न दुह्यन्ति मनःप्रीतिं पुंसः कामहतस्य ते ॥१३॥
yat pṛthivyāḿ vrīhi-yavaḿ
hiraṇyaḿ paśavaḥ striyaḥ
na duhyanti manaḥ-prītiḿ
puḿsaḥ kāma-hatasya te
yat — co; pṛthivyām — na tomto světě; vrīhi — obilí, rýže; yavam — ječmen; hiraṇyam — zlato; paśavaḥ — zvířata; striyaḥ — manželky nebo jiné ženy; na duhyanti — nedají; manaḥ-prītim — spokojenost mysli; puṁsaḥ — člověku; kāma-hatasya — protože se stal obětí chtíče; te — ty.
“Člověk, který se stal obětí chtíče, nedokáže uklidnit svou mysl, ani když má v tomto světě všeho dostatek, včetně rýže, ječmene a dalších obilovin, zlata, zvířat i žen. Nic ho nedokáže uspokojit.”
Cílem materialisty je zlepšit svou ekonomickou situaci, ale tento hmotný pokrok nemá konce. Pokud nedokáže ovládat chtíč, nebude nikdy spokojen, ani kdyby získal všechno bohatství světa. V současném věku jsme svědky velkého hmotného pokroku, ale přesto lidé usilují o ještě větší bohatství. Manah sasthanindriyani prakrti-sthani karsati. I když je každá živá bytost částí Nejvyšší Bytosti, kvůli svým chtivým touhám stále usiluje o takzvané zlepšení své ekonomické situace. K dosažení spokojenosti je zapotřebí vzdát se chtivých tužeb, které jsou chorobou srdce. To se podaří jedině tomu, kdo si je vědom Krsny.
bhaktim param bhagavati pratilabhya kamam
hrd-rogam asv apahinoty acirena dhirah
(Bhag. 10.33.39)
Pokud člověk rozvine vědomí Krsny, je schopen se této srdeční choroby zbavit. Jinak zůstane nakažen chtivými touhami a jeho mysl nebude nikdy klidná.
