ब्रह्मबन्धुर्न हन्तव्य आततायी वधार्हणः ।
मयैवोभयमाम्नातं परिपाह्यनुशासनम् ॥५३॥
कुरु प्रतिश्रुतं सत्यं यत्तत्सान्त्वयता प्रियाम् ।
प्रियं च भीमसेनस्य पाञ्चाल्या मह्यमेव च ॥५४॥
śrī-bhagavān uvāca
brahma-bandhur na hantavya
ātatāyī vadhārhaṇaḥ
mayaivobhayam āmnātaḿ
paripāhy anuśāsanam
kuru pratiśrutaḿ satyaḿ
yat tat sāntvayatā priyām
priyaḿ ca bhīmasenasya
pāñcālyā mahyam eva ca
śrī-bhagavān — Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇa; uvāca — řekl; brahma-bandhuḥ — příbuzný brāhmaṇy; na — ne; hantavyaḥ — být zabit; ātatāyī — agresor; vadha-arhaṇaḥ — má být zabit; mayā — Mnou; eva — jistě; ubhayam — oba; āmnātam — popsané podle pravidel autorit; paripāhi — vykonej; anuśāsanam — pravidel; kuru — poslušný; pratiśrutam — podle daného slibu; satyam — pravda; yat tat — to, co je; sāntvayatā — když uklidňoval; priyām — drahou manželku; priyam — uspokojení; ca — také; bhīmasenasya — Śrī Bhīmaseny; pāñcālyāḥ — Draupadī; mahyam — Mě také; eva — zajisté; ca — a.
Osobnost Božství Sri Krsna řekl: Přítel brahmany se nemá zabíjet, ale je-li to agresor, pak musí být zabit. To vše jsou pravidla písem a ty musíš jednat podle nich. Musíš splnit slib, který jsi dal své ženě, a musíš jednat tak, aby jsi uspokojil Bhimasenu a Mě.
Arjuna byl zmatený, jelikož Asvatthama měl být podle citátů z různých písem od různých lidí zároveň zabit i ušetřen. Jako brahma-bandhu, nehodný syn brahmany, se Asvatthama neměl zabít, ale současně to byl také agresor, a podle Manuových pravidel se agresor má vždy zabít, bez ohledu na to, zda je brahmanou (natož pak nehodným synem brahmany). Dronacarya byl jistě brahmanou v pravém slova smyslu, ale byl zabit, jelikož se zúčastnil bitvy. Asvatthama byl sice agresor, ale byl beze zbraní. Jedním z pravidel bylo, že agresora nelze zabít, nemá-li zbraně nebo vůz. To vše bylo velice spletité dilema. Arjuna měl navíc dodržet slib, kterým uklidňoval Draupadi, a uspokojit také Bhimu i Krsnu, kteří mu radili Asvatthamu zabít. Nevěděl, jak se má rozhodnout, ale Krsna vše vyřešil.
