Text* 1: Sukadeva Gosvami řekl: Můj milý Maharaji Pariksite, synu Kuruovské dynastie, když Pán Parasurama dostal od otce tento příkaz, ihned souhlasil a řekl: “Nechť se tak stane.” Po celý jeden rok pak putoval po svatých místech a nato se vrátil do otcova obydlí.

Text* 2: Když jednou šla Renuka, Jamadagniho žena, ke břehu řeky Gangy pro vodu, uviděla krále Gandharvů, ozdobeného girlandou z lotosů, jak v řece dovádí s nebeskými ženami (Apsarami).

Text* 3: Šla pro vodu z Gangy, ale když spatřila Citrarathu, krále Gandharvů, užívat si s nebeskými dívkami, pocítila k němu zvláštní náklonnost. Nevzpomněla si, že čas určený pro ohnivou oběť brzy pomine.

Text* 4: Později Renuka zjistila, že čas vyhrazený pro oběť již uplynul, a jelikož se bála kletby od svého manžela, po návratu před něho pouze postavila nádobu s vodou a stála tam se sepjatýma rukama.

Text* 5: Velký mudrc Jamadagni poznal, že jeho žena mu byla v mysli nevěrná. Velmi se proto rozzlobil a řekl svým synům: “Zabijte tu hříšnou ženu, moji milí synové!” Ti však jeho příkaz nesplnili.

Text 6: Tehdy Jamadagni nařídil svému nejmladšímu synovi, Parasuramovi, aby zabil své bratry, kteří neuposlechli příkazu, i matku, která myšlenkami zcizoložila. Jelikož Pán Parasurama znal moc svého otce, zkušeného v meditaci a askezi, ihned svou matku a bratry usmrtil.

Text* 7: Jamadagni, syn Satyavati, měl z Parasuramy velkou radost a vyzval ho, aby si řekl o požehnání, jaké bude chtít. Pán Parasurama odpověděl: “Nechť má matka a bratři znovu ožijí a nepamatují si, že jsem je zabil. To je požehnání, o které tě žádám.”

Text* 8: Díky Jamadagniho požehnání pak matka i bratři Pána Parasuramy okamžitě ožili a byli velice šťastní, jako kdyby se probudili z tvrdého spánku. Pán Parasurama zabil své příbuzné na příkaz svého otce, neboť si byl plně vědom jeho moci, askeze a učenosti.

Text 9: Můj milý králi Pariksite, synové Kartaviryarjuny, kteří podlehli nadřazené síle Parasuramy, nikdy nepocítili štěstí, neboť stále vzpomínali na to, jak byl jejich otec zabit.

Text* 10: Jednou, když Parasurama spolu s Vasumanem a ostatními bratry odešel z asramu do lesa, Kartaviryarjunovi synové toho využili a přišli k Jamadagniho obydlí, aby pomstou ukojili svou zášť.

Text* 11: Synové Kartaviryarjuny byli odhodláni páchat hříšné činy. Když tedy viděli Jamadagniho, jak sedí u obětního ohně a medituje o Nejvyšší Osobnosti Božství, Pánu, který je opěvován nejlepšími z vybraných modliteb, chopili se příležitosti a zabili ho.

Text* 12: Žalostnými modlitbami prosila Renuka, matka Parasuramy a manželka Jamadagniho, o život svého muže. Synové Kartaviryarjuny, kteří postrádali vlastnosti ksatriyů, však byli tak krutí, že mu navzdory jejím modlitbám usekli hlavu a odnesli ji pryč.

Text* 13: Nanejvýš počestná Renuka, naříkající žalem nad smrtí svého manžela, se bila rukama do těla a hlasitě volala: “Ach Ramo, můj drahý synu Ramo!”

Text* 14: I když byli synové Jamadagniho i s Pánem Parasuramou daleko od domova, jakmile uslyšeli volání Renuky, “Ó Ramo, můj synu,” kvapem se vrátili do asramu. Tam spatřili již zabitého otce.

Text* 15: Synové Jamadagniho, hluboce zasaženi zármutkem, hněvem, pobouřením, bolestí a nářkem, bědovali: “Ó otče, nejzbožnější svatý muži, tys nás opustil a odešel jsi na nebeské planety!”

Text* 16: Pán Parasurama, takto naříkající, svěřil bratrům otcovo mrtvé tělo a chopil se své sekyry, rozhodnutý sprovodit všechny ksatriyi ze světa.

Text* 17: Ó králi, potom Pán Parasurama odešel do Mahismati, které již propadlo zkáze za hříšné zabití brahmany. Uprostřed tohoto města nakupil horu z hlav useknutých synům Kartaviryarjuny.

Text 18-19: Z krve z těl těchto synů vytvořil Pán Parasurama děsivou řeku, jež naháněla strach králům, kteří neměli úctu k bráhmanské kultuře. Jelikož držitelé vládní moci páchali hříšné činy, Pán Parasurama pod záminkou odplaty za vraždu svého otce jedenadvacetkrát vyhladil všechny ksatriyi z povrchu Země. Na místě zvaném Samanta-pañcaka dokonce vytvořil devět jezer naplněných jejich krví.

