tad asau vadhyatāḿ pāpa
ātatāyy ātma-bandhu-hā
bhartuś ca vipriyaḿ vīra
kṛtavān kula-pāḿsanaḥ
tat — proto; asau — tento člověk; vadhyatām — bude zabit; pāpaḥ — hříšník; ātatāyī — který přepadl; ātma — vlastní; bandhu-hā — vrah synů; bhartuḥ — pána; ca — také; vipriyam — který neuspokojil; vīra — ó hrdino; kṛtavān — ten, kdo to učinil; kula-pāṁsanaḥ — shořelé zbytky rodiny.
Dronacaryův syn je zde zatracen přirovnáním ke shořelým zbytkům své rodiny. Jméno Dronacaryi vzbuzovalo úctu. Přestože se připojil k nepřátelskému táboru, Panduovci ho vždy měli v úctě a Arjuna mu před započetím boje vzdával hold. V tomto směru bylo vše v pořádku. Ale Dronacaryův syn se snížil ke skutkům, které žádný dvija (dvojzrozený příslušník vyšší kasty) nikdy neudělá. Asvatthama, syn Dronacaryi, zavraždil ve spánku pět synů Draupadi a vyvolal tím nespokojenost svého pána Duryodhany, který tento odporný čin nikdy neschválil. Asvatthama tedy napadl členy Arjunovy rodiny, a proto ho měl Arjuna po právu potrestat. Toho, kdo zaútočí bez varování, kdo zabije zezadu, kdo podpálí něčí dům nebo kdo unese něčí ženu, odsuzují sastry k trestu smrti. Krsna Arjunovi tyto skutečnosti připomíná, aby je vzal na vědomí a učinil co bylo nutné.