Text 1: Velký mudrc Maitreya řekl Vidurovi: Když Nejvyšší Pán polobohy takto ujistil, přestali mít obavy. Hluboce se Mu poklonili a vrátili se zpět na své nebeské planety. Nejvyšší Pán, Jenž se neliší od inkarnace Sahasrasirsa, pak vystoupil na záda Garudy, který Ho donesl do lesa Madhuvanu za Jeho služebníkem Dhruvou.

Text 2: Podoba Pána, na kterou v dokonalém jógovém tranzu Dhruva Maharaja upřel svou meditaci, zářila jako blesk. Náhle však zmizela a Dhruva z toho byl tak rozrušený, že okamžitě přestal meditovat a otevřel oči. V tu chvíli však spatřil Nevyšší Osobnost Božství, Pána, kterého předtím viděl ve svém srdci, Osobně přítomného.

Text 3: Když Dhruva Maharaja viděl svého Pána přímo před sebou, nesmírně ho to vzrušilo. Naplněný láskou k Bohu padl k Jeho nohám jako tyč a poklonami Mu vzdal úctu. V extázi se díval na Pána, jako by očima pil Jeho podobu, ústy líbal Jeho lotosové nohy a pažemi Ho objímal.

Text 4: Ačkoliv byl Dhruva Maharaja jen malý chlapec, chtěl Pánovi vhodnými slovy přednést modlitby. Byl však nezkušený, a proto nevěděl, jak se zachovat. Nejvyšší Pán, který sídlí v srdci každého, chápal nepříjemnou situaci Dhruvy Maharaje, stojícího před Ním se sepjatýma rukama, a ze Své bezpříčinné milosti se lasturou dotkl jeho čela.

Text 5: Tehdy si Dhruva Maharaja dokonale uvědomil závěr Ved a porozuměl Absolutní Pravdě a Jejímu vztahu ke všem živým bytostem. Dhruva, který později získal planetu, jež není zničena ani v čase zkázy, pak v souladu se zásadami oddané služby Nejvyššímu Pánu, Jehož sláva je známá všude, pronesl uvážlivé a přesvědčivé modlitby.

Text 6: Dhruva Maharaja řekl: Můj drahý Pane, jsi všemohoucí. Vstoupil jsi do mého těla a oživil mé spící smysly — ruce, nohy, uši, hmat, životní sílu a především mou řeč. Vzdávám Ti uctivé poklony.

Text 7: Můj Pane, jsi Svrchovaný, ale prostřednictvím Svých různých energií se projevuješ různě v duchovních a hmotných světech. Svou vnější silou tvoříš celkovou energii hmotného projevu a po stvoření vstupuješ do hmotného světa jako Nadduše. Jsi Nejvyšší Osoba, Jež prostřednictvím dočasných kvalit hmotné přírody tvoří různorodé projevy, stejně jako oheň při spalování dřeva různých tvarů hoří různými zářivými plameny.

Text 8: Ó můj Pane, Pán Brahma se Ti zcela odevzdal. Na počátku jsi mu vštípil poznání, prostřednictvím kterého uviděl a pochopil celý vesmír, podobně jako si člověk, který procitne, vzpomene na své bezprostřední povinnosti. Jsi jediným útočištěm těch, kdo touží po vysvobození, a opravdovým přítelem nešťastných. Jak tedy na Tebe kdy může vzdělaný člověk s dokonalým poznáním zapomenout?

Text 9: Ten, kdo Tě uctívá pouze pro uspokojení smyslů tohoto pytle z kůže, jistě podlehl vlivu Tvé iluzorní energie. Jsi jako strom přání a osvobozuješ od zrození a smrti, avšak pošetilci jako já od Tebe chtějí smyslový požitek, který je dostupný i osobám žijícím v pekelných podmínkách.

Text 10: Můj Pane, transcendentální blaženost získávaná meditací o Tvých lotosových nohách či nasloucháním vyprávění o Tvé slávě z úst čistých oddaných je nekonečná. Dalece předčí stav brahmanandy, kdy si člověk představuje, že splynul s neosobním Brahmanem, a ztotožňuje se s Nejvyšším. Když i brahmanandu překoná transcendentální blaženost z oddané služby, jakou cenu potom má obyčejné pomíjivé štěstí na nebeských planetách, které ukončí dělící meč času? I když se někomu podaří dosáhnout nebeských planet, časem znovu poklesne.