Text* 20: Poté Pán Parasurama připojil otcovu hlavu k mrtvému tělu a celé tělo i s hlavou uložil na trávu kusa. Prováděním obětí pak začal uctívat Pána Vasudevu, který je všeprostupující Nadduší všech polobohů a každé živé bytosti.

Text 21-22: Po dokončení oběti daroval Pán Parasurama východní stranu knězi hota, jih knězi brahma, západ knězi adhvaryu, sever knězi udgata a čtyři oblasti ležící mezi jednotlivými světovými stranami-severovýchodní, jihovýchodní, severozápadní a jihozápadní-zbývajícím kněžím. Prostředek daroval Kasyapovi a místo zvané Āryavarta knězi upadrasta. Vše, co zbývalo, rozdal pomocným kněžím, kterým se říká sadasyové.

Text 23: Poté, co Pán Parasurama dokončil obřadní oběti, vykonal koupel zvanou avabhrtha-snana. Když stál na břehu velké řeky Sarasvati, očištěný od všech hříchů, vypadal jako slunce na jasném nebi bez mraků.

Text 24: Jamadagni tak byl díky uctívání prováděném Pánem Parasuramou přiveden zpátky k životu s dokonale zachovanou pamětí a stal se jedním ze sedmi mudrců ve skupině sedmi hvězd.

Text* 25: Můj milý králi Pariksite, v příští manvantaře bude syn Jamadagniho, Pán Parasurama, Osobnost Božství s lotosovýma očima, významným hlasatelem védského poznání. Jinými slovy, stane se jedním ze sedmi mudrců.

Text* 26: Pán Parasurama odložil všechny zbraně ksatriyi a dodnes žije zcela spokojen jako moudrý brahmana v hornaté zemi zvané Mahendra. Pro jeho vznešený charakter a činy ho stále uctívají nebeské bytosti, jako jsou Siddhové, Caranové a Gandharvové, a modlí se k němu.

Text* 27: Nejvyšší duše, Nejvyšší Osobnost Božství, Pán a svrchovaný vládce takto sestoupil jako inkarnace v dynastii Bhrgua a zbavil vesmír břímě v podobě nežádoucích králů tím, že je mnohokrát vyhladil.

Text 28: Visvamitra, syn Maharaje Gadhiho, byl mocný jako plameny ohně. Ze svého původního postavení ksatriyi se pomocí askeze stal mocným brahmanou.

Text 29: Ó králi Pariksite, Visvamitra měl 101 synů, z nichž prostřední se jmenoval Madhucchanda. Podle něho byli všichni ostatní synové nazýváni Madhucchandové.

Text* 30: Visvamitra adoptoval syna Ajigarty Sunahsephu, jenž se narodil v dynastii Bhrgua a byl též známý jako Devarata. Ostatním synům nařídil, aby přijali Sunahsephu za svého nejstaršího bratra.

Text 31: Sunahsephu jeho otec prodal, aby sloužil jako lidská oběť, která měla být obětována při yajñi krále Hariscandry. Když byl Sunahsepha přiveden do obětní arény, modlil se k polobohům o záchranu a jejich milostí byl propuštěn na svobodu.

Text* 32: Třebaže se Sunahsepha narodil v dynastii Bhargavů, byl vysoce pokročilý v duchovním životě, a proto jej polobozi účastnící se oběti zachránili. Následkem toho rovněž proslul jako potomek Gadhiho jménem Devarata.

Text 33: Padesát starších Madhucchandů, synů Visvamitry, s otcovou žádostí, aby považovali Sunahsephu za nejstaršího syna, nesouhlasilo. Rozzlobený Visvamitra je proto proklel: “Jste špatní synové. Nechť se všichni stanete mlecchy, kteří se staví proti zásadám védské kultury!”

Text* 34: Když byli starší Madhucchandové prokleti, mladších padesát i se samotným Madhucchandou přišlo za otcem a přistoupilo na jeho návrh. “Milý otče,” řekli, “učiníme vše, co si budeš přát.”

Text 35: Tak mladší Madhucchandové přijali Sunahsephu za svého nejstaršího bratra a řekli mu: “Budeme plnit tvé příkazy.” Visvamitra pak svým poslušným synům řekl: “Jsem velice spokojen, že jste Sunahsephu přijali jako nejstaršího bratra. Tím, že jste uposlechli můj pokyn, jste ze mě učinili otce řádných synů, a proto vám všem dávám požehnání, abyste se také stali otci.”

Text* 36: Visvamitra pravil: “Ó Kusikové (potomci Kausiky), tento Devarata je můj syn a je jedním z vás. Prosím, poslouchejte jeho nařízení.” Ó králi Pariksite, Visvamitra měl ještě mnoho jiných synů jako například Astaku, Haritu, Jayu a Kratumana.

Text 37: Některé ze svých synů Visvamitra proklel a jiným požehnal a jednoho syna také adoptoval. Dynastie Kausiky byla tedy různorodá, ale Devarata byl ze všech synů považován za nejstaršího.