यदा न कुरुते भावं सर्वभूतेष्वमङ्गलम् ।
समदृष्टेस्तदा पुंसः सर्वाः सुखमया दिशः ॥१५॥

yadā na kurute bhāvaḿ

sarva-bhūteṣv amańgalam

sama-dṛṣṭes tadā puḿsaḥ

sarvāḥ sukhamayā diśaḥ

yadā — když; na — ne; kurute — koná; bhāvam — různý postoj připoutanosti či závisti; sarva-bhūteṣu — ke všem živým bytostem; amaṅgalam — nepříznivý; sama-dṛṣṭeḥ — jelikož je vyrovnaný; tadā — tehdy; puṁsaḥ — osoby; sarvāḥ — všechny; sukha-mayāḥ — šťastné; diśaḥ — světové strany.


Text

“Když člověk nezávidí a nikomu nepřeje nic zlého, je vyrovnaný a všechny světové strany mu připadají plné štěstí.”

Purport

Prabodhananda Sarasvati řekl: visvam purna-sukhayate-když si člověk díky milosti Pána Caitanyi začne být vědom Krsny, celý svět mu připadá šťastný a nemá, po čem by toužil. Ve stádiu brahma-bhuta, na úrovni duchovní realizace, neexistuje nářek ani hmotné dychtění (na socati na kaṅksati). Na každého, kdo ještě žije v hmotném světě, působí akce a reakce, ale tomu, kdo jimi není ovlivněn, již nehrozí nebezpečí, že padne za oběť hmotným touhám. Tento verš popisuje příznaky těch, kdo se přesytili hmotnými tužbami. Srila Visvanatha Cakravarti Thakura vysvětlil, že když člověk nesmýšlí špatně ani o svém nepříteli, od nikoho neočekává úctu, ale místo toho přeje i svému nepříteli vše nejlepší, je paramahamsa neboli ten, kdo překonal chtivé touhy po smyslovém požitku.