Text 11: Dhruva Maharaja pokračoval: Ó neomezený Pane, poskytni mi laskavě požehnání, abych se mohl stýkat s velkými oddanými, kteří se neustále zaměstnávají ve Tvé transcendentální láskyplné službě, podobně jako bez ustání plynou vlny na řece. Takoví transcendentální oddaní žijí zcela čistým životem. Prostřednictvím oddané služby budu jistě moci překonat oceán nevědomosti hmotné existence, vzdouvaný vlnami nebezpečnými jako požár. Bude to pro mne snadné, jelikož začínám šílet po naslouchání o Tvých transcendentálních vlastnostech a věčných zábavách.

Text 12: Ó Pane, Jehož pupek je jako lotos, komu se poštěstilo získat společnost oddaného, jehož srdce neustále dychtí po Tvých lotosových nohách a vyhledává jejich vůni, ten nikdy neulpívá na hmotném těle a na věcech, které s ním souvisí, jako je potomstvo, přátelé, domov, bohatství a manželka. Vůbec se o ně nezajímá — není jako materialista, kterému je to vše velice drahé.

Text 13: Drahý Pane, jsi Svrchovaný a Nezrozený. Vím, že vesmír, jehož příčinou je souhrn hmotné energie, je plný různých druhů živých bytostí; zvířat, stromů, ptáků, plazů, polobohů či lidí. Vím také, že živé bytosti jsou někdy projevené a někdy neprojevené. Nikdy jsem však neviděl to, co vidím nyní — Tvou svrchovanou podobu. Tvá přítomnost znamená konec všem teoriím.

Text 14: Můj milý Pane, Garbhodakasayi Visnu, Nejvyšší Osobnost Božství, pohltí na konci každého věku do Svého břicha vše projevené ve vesmíru. Ulehne na Sesa Naga a z Jeho pupku vyroste zlatý lotos, na jehož květu se narodí Pán Brahma. Ty jsi tento Nejvyšší Pán, a proto se Ti s úctou klaním.

Text 15: Můj Pane, Svým nepřerušeným transcendentálním pohledem vidíš vše, a jsi tudíž nejvyšším svědkem všech úrovní intelektuálních činností. Jsi věčně osvobozený, nacházíš se v kvalitě čistého dobra a existuješ beze změn v podobě Nadduše. Jsi původní Osobnost Božství, a protože máš v plné míře všech šest vznešených vlastností a věčně vládneš třem kvalitám hmotné přírody, lišíš se od obyčejných živých bytostí. Jako Pán Visnu udržuješ chod celého vesmíru, ale současně zůstáváš stranou všeho a užíváš si výsledků všech obětí.

Text 16: Drahý Pane, v Tvém neosobní projevu Brahmanu vždy existují dva protichůdné prvky — poznání a nevědomost. Tvé nekonečné energie jsou neustále projevené, ale nedělitelný, původní, neměnný, neomezený a blažený neosobní Brahman je příčinou hmotného projevu. Jelikož jsi tímto neosobním Brahmanem, hluboce se Ti klaním.

Text 17: Svrchovaný Pane, jsi nejvyšší zosobněnou podobou všech požehnání. Proto ten, kdo bez jakýchkoliv jiných tužeb zůstává ve Tvé oddané službě, dává přednost uctívání Tvých lotosových nohou před možností stát se králem a vládnout celému království. Tak obrovské je požehnání, které pochází z uctívání Tvých lotosových nohou. Nevědomým oddaným, jako jsem já, dáváš Svou bezpříčinnou milost a pečuješ o ně, podobně jako kráva dává novorozenému teleti mléko a chrání ho před nebezpečím.

Text* 18: Velký mudrc Maitreya pokračoval: Drahý Viduro, Dhruva Maharaja v srdci choval jen dobré úmysly. Když ukončil své modlitby, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který je velmi laskavý ke Svým oddaným a služebníkům, mu poblahopřál a takto promluvil.

Text 19: Nejvyšší Pán pravil: Můj milý Dhruvo, synu krále, splnil jsi zbožné sliby a Já znám i přání, které se skrývá ve tvém srdci. Ačkoliv je tvá touha neskromná a je obtížné ji splnit, dám ti vše, po čem dychtíš. Přeji ti, abys byl šťasten.

Text 20-21: Nejvyšší Pán pokračoval: Milý Dhruvo, daruji ti zářivou planetu, známou jako Polárka, která nepřestane existovat ani po zničení na konci věku. Nad touto planetou, kolem které krouží veškeré sluneční soustavy, planety a hvězdy, ještě nikdo nikdy nepanoval. Obíhají ji veškerá svítící vesmírná tělesa, stejně jako býci chodí kolem ústřední osy mlýna při mletí obilí. Hvězdy obývané velkými mudrci, jako jsou Dharma, Agni, Kasyapa a Sukra, ji obíhají tak, že zůstává po jejich pravé straně. Tato Polárka existuje i po zničení všech ostatních planet.

