Text* 1: Sukadeva Gosvami řekl: Ó Maharaji Pariksite, Yayati byl velice připoutaný k ženám. Když se mu však časem sexuální požitek s jeho nepříjemnými následky znechutil, zanechal tohoto způsobu života a vyprávěl své milované manželce následující příběh.

Text 2: “Má drahá, milovaná ženo, dcero Sukracaryi, na tomto světě žil někdo naprosto stejný jako já. Prosím poslouchej, jak ti vylíčím jeho život. Ti, kteří zanechali rodinného života, vždy naříkají, když slyší o takovém hospodáři.”

Text 3: “Jednou se jeden kozel potuloval lesem a přitom se pásl, aby uspokojil své smysly. Náhodou přišel ke studni, ve které uviděl bezmocnou kozu, která do ní spadla následkem svých plodonosných činností.”

Text 4: “Poté, co chtivý kozel naplánoval, jak vysvobodit kozu ze studny, ryl svými rohy do země u okraje studny tak, že se snadno dostala ven.”

Text 5-6: “Když koza, která měla krásné boky, vylezla ze studny a spatřila pěkného kozla, zatoužila si ho vzít za manžela. Jakmile to učinila, mnoho dalších koz ho také chtělo za svého muže, protože měl nádherně stavěné tělo, pěkný knír a bradku a byl mistrem ve vypouštění semene a umění pohlavního styku. Stejně jako člověk posedlý duchem jedná jako šílenec, nejlepší z kozlů, přitahovaný mnoha kozami, se věnoval erotickým hrátkám a přirozeně zapomněl na své skutečné poslání, na seberealizaci.”

Text* 7: “Když koza, která předtím spadla do studny, viděla svého milovaného kozla při pohlavním styku s jinou kozou, nemohla jeho chování snést.”

Text 8: “Koza byla nešťastná z toho, čeho se její manžel dopouští s jinými. Uvažovala, že vlastně vůbec není její přítel, ale má tvrdé srdce a jen se za přítele nějaký čas vydával. Byl plný chtíče, a proto ho opustila a vrátila se ke svému dřívějšímu ochránci.”

Text* 9: “Kozel, který byl podřízený své manželce, toho velice litoval. Ihned se vydal po cestě za ní a snažil se jí zalichotit, jak nejlépe dovedl, ale nepodařilo se mu ji uklidnit.”

Text 10: “Koza šla do obydlí brahmany, který byl chovatelem jiné kozy, a ten rozhněvaně uřízl kozlovi jeho varlata. Na kozlovu žádost mu je však později pomocí mystické yogy znovu připojil.”

Text 11: “Má milá ženo, když kozel získal zpět svá varlata, dále si užíval s kozou, kterou kdysi vysvobodil ze studny. Přestože se však tomuto požitku oddával po mnoho let, dodnes není uspokojen.”

Text 12: “Ó má milá ženo s nádherným obočím, jsem přesně jako ten kozel, neboť mám tak chabou inteligenci, že se nechávám unášet tvojí krásou a zapomínám na to, že pravým úkolem je seberealizace.”

Text 13: “Člověk, který se stal obětí chtíče, nedokáže uklidnit svou mysl, ani když má v tomto světě všeho dostatek, včetně rýže, ječmene a dalších obilovin, zlata, zvířat i žen. Nic ho nedokáže uspokojit.”

Text 14: “Tak jako se oheň nezmenší tím, že se do něj lije máslo, ale naopak se víc a víc rozhořívá, také snaha ukojit chtivé touhy neustálým požitkem nemůže být nikdy úspěšná.” (Jediným řešením je dobrovolně se hmotných tužeb vzdát.)

Text 15: “Když člověk nezávidí a nikomu nepřeje nic zlého, je vyrovnaný a všechny světové strany mu připadají plné štěstí.”

