स्वानां चानन्यभावानामनुध्यानाय चासकृत् ॥२५॥
tathāyaḿ cāvatāras te
bhuvo bhāra-jihīrṣayā
svānāḿ cānanya-bhāvānām
anudhyānāya cāsakṛt
tathā — proto; ayam — toto; ca — a; avatāraḥ — inkarnace; te — Tvá; bhuvaḥ — hmotného světa; bhāra — břímě; jihīrṣayā — pro sejmutí; svānām — přátel; ca ananya-bhāvānām — a plně oddaných; anudhyānāya — pro opakované vzpomínání; ca — a; asakṛt — plně spokojený.
Sestupuješ, abys jako inkarnace sejmul břímě světa a obdařil přízní Své přátele, obzvláště ty, kteří Ti jsou plně oddaní a jsou zcela pohrouženi v meditaci o Tobě.
Zdá se, že Pán je zaujatý a straní Svým oddaným. Každý má k Pánovi nějaký vztah. On je stejný ke všem, ale přesto více tíhne ke Svým lidem a oddaným. Pán je otcem každého. Nikdo nemůže být Jeho otec, ale nikdo také nemůže být Jeho syn. Jeho druhové a Jeho příbuzní—to jsou Pánovi oddaní. To je Pánova transcendentální zábava. Nemá to nic společného se světskými představami příbuzenství, otcovství a ničeho podobného. Jak jsme již výše uvedli, Pán je nad kvalitami hmotné přírody a tudíž Jeho druhové a svazky v oddané službě nejsou světské.
