Text 1: Ṛsi Saunaka se otázal: Ó Suto, veliký a transcendentálně mocný Vyasadeva slyšel od Sri Narady Muniho vše. Co tedy po Naradově odchodu Vyasadeva dělal?

Text 2: Sri Suta řekl: Na západním břehu řeky Sarasvati, která je důvěrně spjatá s Vedami, se nalézá na místě zvaném Samyaprasa chatrč, určená k meditaci oživující transcendentální činnosti mudrců.

Text 3: Po očištění dotykem vody usedl Srila Vyasadeva na tomto místě ve svém asramu, obklopeném stromy s bobulovitými plody, aby meditoval.

Text 4: Upevnil svoji mysl tím, že ji dokonale spojil s procesem oddané služby (bhakti-yogou) bez jediného náznaku materialismu, a tím způsobem uzřel Pána, Absolutní Osobnost Božství, spolu s Jeho vnější energií, která byla zcela pod Jeho vládou.

Text 5: Kvůli této vnější energii se živá bytost, přestože je transcendentální třem kvalitám hmotné přírody, považuje za produkt hmoty, a proto podstupuje reakce hmotného strádání.

Text 6: Hmotné strasti živé bytosti, které jsou pro ni zbytečné a nepřirozené, může přímo zmírnit spojení procesem oddané služby. Obyčejní lidé to však nevědí, a proto učený Vyasadeva sestavil tuto védskou literaturu, která se vztahuje k Nejvyšší Pravdě.

Text 7: Pouhým nasloucháním této védské literatuře se začíná ihned probouzet cit pro láskyplnou oddanou službu Pánu Krsnovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, který zháší plameny nářku, iluze a strachu.

Text 8: Když velký mudrc Vyasadeva dokončil a zrevidoval Srimad-Bhagavatam, naučil ho svého syna, Sri Sukadeva Gosvamiho, který se již věnoval seberealizaci.

Text 9: Sri Saunaka se Suty Gosvamiho otázal: Sri Sukadeva Gosvami už byl na cestě seberealizace a byl proto šťastný ve vlastním já. Proč se tedy obtěžoval tím, aby prošel studiem tak rozsáhlého spisu?

Text 10: Všechny druhy atmaramů (těch, kteří nalézají potěšení v atmě neboli v duchovním já) — obzvláště ti, kteří jdou neochvějně po cestě seberealizace — si přejí prokazovat čistou oddanou službu Osobnosti Božství, přestože jsou osvobozeni od všeho hmotného otroctví. Znamená to, že Pán má transcendentální vlastnosti a přitahuje každého, včetně osvobozených duší.

Text 11: Srila Sukadeva Gosvami, syn Srily Vyasadeva, nebyl jen transcendentálně mocný; byl rovněž drahý oddaným Pána, a proto studoval toto velké vyprávění (Srimad-Bhagavatam).

Text 12: Takto promluvil Suta Gosvami k rsiům vedeným Saunakou: Nyní začnu s vyprávěním o Pánu Sri Krsnovi, o zrození, činnostech a vysvobození krále Pariksita, mudrce mezi králi, a také o tom, jak se synové Pandua zřekli světského řádu.

Text 13-14: Když bojovníci obou táborů, Kuruovců a Panduovců, padli na bitevním poli Kuruksetře a po zásluze se dostali na místa jim určená, a když syn Dhrtarastry s nářkem klesl s páteří zlomenou úderem kyje Bhimaseny, syn Dronacaryi (Asvatthama) usekal hlavy pěti spícím synům Draupadi a přinesl je jako dar svému pánovi s bláhovou domněnkou, že ho tím potěší. Duryodhana však jeho odporný čin odsoudil a nebyl potěšen ani v nejmenším.

Text* 15: Když Draupadi, matka pěti dětí Panduovců, uslyšela o tom, jak byli její synové zavražděni, začala hořce plakat a oči se jí zalily slzami. Arjuna, který ji chtěl v její veliké ztrátě utěšit, jí řekl:

Text 16: Ó ctnostná paní, až ti přinesu hlavu toho brahmany, kterou useknou šípy mého luku Gandiva, utřu slzy z tvých očí a uklidním tě. Až spálíme těla tvých synů, můžeš se vykoupat, stojíce na jeho hlavě.

Text* 17: Arjuna, jehož neomylný Pán vede jako přítel a vozataj, tak svými slovy svoji drahou ženu upokojil. Pak si oblékl brnění, vyzbrojil se smrtonosnými zbraněmi a nasedl na vůz, aby pronásledoval Asvatthamu, který byl synem jeho učitele bojového umění.

