Text* 1: Sukadeva Gosvami pravil: Poté, co Akrura, pohodlnĕ usazený na pohovce, takto obdržel velké pocty od Pána Balaramy s Pánem Krsnou, cítil, že všechny touhy, o kterých rozjímal po cestĕ, se nyní splnily.

Text* 2: Můj milý králi, co je nedosažitelné pro toho, kdo uspokojil Nejvyšší Osobnost Božství, útočištĕ bohynĕ štĕstí? Přesto ti, kdo se odevzdali oddané službĕ Pánu, od Nĕho nikdy nic nechtĕjí.

Text* 3: Po večeři se Pán Krsna, syn Devaki, zeptal Akrury, jak se Kamsa chová k jejich drahým příbuzným a přátelům a co má tento král dále v plánu.

Text* 4: Nejvyšší Pán pravil: Můj milý, laskavý strýčku Akruro, mĕl jsi pohodlnou cestu? Přeji ti všechno štĕstí. Jsou naši přátelé, dobrodinci a příbuzní, blízcí i vzdálení, štastní a zdraví?

Text* 5: Ale, můj milý Akruro, dokud se stále dobře daří králi Kamsovi, té nemoci naší rodiny zvané „strýc z matčiny strany“, proč bych se vůbec mĕl ptát na blaho naší rodiny a jeho dalších poddaných?

Text 6: Jen se podívej, kolik utrpení jsem způsobil svým nevinným rodičům! Kvůli Mnĕ byli zabiti jejich synové a oni sami byli uvrženi do vĕzení.

Text* 7: Díky přízni osudu se Nám dnes splnila Naše touha tĕ vidĕt, Našeho milého příbuzného. Ó laskavý strýčku, řekni Nám prosím, proč jsi přijel.

Text* 8: Sukadeva Gosvami pravil: Akrura, potomek Madhua, na žádost Nejvyššího Pána popsal celou situaci, včetnĕ nepřátelství krále Kamsy vůči Yaduovcům a jeho pokusu zavraždit Vasudevu.

Text* 9: Akrura předal poselství, které mĕl doručit. Také popsal Kamsovy skutečné zámĕry a jak Narada sdĕlil Kamsovi, že se Krsna narodil jako syn Vasudevy.

Text* 10: Pán Krsna a Pán Balarama, ničitel hrdinných nepřátel, se smáli, když vyslechli Akrurova slova. Potom Pánové sdĕlili svému otci, Nandovi Maharajovi, jaké jsou příkazy krále Kamsy.

Text 11-12: Nanda Maharaja pak vydal pokyny pastevcům tak, že nechal vesnickým strážníkem rozhlásit po Vraji toto oznámení: „Shromáždĕte všechny dostupné mléčné produkty. Přineste cenné dary a zapřáhnĕte vozy. Zítra pojedeme do Mathury, předáme naše mléčné výrobky králi a uvidíme převeliký festival. Jedou tam i obyvatelé všech okolních okresů.“

Text* 13: Když se mladé gopi doslechly, že Akrura přijel do Vraji, aby odvezl Krsnu a Balaramu do mĕsta, nesmírnĕ je to rozrušilo.

Text* 14: Nĕkteré gopi cítily v srdci takovou bolest, až jim z hlubokých vzdechů zbledly tváře. Jiné tak trpĕly, že se jim uvolnily odĕvy, náramky i copy.

Text 15: Další gopi zcela zastavily činnosti svých smyslů a soustředily se v meditaci na Krsnu. Ztratily veškeré vĕdomí vnĕjšího svĕta, tak jako ti, kdo dosáhli úrovnĕ seberealizace.

Text* 16: A ještĕ jiné mladé ženy omdlely z pouhého vzpomínání na slova Pána Sauriho (Krsny). Ta slova, ozdobená úžasnými výrazy a vyjádřená láskyplnými úsmĕvy, se hluboce dotýkala srdcí tĕch mladých dívek.

Text* 17-18: Gopi byly vydĕšené vyhlídkou i na sebekratší odloučení od Pána Mukundy, takže nyní, když vzpomínaly na Jeho ladnou chůzi, zábavy, láskyplné usmĕvavé pohledy, hrdinné činy a žertovná slova, která je zbavovala utrpení, byly bez sebe úzkostí, jakmile pomyslely na velké odloučení, které mĕlo nastat. Shromažďovaly se ve skupinách a hovořily spolu s uslzenými tvářemi a myslemi plnĕ pohrouženými v Acyutovi.

Text* 19: Gopi řekly: Ó Prozřetelnosti, ty nemáš žádné slitování! Svádíš vtĕlené tvory dohromady ve vztazích přátelství a lásky a potom je nesmyslnĕ oddĕluješ ještĕ dřív, než si stačí naplnit své touhy. Tato tvá rozmarná hra je jako šprýmy malých dĕtí.

