śrutvā gāthāḿ devayānī
mene prastobham ātmanaḥ
strī-puḿsoḥ sneha-vaiklavyāt
parihāsam iveritam
śrutvā — když vyslechla; gāthām — příběh; devayānī — královna Devayānī, manželka Mahārāje Yayātiho; mene — pochopila; prastobham ātmanaḥ — když byla poučena, jak má dosáhnout seberealizace; strī-puṁsoḥ — mezi mužem a ženou; sneha-vaiklavyāt — ze vzájemné lásky; parihāsam — veselá anekdota či příběh; iva — jako; īritam — vypovězený (Mahārājem Yayātim).
Ten, kdo se probudí z hmotného života, pochopí, že jeho skutečným posláním je být věčným služebníkem Krsny. Tomu se říká osvobození. Muktir hitvanyatha-rupam svarupena vyavasthitih (Bhag. 2.10.6). Každý, kdo žije v tomto hmotném světě, si pod vlivem mayi myslí, že je pánem všeho (ahaṅkara-vimudhatma kartaham iti manyate). Živá bytost si myslí, že žádný Bůh či vládce neexistuje, že je nezávislá a může si dělat cokoliv chce. To je příznačné pro hmotné podmínění a ten, kdo se z této nevědomosti probudí, se nazývá osvobozený. Maharaja Yayati nejprve vysvobodil Devayani ze studny a nakonec ji jako řádný manžel poučil příběhem o kozlovi a koze, a tak ji zbavil mylných představ o hmotném štěstí. Devayani byla dostatečně pokročilá, aby svému osvobozenému manželovi porozuměla, a proto se ho rozhodla jako věrná manželka následovat.