména; jsou to tituly odpovídající příslušnému postavení. Když není jiná vhodná osoba, jež by se těchto míst mohla ujmout, někdy se Brahmou či Indrou stává samotný Pán Visnu.
