यदा मृधे कौरवसृञ्जयानां वीरेष्वथो वीरगतिं गतेषु ।
वृकोदराविद्धगदाभिमर्श भग्नोरुदण्डे धृतराष्ट्रपुत्रे ॥१३॥

भर्तुः प्रियं द्रौणिरिति स्म पश्यन्कृष्णासुतानां स्वपतां शिरांसि ।
उपाहरद्विप्रियमेव तस्य जुगुप्सितं कर्म विगर्हयन्ति ॥१४॥

yadā mṛdhe kaurava-sṛñjayānāḿ

vīreṣv atho vīra-gatiḿ gateṣu

vṛkodarāviddha-gadābhimarśa-

bhagnoru-daṇḍe dhṛtarāṣṭra-putre

bhartuḥ priyaḿ drauṇir iti sma paśyan

kṛṣṇā-sutānāḿ svapatāḿ śirāḿsi

upāharad vipriyam eva tasya

jugupsitaḿ karma vigarhayanti

yadā — když; mṛdhe — na bitevním poli; kaurava — Dhṛtarāṣṭrova strana; sṛñjayānām — strany Pāṇḍuovců; vīreṣu — bojovníků; atho — takto; vīra-gatim — na místa, jaká si bojovníci zasloužili; gateṣu — se dostali; vṛkodara — Bhīma (druhý syn Pāṇḍua); āviddha — udeřený; gadā — kyjem; abhimarśa — naříkající; bhagna — zlomený; uru-daṇḍe — mícha; dhṛtarāṣṭra-putre — syn krále Dhṛtarāṣṭry; bhartuḥ — mistra; priyam — potěšení; drauṇiḥ — syn Droṇācāryi; iti — takto; sma — bude; paśyan — až uvidí; kṛṣṇā — Draupadī; sutānām — synů; svapatām — ve spánku; śirāṁsi — hlavy; upāharat — předané jako dar; vipriyam — potěšení; eva — jako; tasya — jeho; jugupsitam — nanejvýš ohavný; karma — skutek; vigarhayanti — nesouhlasil s.


Text

Když bojovníci obou táborů, Kuruovců a Panduovců, padli na bitevním poli Kuruksetře a po zásluze se dostali na místa jim určená, a když syn Dhrtarastry s nářkem klesl s páteří zlomenou úderem kyje Bhimaseny, syn Dronacaryi (Asvatthama) usekal hlavy pěti spícím synům Draupadi a přinesl je jako dar svému pánovi s bláhovou domněnkou, že ho tím potěší. Duryodhana však jeho odporný čin odsoudil a nebyl potěšen ani v nejmenším.

Purport

Transcendentální popisy činností Pána Sri Krsny ve Srimad-Bhagavatamu začínají na konci bitvy na Kuruksetře, kde Pán Sám o Sobě pronesl Bhagavad-gitu. Jak Bhagavad-gita, tak Srimad-Bhagavatam jsou tedy transcendentální vyprávění o Pánu Krsnovi. Gita je krsna-katha, pojednání o Krsnovi, protože ji vypráví Pán Samotný, a Bhagavatam je také krsna-katha, protože vypráví o Pánu. Pán Sri Caitanya Mahaprabhu chtěl, aby se všichni dověděli o obou. Pán Krsna Caitanya je Samotný Krsna v rouchu Krsnova oddaného, a proto jsou výroky Pána Krsny a Sri Krsny Caitanyi Mahaprabhua totožné. Pán Caitanya si přál, aby všichni, kdo se narodí v Indii, s vážností porozumněli těmto krsna-katham, a aby pak po jejich plné realizaci kázali transcendentální poselství všem lidem ve všech částech světa. To přinese sklíčenému světu vytoužený mír a blahobyt.