Text 1: Sri Sukadeva Gosvami řekl: Pán Sri Krsna, doprovázený Balaramou a obklopený členy yaduovské dynastie, se postaral o zabití mnoha démonů. Poté, aby Zemi ještĕ více ulehčil, uspořádal velkou bitvu na Kuruksetře, při níž náhle vypuklo násilí mezi Kuruovci a Panduovci.

Text 2: Jelikož byli Panduovi synové rozlíceni četnými urážkami svých nepřátel, jako byla podvodná hra v kostky, slovní urážky, uchopení Draupadi za vlasy a mnoho jiných surovostí, Nejvyšší Pán Panduovce použil jako bezprostřední příčinu vykonání své vůle. Pod záminkou bitvy na Kuruksetře nechal Pán Krsna všechny krále, kteří zatĕžovali Zemi, shromáždit svá vojska na protilehlých stranách bojištĕ, a když je pomocí války pozabíjel, Zemĕ byla zbavena svého břemene.

Text 3: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, použil yaduovskou dynastii, kterou vlastnoručnĕ chránil, k odstranĕní králů, jež se svými vojsky tvořili břemeno této Zemĕ. Potom nevyzpytatelný Pán uvažoval: „I když nĕkdo může říci, že zátĕž Zemĕ už je pryč, podle Mého názoru ještĕ pryč není, protože zde stále zůstává samotná yaduovská dynastie, jejíž síla je pro Zemi nesnesitelná.“

Text 4: Pán Krsna si říkal: „Žádná vnĕjší síla nemůže nikdy způsobit porážku tohoto rodu, yaduovské dynastie, jejíž členové jsou Mi vždy zcela odevzdaní a mají neomezený majestát. Pokud však podnítím hádku v jejich řadách, pak tento spor zapůsobí jako požár vzniklý třením bambusů v háji. Pak dosáhnu svého zámĕru a vrátím se do svého vĕčného sídla.“

Text 5: Můj milý králi Pariksite, když se svrchovaný všemocný Pán, jehož touha se vždy splní, takto rozhodl, odstranil svoji rodinu pod záminkou kletby vyřknuté shromáždĕnými brahmany.

Text 6-7: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Krsna, je zdrojem veškeré krásy. Vše krásné pochází z Nĕho a Jeho osobní podoba je tak přitažlivá, že odvádí oči ode všeho ostatního, co pak ve srovnání s Ním vypadá jako krásy zbavené. Když byl Pán Krsna na Zemi, přitahoval oči všech lidí. Když mluvil, Jeho slova poutala mysl všech, kdo na nĕ vzpomínali. Když lidé vidĕli Jeho stopy, byli k Nĕmu přitahováni, a tak chtĕli Pánu a Jeho následovníkům nabízet činnosti svých tĕl. Takto Krsna velmi snadno rozšířil svoji slávu, která je po celém svĕtĕ opĕvována tĕmi nejvznešenĕjšími a nejdůležitĕjšími védskými verši. Pán Krsna vzal v úvahu, že pouhým nasloucháním o této slávĕ a jejím opĕvováním podmínĕné duše, které se v budoucnu narodí, překonají temnotu nevĕdomosti. Byl s tím spokojen, a tak se odebral na místo, kam si přál.

Text 8: Král Pariksit se zeptal: Jak mohli brahmanové proklít Vrsniovce, kteří byli vždy uctiví a štĕdří k brahmanům, kteří vždy sloužili starším a vznešeným osobnostem a jejichž mysli byly vždy zcela pohroužené do myšlenek na Pána Krsnu?

Text 9: Král Pariksit se dále tázal: Co bylo pohnutkou k tomuto prokletí? V čem spočívalo, ó nejčistší z dvojzrozených? A jak mohl vzniknout takový nesoulad mezi Yaduovci, kteří sdíleli stejný cíl života? Prosím, povĕz mi o tom všem.

