yatra sphaṭika-kuḍyeṣu
mahā-mārakateṣu ca
maṇi-pradīpā ābhānti
lalanā-ratna-saḿyutāḥ
yatra — kde; sphaṭika — z mramoru; kuḍyeṣu — na stěnách; mahā-mārakateṣu — vykládaných drahými kameny, jako je safír; ca — také; maṇi-pradīpāḥ — lampy z drahokamů; ābhānti — zářily; lalanā — postavy žen; ratna — z drahokamů; saṁyutāḥ — držely.
Popis paláce krále Uttanapady přibližuje poměry před mnoha stovkami a tisíci lety, dávno předtím, než byl sepsán Srimad-Bhagavatam. Dhruva Maharaja panoval po dobu třiceti šesti tisíc let, a žil tedy v Satya-yuze, kdy se lidé dožívali až sta tisíce let. Védská literatura zaznamenává i délku života v každé ze čtyř yug. V Satya-yuze se lidé dožívali sta tisíce let, v Treta-yuze deseti tisíce let, v Dvapara-yuze tisíce let a v Kali-yuze, našem současném věku, může člověk žít nanejvýš sto let. S příchodem nové yugy se délka lidského života zkracuje o celých devadesát procent — ze sta tisíc na deset tisíc, z deseti tisíc na tisíc a z tisíce na sto let.
Dhruva Maharaja byl pravnuk Pána Brahmy, což naznačuje, že žil v Satya-yuze, na samém počátku stvoření. Bhagavad-gita uvádí, že za jeden den Pána Brahmy se vystřídá mnoho Satya-yug. Jelikož astronomické výpočty Ved udávají, že nyní žijeme ve dvacátém osmém věku, můžeme vypočítat, že Dhruva Maharaja žil před mnoha milióny let. Popis nevídané krásy paláce Dhruvova otce vyvrací teorii, že dokonce ani před čtyřiceti nebo padesáti tisíci lety neexistovala na Zemi vyspělá lidská civilizace. I v nedávné minulosti, za vlády mogulských králů, v Indii ještě existovaly stejné zdi jako v paláci Maharaje Uttanapady. Každý, kdo navštívil Červenou pevnost v Dillí, si jistě povšiml mramorových zdí, na kterých jsou prohlubeniny v místech, kde byly dříve drahokamy. Během britské nadvlády byly všechny tyto drahokamy odstraněny a skončily ve sbírkách Britského muzea.
V dřívějších dobách měli lidé zcela jiné pojetí světského bohatství. Zakládalo se na přírodních zdrojích — drahokamech, mramoru, hedvábí, slonovině, zlatu a stříbru, nikoliv na velkých automobilech, jak je tomu dnes. Pokrok lidské civilizace nezávisí na rozvinutém průmyslu, ale na přírodním bohatství a přírodních potravinách. To vše nám poskytuje Nejvyšší Osobnost Božství, abychom mohli využít ušetřeného času pro seberealizaci a dosáhnout úspěchu života v lidském těle.
Tento verš také naznačuje, že Dhruvův otec, král Uttanapada, se brzy vzdá připoutanosti ke svému paláci a odejde do lesa, aby se věnoval seberealizaci. Na základě popisu Srimad-Bhagavatamu můžeme pečlivě porovnat moderní civilizaci s dávnými civilizacemi, které existovaly v Satya-yuze, Treta-yuze a Dvapara-yuze.