Text 18: Asvatthama, vrah princů, viděl z dálky, jak se k němu velikou rychlostí blíží Arjuna. Propadl panice a prchal na svém voze, aby si zachránil život, jako když vyděšený Brahma prchal před Sivou.

Text 19: Když syn brahmany (Asvatthama) viděl, že jeho koně jsou unavení, usoudil, že nemá jinou možnost se zachránit, než použít nejvyšší zbraň jménem brahmastra (jadernou zbraň).

Text 20: Jelikož byl jeho život v nebezpečí, dotkl se posvátně vody a soustředěně pronášel mantry určené k vypuštění jaderných zbraní, i když nevěděl, jak tyto zbraně stáhnout.

Text* 21: Poté se do všech směrů začala šířit oslňující zář. Byla tak intenzivní, že se Arjuna cítil v ohrožení života, a tak promluvil k Pánu Sri Krsnovi.

Text 22: Arjuna řekl: Ó můj Pane Sri Krsno, jsi Osobnost Božství a jsi všemocný. Tvé energie nemají konce, a jedině Ty proto můžeš zahnat strach ze srdcí Svých oddaných. Jen v Tobě může každý, kdo trpí v plamenech hmotného strádání, nalézt cestu k osvobození.

Text 23: Jsi původní Osobnost Božství. Expanduješ se ve všech stvořeních a jsi transcendentální hmotné energii; zastavuješ její účinky Svojí duchovní silou. Jsi stále ve stavu věčné blaženosti a transcendentálního poznání.

Text 24: A přesto, i když jsi mimo dosah hmotné energie, naplňuješ pro konečné dobro podmíněných duší čtyři principy osvobození, které charakterizuje náboženství atd.

Text 25: Sestupuješ, abys jako inkarnace sejmul břímě světa a obdařil přízní Své přátele, obzvláště ty, kteří Ti jsou plně oddaní a jsou zcela pohrouženi v meditaci o Tobě.

Text 26: Ó Pane pánů, proč se všude kolem nás šíří tato nebezpečná zář? Odkud přichází? Nemohu to pochopit.

Text 27: Pán Krsna, Nejvyšší Osobnost Božství, řekl: Věz ode Mne, že to způsobil syn Drony. Vypustil hymny jaderné energie (brahmastru) a neví, jak tu záři stáhnout zpět. Učinil tak z bezradnosti ve strachu před hrozící smrtí.

Text 28: Ó Arjuno, proti této zbrani může pomoci jedině další brahmastra. Jsi odborník ve vojenské vědě; zastav tedy záři této zbraně mocí své vlastní zbraně.

Text* 29: Sri Suta Gosvami pravil: Když to Arjuna od Osobnosti Božství uslyšel, dotkl se vody pro očištění, uctivě Pána Sri Krsnu obešel a vystřelil svoji brahmastru, aby zbraň protivníka neutralizoval.

Text 30: Když se paprsky těch dvou brahmaster střetly, všechen vnější prostor a celou nebeskou klenbu zakryl velký ohnivý kotouč podobný slunečnímu disku.

Text 31: Všechny obyvatele tří světů pálil žár obou zbraní, a každému to připomnělo oheň samvartaka, který hoří v době zničení.

Text 32: Když Arjuna viděl, že obyvatelstvo je zneklidněné a že planetám hrozí bezprostřední zkáza, ihned obě zbraně stáhl, jak si Pán Sri Krsna přál.

Text 33: Arjuna, s očima planoucíma hněvem jako dvě rudé měděné koule, syna Gautami pohotově zajal a svázal ho provazy jako zvíře.

Text 34: Spoutaného Asvatthamu chtěl Arjuna odvést do vojenského tábora. Osobnost Božství Sri Krsna se na něj díval lotosovýma očima, a pak rozhněvanému Arjunovi řekl.

Text 35: Pán Sri Krsna řekl: Neměl bys tomuto příbuznému brahmany (brahma-bandhuovi) dávat milost propuštění, ó Arjuno, protože zabil ve spánku nevinné chlapce.

Text 36: Ten, kdo zná náboženské zásady, nezabíjí nepřítele, který je nepozorný, opilý, nepříčetný, který spí, bojí se nebo který přišel o vůz. Nezabíjí chlapce, ženu, bláznivého tvora a odevzdanou duši.

Text 37: Krutý a podlý člověk, který se drží při životě za cenu životů druhých, si pro své vlastní dobro zaslouží, aby byl zabit. Jinak ho jeho vlastní činnosti poníží.

