ब्रह्मनद्यां सरस्वत्यामाश्रमः पश्चिमे तटे ।
शम्याप्रास इति प्रोक्त ऋषीणां सत्रवर्धनः ॥२॥
sūta uvāca
brahma-nadyāḿ sarasvatyām
āśramaḥ paścime taṭe
śamyāprāsa iti prokta
ṛṣīṇāḿ satra-vardhanaḥ
sūtaḥ — Śrī Sūta; uvāca — řekl; brahma-nadyām — na břehu řeky důvěrně spojené s Vedami, brāhmaṇy, světci a Pánem; sarasvatyām — Sarasvatī; āśramaḥ — chatrč pro meditaci; paścime — na západním; taṭe — břehu; śamyāprāsaḥ — místo zvané Śamyāprāsa; iti — takto; proktaḥ — říká se, že je; ṛṣīṇām — mudrců; satra-vardhanaḥ — to, co oživuje činnosti.
Sri Suta řekl: Na západním břehu řeky Sarasvati, která je důvěrně spjatá s Vedami, se nalézá na místě zvaném Samyaprasa chatrč, určená k meditaci oživující transcendentální činnosti mudrců.
Pro duchovní pokrok v poznání je vhodné místo a ovzduší rozhodně zapotřebí. Místo na západním břehu Sarasvati je pro tento účel obzvlášť příhodné. A tam je Vyasadevův asram v Samyaprase. Srila Vyasadeva byl hospodář, nicméně místo jeho pobytu se nazývá asram. Āsram je místo, kde vždy převládá duchovní kultura. Nezáleží na tom, zda to místo patří hospodáři či potulnému mnichu. Celý varnasramský systém je tak naplánován, že každé životní stádium se nazývá asram. To znamená, že duchovní kultura je společným faktorem pro všechny. Brahmacarini, grhasthové, vanaprasthové i sannyasini mají tutéž životní misi, kterou je realizace Nejvyššího. Žádný z nich tedy není méně významný co se týče duchovní kultury. Rozdíly jsou formálního rázu a zakládají se na stupni odříkání. Sannyasinům je prokazována vysoká úcta právě pro jejich praktické odříkání.