Text 10: Sukadeva Gosvami řekl: Pán, jehož tĕlo bylo souhrnem všeho krásného, po dobu svého pobytu na Zemi svĕdomitĕ konal ty nejpříznivĕjší činnosti, i když ve skutečnosti byl již co se týče všech svých tužeb spokojený bez vynaložení jakéhokoliv úsilí. Tento Pán, jehož oslavování je ušlechtilé samo o sobĕ, setrvával ve svém sídle a užíval si života, ale v jednu chvíli se rozhodl zničit svoji dynastii, neboť Mu stále ještĕ zbývalo vykonat jistou malou část svých povinností.

Text 11-12: Mudrci Visvamitra, Asita, Kanva, Durvasa, Bhrgu, Aṅgira, Kasyapa, Vamadeva, Atri a Vasistha společnĕ s Naradou a dalšími jednou konali plodonosné obřady, které udílejí hojné zbožné výsledky, přinášejí velké štĕstí a z celého svĕta snímají hříchy Kali-yugy už jen tím, že se o nich mluví. Mudrci tyto obřady uskutečnili se všemi náležitostmi v domĕ hlavního z Yaduovců, Vasudevy, otce Pána Krsny. Když Pán Krsna, který žil ve Vasudevovĕ domĕ jako zosobnĕný čas, po ukončení obřadů mudrce uctivĕ poslal pryč, odebrali se na svaté místo zvané Pindaraka.

Text 13-15: Na toto svaté místo přivedli chlapci z yaduovské dynastie Sambu, syna Jambavati, převlečeného za ženu. Rozvernĕ přistoupili ke shromáždĕným velkým mudrcům, uchopili jejich nohy a nestydatĕ se jich zeptali s předstíranou pokorou: „Ó učení brahmanové, tato černooká tĕhotná žena se vás chce na nĕco zeptat, ale sama si netroufá. Zanedlouho porodí a velmi si přeje mít syna. Jelikož jste všichni velcí mudrci s neomylným zrakem, řeknĕte nám prosím, zda bude její dítĕ chlapec nebo dívka.“

Text 16: Mudrci, zesmĕšnĕní tímto podvodem, se rozzlobili, ó králi, a řekli chlapcům: „Vy hlupáci! Porodí vám železný kyj, který zničí celou vaši dynastii.“

Text 17: Když chlapci uslyšeli kletbu mudrců, lekli se, rychle odhalili Sambovo břicho, a tam skutečnĕ spatřili železný kyj.

Text* 18: Mladíci z yaduovské dynastie zvolali: „Co jsme to udĕlali? My nešťastníci! Co nám řeknou naši příbuzní?“ S tĕmito slovy a velmi rozrušení se vrátili do svých domovů. Kyj vzali s sebou.

Text 19: Yaduovští chlapci, jejichž krásné obličeje zcela povadly, přinesli kyj do královského shromáždĕní a v přítomnosti všech Yaduovců sdĕlili králi Ugrasenovi, co se stalo.

Text* 20: Ó králi Pariksite, když obyvatelé Dvaraky slyšeli o brahmanské kletbĕ, jež nikdy neselhává, a spatřili kyj, užasli a zmocnily se jich obavami.

Text 21: Yaduovský král Āhuka [Ugrasena] nechal kyj rozdrtit na prášek, který pak se zbylým kusem železa osobnĕ hodil do vod oceánu.

Text* 22: Kus železa spolkla jistá ryba a železná zrnka vynesly vlny zpátky na břeh, kde zůstala v zemi a vyrostlo z nich vysoké, ostré rákosí.

Text* 23: Tu rybu v oceánu chytli společnĕ s dalšími rybami do sítĕ rybáři. Kus železa z jejího žaludku si vzal lovec Jara, který si ho upevnil jako hrot na konec šípu.

Text 24: Nejvyšší Pán dobře vĕdĕl, jaký význam všechny tyto události mají, ale přestože byl schopný brahmanskou kletbu odvrátit, nepřál si tak učinit. Naopak ve své podobĕ času tento vývoj situace rád schválil.