Text 22: Poté, co tvůj otec odejde do lesa a předá ti své království, budeš panovat nad celým světem po třicet šest tisíc let. Všechny tvé smysly zůstanou stejně silné jako nyní a nikdy nezestárneš.

Text 23: Pán pokračoval: Tvůj bratr Uttama se v budoucnosti vypraví do lesa na lov a bude zabit. Tvá nevlastní matka Suruci, dohnaná smrtí svého syna k šílenství, se ho vydá hledat, ale stane se obětí lesního požáru.

Text 24: Pán pokračoval: Já jsem srdcem všech obětí. Jelikož budeš schopný vykonat mnoho slavných obětí a rozdat velké milodary, čeká tě život plný hmotného štěstí. A jakmile přijde okamžik tvé smrti, dokážeš si na Mne vzpomenout.

Text 25: Nejvyšší Pán pokračoval: Milý Dhruvo, poté, co skončí tvůj hmotný život v tomto těle, půjdeš na Mou planetu, které se neustále klaní obyvatelé všech ostatních planetárních systémů. Nachází se nad planetami sedmi rsiů, a až na ni dospěješ, již nikdy se nebudeš muset vrátit do tohoto hmotného světa.

Text 26: Velký mudrc Maitreya řekl: Poté, co byl Pán Visnu Dhruvou Maharajem uctěn a daroval mu Své sídlo, vrátil se na Garudových zádech zpět do Své říše, doprovázen Dhruvovým pohledem.

Text 27: Přestože Dhruva Maharaja získal uctíváním lotosových nohou Pána vytoužený výsledek svého odhodlání, nebyl příliš nadšený. Takto se tedy vrátil domů.

Text 28: Sri Vidura se otázal: Drahý brahmano, není snadné se dostat do Pánova sídla. Lze ho dosáhnout pouze čistou oddanou službou, jež jediná těší nadevše laskavého a milostivého Pána. Dhruva Maharaja, který byl velmi moudrý a svědomitý, dosáhl tohoto postavení dokonce během jednoho života. Proč tedy nebyl spokojený?

Text 29: Maitreya odpověděl: Dhruvovi Maharajovi se neúprosná slova nevlastní matky zaryla do srdce jako ostré šípy a nesmírně ho trápila. I když se soustředil na cíl svého života, nemohl na její špatné chování zapomenout. Netoužil po osvobození z hmotného světa, ale když dovršil svoji oddanou službu a uviděl Nejvyšší Osobnost Božství tváří v tvář, styděl se za to, že měl v mysli hmotné žádosti.

Text 30: Dhruva Maharaja uvažoval: Usilovat o místo ve stínu lotosových nohou Pána není žádná obyčejná věc. I věhlasní brahmacarini v čele se Sanandanou, kteří provozovali astaṅga-yogu v tranzu, dosáhli útočiště Pánových lotosových nohou až po mnoha a mnoha zrozeních. Já jsem toho dosáhl za pouhých šest měsíců, ale protože jsem myslel na jiné věci než na Pána, poklesl jsem ze svého postavení.

Text 31: Běda, jen pohleďte, jaký jsem nešťastník! Přiblížil jsem se k lotosovým nohám Nejvyššího Pána, který může ihned přetnout řetěz opakovaného zrození a smrti, ale přesto jsem se k Němu bláhově modlil jen o pomíjivé věci.

Text 32: Všichni polobozi z vyšších planet mi závidí, že jsem se prostřednictvím oddané služby dostal na Vaikunthaloku, protože oni sami musí znovu poklesnout. Tito nesnášenliví polobozi znečistili mou inteligenci a jedině kvůli tomu jsem nemohl přijmout pravé požehnání v podobě pokynů mudrce Narady.

Text 33: Dhruva Maharaja bědoval: Iluzorní energie si mě zcela podmanila—spal jsem na jejím klíně a nebyl si vědom skutečné situace. Pohledem duality jsem viděl svého bratra jako nepřítele a v srdci jsem se bezdůvodně trápil a myslel si: “Jsou to moji nepřátelé.”