Text* 20: Poté, co jsi nám ukázala Mukundovu tvář, lemovanou černými kadeřemi a zkrášlenou Jeho jemnými lícemi, zdviženým nosem a laskavými úsmĕvy, jež ničí veškeré utrpení, činíš teď tuto tvář neviditelnou. Toto tvé chování není vůbec správné.

Text 21: Ó Prozřetelnosti, přestože sem přicházíš se jménem Akrura, jsi ve skutečnosti krutá, neboť jako pošetilec bereš to, co jsi nám jednou dala  –  ty oči, jimiž jsme i v jediném rysu podoby Pána Madhudvisi vidĕly dokonalost celého tvého stvoření.

Text* 22: Bĕda, Nandův syn, který v okamžiku přetrhává láskyplná přátelství, se na nás přímo ani nepodívá. Násilím jsme byly přivedeny pod Jeho vliv, a tak jsme opustily své domovy, příbuzné, dĕti a manžely, jen abychom Mu sloužily, ale On si stále hledá nové milenky.

Text* 23: Úsvit po této noci bude jistĕ příznivý pro ženy z Mathury. Všechny nadĕje se jim teď splní, neboť až Pán Vraji vstoupí do jejich mĕsta, budou moci pít z Jeho tváře nektar úsmĕvu vycházejícího z koutků Jeho očí.

Text* 24: Ó gopi, ačkoliv je náš Mukunda inteligentní a velmi poslušný svých rodičů, jakmile podlehne kouzlu medovĕ sladkých slov žen z Mathury a jejich půvabných, stydlivých úsmĕvů, jak se kdy vrátí k nám, prostým vesnickým dívkám?

Text* 25: Až Dasarhové, Bhojové, Andhakové, Vrsniovci a Satvatové uvidí syna Devaki v Mathuře, jistĕ se budou tĕšit z velkého festivalu pro jejich oči, stejnĕ jako všichni, kdo Ho uvidí na cestĕ do mĕsta. Je přece jen miláčkem bohynĕ štĕstí a sídlem všech transcendentálních vlastností.

Text* 26: Ten, který se dopouští tohoto nelítostného činu, by se nemĕl jmenovat Akrura. Je tak nesmírnĕ krutý, že se ani nepokouší utĕšit trpící obyvatele Vraji, a přitom odváží Krsnu, který je nám milejší než sám život.

Text 27: Krsna s tvrdým srdcem již nastoupil do kočáru a pošetilí pastevci teď za Ním spĕchají ve svých volských povozech. Ani stařešinové neříkají nic, aby Ho zastavili. Osud dnes jedná proti nám.

Text 28: Pojďme přímo za Madhavou a zadržme Ho. Co nám mohou starší členové našich rodin a ostatní příbuzní udĕlat? Když nás osud oddĕluje od Mukundy, naše srdce jsou již teď zoufalá, neboť se od Nĕho nedokážeme odloučit ani na zlomek vteřiny.

Text 29: Když nás přivedl do shromáždĕní tance rasa, kde jsme si užívaly Jeho láskyplných a okouzlujících úsmĕvů, rozkošných tajných rozhovorů, hravých pohledů a objetí, strávily jsme mnoho nocí, jako by to byl jediný okamžik. Ó gopi, jak vůbec můžeme překonat tu nepřekonatelnou temnotu Jeho nepřítomnosti?

Text* 30: Jak můžeme existovat bez Anantova přítele Krsny, který se večer vracel do Vraji ve společnosti pasáčků s vlasy a girlandami pokrytými prachem zvířeným kopyty krav? Když hrál na svou flétnu, uchvacoval naše mysli tím, že na nás koutkem očí upíral usmĕvavé pohledy.

Text 31: Sukadeva Gosvami pravil: Takto hovořily ženy z Vraji, jež byly ke Krsnovi tak připoutané, že je nadcházející odloučení od Nĕho nesmírnĕ rozrušovalo. Poté odhodily veškerý stud a hlasitĕ naříkaly: „Ó Govindo! Ó Damodare! Ó Madhavo!“

Text 32: Ale přestože gopi takto naříkaly, Akrura, který za východu slunce vykonal své ranní uctívání a ostatní povinnosti, vyjel s kočárem na cestu.

Text* 33: Pastevci v čele s Nandou Maharajem jeli ve svých vozech za Pánem Krsnou. Muži vezli mnoho darů pro krále, včetnĕ hlinĕných nádob plných ghí a dalších mléčných výrobků.

Text* 34: Pán Krsna gopi ponĕkud uklidnil (svými pohledy) a ony Jej také nĕjakou dobu následovaly. Potom se zastavily, s nadĕjí, že jim dá nĕjaký pokyn.

Text* 35: As He departed, that best of the Yadus saw how the gopis, were lamenting, and thus He consoled them by sending a messenger with this loving promise: "I will return."

Text* 36: Sending their minds aher Krishna, the gopis stood as motionless as figures in a painting. They remained there as long as the flag atop the chariot was visible, and even until they could no longer see the dust raised by the chariot wheels.