Text* 38: Navíc jsem Osobně slyšel tvůj slib Draupadi, že jí přineseš hlavu vraha jejích synů.

Text 39: Tento muž je úkladný vrah členů tvé vlastní rodiny, který navíc ani neuspokojil svého pána. Představuje už jen shořelé zbytky své rodiny. Zabij ho okamžitě.

Text 40: Suta Gosvami řekl: Přestože Krsna pobízel Arjunu, zkoušeje ho z náboženství, aby zabil syna Drony, Arjuna, veliká duše, to nechtěl vykonat, přestože byl Asvatthama úkladným vrahem členů jeho rodiny.

Text 41: Když Arjuna dorazil se svým drahým přítelem a vozatajem (Sri Krsnou) do vlastního tábora, předal vraha své drahé ženě, která naříkala nad zavražděnými syny.

Text 42: Sri Suta Gosvami řekl: Pak Draupadi uviděla Asvatthamu, svázaného provazy jako zvíře a mlčícího, protože se dopustil té nejohavnější vraždy. Jelikož byla dobrých mravů a dobrotivé ženské povahy, vzdala mu úctu jako brahmanovi.

Text 43: Nemohla snést, jak byl Asvatthama spoután provazy, a jako oddaná vznešená žena řekla: Rozvažte ho, vždyť je to brahmana, náš duchovní mistr.

Text 44: Byla to Dronacaryova milost, že jsi se naučil válečnickému umění jak vystřelovat šípy a důvěrné vědě o ovládání zbraní.

Text 45: On (Dronacarya) jistě nadále existuje, představován svým synem. Jeho žena Krpi s ním nepodstoupila obřad sati, protože měla syna.

Text 46: Ó vyvolený, který znáš náboženské zásady — není dobré, abys způsobil smutek členům slavné rodiny, kteří si stále zasluhují uctívání a respekt.

Text 47: Můj pane, nechtěj, aby žena Dronacaryi plakala jako já. Jsem sklíčená ze smrti svých synů. Ona nemusí neustále naříkat jako já.

Text 48: Jestliže panovníci královského řádu neovládají své smysly a urazí a rozlítí brahmanu, pak oheň této zloby spálí celou královskou rodinu a přinese smutek všem.

Text 49: Suta Gosvami řekl: Ó brahmanové, vše, co královna řekla, bylo v souladu s náboženskými zásadami, bylo to oprávněné, slavné, plné milosti a spravedlivosti, a nebylo v tom vedlejšího záměru. Král Yudhisthira ji plně podpořil.

Text* 50: Nakula a Sahadeva (mladší bratři krále), a také Satyaki, Arjuna, Osobnost Božství Pán Sri Krsna, syn Devaki, vznešené ženy i ostatní s králem jednomyslně souhlasili.

Text* 51: Bhima s nimi však nesouhlasil a doporučoval zločince zabít — vždyť ve hněvu zavraždil spící děti, aniž k tomu měl důvod a aniž tím prospěl sobě či svému pánu.

Text 52: Poté, co Caturbhuja (ten, který má čtyři paže), Osobnost Božství, vyslechl slova Bhimy, Draupadi a ostatních, pohlédl do tváře Svému drahému příteli Arjunovi a s lehkým úsměvem začal mluvit.

Text 53-54: Osobnost Božství Sri Krsna řekl: Přítel brahmany se nemá zabíjet, ale je-li to agresor, pak musí být zabit. To vše jsou pravidla písem a ty musíš jednat podle nich. Musíš splnit slib, který jsi dal své ženě, a musíš jednat tak, aby jsi uspokojil Bhimasenu a Mě.

Text 55: Tehdy Arjuna pochopil, co Pán Svými dvojsmyslnými příkazy míní. Odsekl mečem šperk a vlasy z Asvatthamovy hlavy.

Text 56: Asvatthama ztratil svůj tělesný lesk už tím, že zabil děti; a nyní byl navíc připraven o drahokam, který měl na hlavě, a tím pádem o další svoji sílu. Takto ho rozvázali a vyvedli z tábora.

Text* 57: Useknutí vlasů na hlavě, zabavení majetku a vyhnání z místa pobytu jsou předepsané tresty pro příbuzného brahmany. Žádný příkaz neudává zabití těla.

Text 58: Poté vykonali Panduovi synové a Draupadi, zaplaveni smutkem, náležité obřady pro mrtvá těla svých příbuzných.