Text 34: Uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství je velice obtížné, ale přestože se mnou byl Nejvyšší Pán, Nadduše celého vesmíru, spokojen, já jsem se modlil jen o zbytečné věci. Mé činnosti byly stejné jako léčení člověka, který je již mrtvý. Jen pohleďte, jaký jsem nešťastník — setkal jsem se s Nejvyšším Pánem, který může přetnout řetěz opakovaného zrození a smrti, a modlil jsem se k Němu znovu o totéž podmínění.

Text 35: Ačkoliv mi Pán nabídl osobní službu, já jsem kvůli své naprosté hlouposti a nedostatku zbožných činností chtěl hmotnou proslulost a blahobyt. Choval jsem se stejně jako chudák, který z nevědomosti požádal jen o pár rozlámaných zrnek loupané rýže, ačkoliv mu mocný vládce, který s ním byl spokojen, chtěl dát cokoliv, oč si řekne.

Text 36: Velký Mudrc Maitreya pokračoval: Drahý Viduro, osobnosti jako ty, čistí oddaní lotosových nohou Mukundy (Nejvyššího Pána, Jenž může udělit osvobození), kteří neustále lpí na medu Jeho lotosových nohou, jsou za všech okolností spokojeni ve službě u lotosových nohou Pána. Proto Pána nikdy nežádají o hmotný blahobyt.

Text 37: Když se král Uttanapada doslechl, že se jeho syn Dhruva vrací domů, jako kdyby vstal z mrtvých, nemohl tomu uvěřit. Pochyboval, že by k něčemu takovému mohlo dojít. Považoval se za naprostého mizeru, a proto si myslel, že není možné, aby ho potkalo takové štěstí.

Text* 38: Ačkoliv zprávě, kterou posel přinesl, nemohl uvěřit, měl plnou víru ve slova velkého mudrce Narady. Byl ohromen a s velkým uspokojením posla okamžitě obdaroval drahocenným náhrdelníkem.

Text* 39-40: Král Uttanapada velice dychtil spatřit tvář svého ztraceného syna. Usedl na zlatem jemně zdobený kočár tažený prvotřídními koňmi a společně s učenými brahmany, staršími členy rodiny, důstojníky, ministry a blízkými přáteli vyjel z města za příznivých zvuků lastur, tympánů, fléten a recitování védských manter, které zvěstovaly štěstí.

Text 41: V průvodu byly i obě Uttanapadovy královny, Suniti a Suruci, které seděly v královských nosítkách společně s jeho dalším synem Uttamou.

Text* 42-43: Poté, co král Uttanapada uviděl Dhruvu Maharaje poblíž nedalekého lesíka, seskočil spěšně z kočáru. Již dlouhou dobu si úzkostlivě přál vidět svého syna Dhruvu, a proto se mu s velkou láskou vydal naproti, aby ho obejmul. Udýchaný sevřel svého dávno ztraceného syna v náručí. Dhruva Maharaja však nebyl stejný jako předtím — byl posvěcený vlivem duchovní realizace, získané dotekem lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství.

Text 44: Novým setkáním s Dhruvou Maharajem se králi Uttanapadovi splnila touha, kterou dlouho choval ve svém srdci. Přičichával proto opakovaně k Dhruvově hlavě a smáčel ho přívalem studených slz.

Text 45: Dhruva Maharaja, nejpřednější z urozených, se nejprve poklonil u nohou svého otce, který ho vzápětí poctil různými otázkami. Poté sklonil hlavu u nohou svých dvou matek.

Text* 46: Když Suruci, mladší matka Dhruvy Maharaje, viděla, že jí tento nevinný chlapec padl k nohám, okamžitě ho zdvihla, vzala do náruče a se slzami dojetí mu požehnala slovy: “Můj milý chlapče, buď dlouho živ!”

Text 47: Tomu, kdo díky přátelství s Nejvyšší Osobností Božství získal transcendentální vlastnosti, vzdávají automaticky úctu všechny živé bytosti, stejně jako voda přirozeně teče směrem dolů.

Text* 48: Oba bratři, Uttama a Dhruva Maharaja, se také přivítali v slzách. Zaplavila je extáze lásky, a když objímali jeden druhého, ježily se jim chloupky na těle.

Text* 49: Suniti, vlastní matka Dhruvy Maharaje, vzala do náruče křehké tělo syna, kterého milovala více než svůj vlastní život, a samým štěstím zapomněla na všechen hmotný smutek.

Text 50: Drahý Viduro, Suniti byla matkou velkého hrdiny. Její slzy smíšené s mlékem, které jí vytékalo z ňader, smáčely celé tělo Dhruvy Maharaje. To bylo velké, příznivé znamení.