Text 16: “Pro ty, kdo příliš lpí na hmotném požitku, je velice těžké zanechat uspokojování smyslů. Dokonce ani nemohoucí stařec se tužeb po smyslovém požitku nedokáže vzdát. Ten, kdo touží po skutečném štěstí, se těchto neuspokojených přání, která jsou příčinou všeho strádání, musí zříci.”

Text 17: “Muž nemá dopustit ani to, aby seděl na jednom sedadle s vlastní matkou, sestrou nebo dcerou, protože smysly jsou tak silné, že i člověka s pokročilým poznáním může zlákat sex.”

Text 18: “Po celých tisíc let jsem se oddával smyslovému požitku, a přesto má touha po něm každým dnem roste.”

Text 19: “Proto nyní zapudím všechny tyto touhy a budu meditovat o Nejvyšší Osobnosti Božství. Zbavím se pýchy a dualit, které jsou výplodem mysli, a budu se toulat se zvířaty po lese.”

Text 20: “Ten, kdo ví, že hmotné štěstí-ať už dobré či špatné, v tomto či příštím životě, na této či nebeských planetách-je dočasné a zbytečné a že inteligentní člověk by se neměl snažit si těchto věcí užívat, a dokonce na ně ani pomýšlet, je znalcem vlastního já. Tato seberealizovaná osoba velice dobře ví, že právě hmotné štěstí je příčinou trvající hmotné existence a zapomnění na své původní přirozené postavení.”

Text* 21: Sukadeva Gosvami řekl: Poté, co král Yayati, oproštěn od všech hmotných tužeb, takto promluvil ke své ženě Devayani, zavolal si svého nejmladšího syna Purua a výměnou za své stáří mu vrátil jeho mládí.

Text* 22: Jihovýchod dal svému synovi jménem Druhyu, jih dal Yaduovi, západ Turvasuovi a sever Anuovi. Tak rozdělil království.

Text* 23: Yayati dosadil na trůn jako císaře celého světa a majitele všeho bohatství svého nejmladšího syna, Purua, a všechny ostatní syny, kteří byli starší než Puru, podřídil jeho vládě.

Text 24: Jelikož Yayati po mnoho let holdoval smyslovému požitku, byl na něj zvyklý, ó králi Pariksite, ale během okamžiku se ho zcela vzdal, tak jako pták vylétne z hnízda, jakmile mu dorostou křídla.

Text 25: Král Yayati se naprosto odevzdal Nejvyšší Osobnosti Božství, Vasudevovi, a proto byl zbaven všeho znečištění hmotnými kvalitami přírody. Díky své seberealizaci dokázal upřít mysl na Transcendenci (Parabrahman, Vasudevu), a tak nakonec dosáhl postavení Pánova společníka.

Text 26: Když Devayani vyslechla vyprávění Maharaje Yayatiho o kozlovi a koze, pochopila, že tento příběh, podaný jako anekdota pro vzájemné pobavení mezi manželi, měl za cíl ji probudit, aby si uvědomila své přirozené postavení.

Text 27-28: Tehdy Devayani, dcera Sukracaryi, pochopila, že hmotné styky s manželem, přáteli a příbuznými se podobají společenskému životu v hotelu plném turistů. Společenské vztahy, přátelství a láska jsou výtvory mayi Nejvyšší Osobnosti Božství, stejné jako ty, co se odehrávají ve snu. Devayani se Krsnovou milostí vzdala svého imaginárního postavení v hmotném světě. Plně upřela svou mysl na Krsnu, a tak dosáhla osvobození z hrubohmotného a jemnohmotného těla.

Text 29: Ó Pane Vasudevo, Nejvyšší Osobnosti Božství, jsi stvořitelem celého vesmírného projevu. Žiješ jako Nadduše v srdci každého a jsi menší než nejmenší, i když zároveň jsi větší než největší a všudypřítomný. Jevíš se jako naprosto nečinný, ale to je důsledkem Tvé všeprostupující povahy a Tvé dokonalosti ve všech ohledech. Skládám Ti proto uctivé poklony.