Text* 37: Poté šly gopi zpátky, bez nadĕje, že se k nim Govinda kdy vrátí. V zármutku začaly trávit své dny a noci zpĕvem o zábavách svého milovaného.

Text 38: Můj milý králi, Nejvyšší Pán Krsna jel v kočáře s Pánem Balaramou a Akrurou rychle jako vítr, až přijel k řece Kalindi, která ničí všechny hříchy.

Text* 39: Sladká voda řeky zářila víc než oslnivé drahokamy. Poté, co se jí Pán Krsna dotkl pro očištĕní, trochu se z ruky napil. Potom nechal kočár přemístit k háji stromů a spolu s Balaramou do nĕj opĕt nastoupil.

Text* 40: Akrura vyzval oba Pány, aby zaujali svá místa na kočáru. Potom si vyžádal Jejich svolení, odešel k jezírku v Yamunĕ a podle pokynů písem se vykoupal.

Text* 41: Když se Akrura ponořil do vody a pronášel vĕčné mantry z Véd, náhle uvidĕl Balaramu a Krsnu před sebou.

Text* 42-43: Akrura si pomyslel: „Jak mohou oba synové Ānakadundubhiho, kteří sedí v kočáře, stát tady ve vodĕ? To museli kočár opustit.“ Když však vyšel z řeky, byli v kočáře jako předtím. Akrura se sám sebe zeptal: „Byla to iluze, že jsem Je vidĕl ve vodĕ?“ a opĕt vstoupil do jezírka.

Text* 44-45: Tam nyní Akrura spatřil Anantu Sesu, Pána hadů, jak přijímá chválu od Siddhů, Caranů, Gandharvů a démonů, kteří mĕli všichni sklonĕné hlavy. Pán, Osobnost Božství, kterého Akrura vidĕl, mĕl tisíce hlav, tisíce kápí a tisíce přileb. Jelikož mĕl modré šaty a svĕtlou pleť, bílou jako vlákna lotosového stonku, vypadal jako bĕlostná hora Kailasa se svými mnoha vrcholy.

Text* 46-48: Akrura poté spatřil Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, ležet klidnĕ na klínĕ Pána Ananty Sesi. Pleť této Nejvyšší Osoby se podobala tmavĕ modrému mraku. Mĕl žluté šaty, čtyři paže a načervenalé oči jako okvĕtní lístky lotosu. Jeho tvář vypadala přitažlivĕ a spokojenĕ, se svým usmĕvavým, roztomilým pohledem, půvabným obočím, zdviženým nosem, jemnĕ tvarovanýma ušima, krásnými lícemi a červenými rty. Pánova široká ramena a mocná hruď byly překrásné a Jeho paže dlouhé a silné. Jeho krk připomínal lasturu, mĕl hluboký pupek a břicho ozdobené čarami jako jsou čáry na listu banyánu.

Text* 49-50: Mĕl velká bedra a boky, stehna jako chobot slona a přitažlivĕ tvarovaná kolena a holenĕ. Jeho vysoké kotníky odrážely záři vycházející z nehtů Jeho prstů podobných okvĕtním lístkům, které zkrášlovaly Jeho lotosové nohy.

Text* 51-52: Pán, ozdobený přilbou, náramky kolem zápĕstí a výše na pažích, které byly všechny posázené mnoha nesmírnĕ cennými drahokamy, a také opaskem, posvátnou šňůrou, náhrdelníky, nákotníčky a náušnicemi, vydával oslňující záři. V jedné ruce držel lotos a v ostatních lasturu, disk a kyj. Jeho hruď zdobily znak Srivatsa, zářící drahokam Kaustubha a kvĕtinová girlanda.

Text 53-55: Pána obklopovali a uctívali Nanda, Sunanda a Jeho další osobní společníci; Sanaka a ostatní Kumarové; Brahma, Rudra a ostatní hlavní polobozi; devĕt hlavních brahmanů a nejlepší ze svatých oddaných v čele s Prahladem, Naradou a Uparicarou Vasuem. Každá z tĕchto vznešených osobností uctívala Pána pronášením posvĕcených slov chvály ve své vlastní jedinečné náladĕ. Pánu sloužily také hlavní vnitřní energie  –  Sri, Pusti, Gir, Kanti, Kirti, Tusti, Ila a Ūrja  –  jakož i Jeho hmotné energie Vidya, Avidya a Maya a vnitřní energie blaženosti, Sakti.

Text 56-57: Když vznešený oddaný Akrura toto vše spatřil, byl nesmírnĕ potĕšený a cítil se nadšený transcendentální oddaností. Ze silné extáze se mu zježily chlupy a z očí mu tekly slzy, které mu zmáčely celé tĕlo. Nĕjak se mu podařilo se uklidnit a poklonil se hlavou až k zemi. Potom sepjal ruce k prosebné modlitbĕ a hlasem zalknutým emocemi se začal velmi pomalu a pozornĕ modlit.