Text* 51: Obyvatelé paláce Suniti blahořečili: Ctěná královno, před dlouhou dobou jsi ztratila svého milovaného syna a k tvému velkému štěstí se nyní vrátil zpět. Od nynějška tě bude po dlouhá léta chránit a ukončí všechny tvé hmotné strasti.

Text 52: Drahá královno, nepochybně jsi uctívala Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, který vysvobozuje Své oddané z největšího nebezpečí. Ti, kdo o Něm neustále meditují, překonávají zrození a smrt, což je dokonalost, které je velmi obtížné dosáhnout.

Text* 53: Mudrc Maitreya pokračoval: Můj drahý Viduro, když všichni lidé opěvovali slávu Dhruvy Maharaje, král se cítil velmi šťastný. Nechal přivést slonici a posadil Dhruvu i s jeho bratrem na její hřbet. Poté se vrátil zpět do svého města, kde ho oslavovaly davy lidí ze všech vrstev společnosti.

Text 54: Celé město zdobily řady banánovníků s trsy plodů a květů. Tu a tam bylo vidět betelové stromy s jejich krásnými listy a větvemi. Četné brány byly postaveny tak, že svým tvarem připomínaly žraloky.

Text* 55: U každé brány stály hořící lampy a velké džbány s vodou, které byly ozdobené různobarevnými látkami, šňůrami perel, květinovými girlandami a zavěšenými listy mangovníků.

Text 56: Paláce, brány a hradby hlavního města byly již samy o sobě velice krásné a při této příležitosti jejich krásu ještě zvyšovala zlatá výzdoba. Kupole paláců se nádherně třpytily, podobně jako věžičky na střechách krásných letadel, vznášejících se nad městem.

Text* 57: Všechna nádvoří, ulice a cesty ve městě, jakož i vyvýšená místa k sezení na křižovatkách, zářila čistotou a byla pokropená santálovou vodou. Celé město pokrývala zrna rýže a ječmene, květy, ovoce a mnoho dalších příznivých věcí.

Text* 58-59: Když Dhruva Maharaja projížděl ulicemi, shromáždily se všechny urozené dámy z okolních domů, jen aby ho mohly spatřit. Z mateřské lásky mu dávaly svá požehnání a zasypávaly ho bílými hořčičnými semínky, ječmenem, tvarohem, vodou, čerstvou trávou, ovocem a květinami. Dhruva Maharaja poslouchal krásné písně, které zpívaly, a za jejich tónů vstoupil do paláce svého otce.

Text* 60: Dhruva Maharaja poté žil v otcově paláci, jehož stěny byly vykládané cennými drahokamy, a otec o něho s láskou pečoval. Jeho život se podobal životu polobohů, kteří obývají své paláce na vyšších planetárních systémech.

Text* 61: Postele v paláci byly měkké a bílé jako mléčná pěna a jejich konstrukce byly vyřezávané ze slonoviny a ozdobené zlatem. Židle, křesla, pohovky a ostatní nábytek byl z ryzího zlata.

Text 62: Mramorové stěny králova paláce byly vyzdobené četnými mozaikami z drahých kamenů, jako je safír, které znázorňovaly krásné ženy držící v rukách zářící lampy z drahokamů.

Text 63: Okolo královského paláce se rozprostíraly zahrady plné různých stromů, které tam byly dopraveny z nebeských planet. Na jejich větvích sladce zpívaly ptačí páry a napůl šílení čmeláci příjemně bzučeli.

Text 64: Smaragdová schodiště vedla k jezírkům plným různobarevných lotosů a leknínů, na kterých bylo možné spatřit labutě, karandavy, cakravaky, jeřáby a další vzácné ptáky.

Text 65: Poté, co svatý král Uttanapada slyšel o slavných činech Dhruvy Maharaje a také na vlastní oči viděl, jak vlivná a mocná osobnost se z něho stala, cítil se velmi spokojen. Dhruvovy činnosti byly totiž nanejvýš podivuhodné.

Text 66: Když král Uttanapada po důkladném uvážení viděl, že Dhruva Maharaja je dostatečně způsobilý převzít vládu nad celým královstvím, že s tím souhlasí jeho ministři a také občané ho mají velice rádi, ustanovil ho vládcem této planety.

Text 67: Poté, co vzal v úvahu svůj pokročilý věk a zamyslel se nad tím, co je dobré pro jeho duchovní já, odpoutal se král Uttanapada od světských záležitostí a odešel do lesa.