Sukadeva Gosvami dovyprávěl o Pánu Parasuramovi a nyní začíná vyprávět o Visvamitrovi. Z Parasuramova příběhu vidíme, že i když Parasurama patřil k bráhmanské třídě, vzhledem k okolnostem musel jednat jako ksatriya. Později, když už nevystupoval v úloze ksatriyi, se znovu stal brahmanou a vrátil se na Mahendra-parvatu. Visvamitra se zase narodil v rodině ksatriyů, ale pomocí askeze dosáhl postavení brahmany. Tyto události potvrzují výroky saster, že brahmana se může stát ksatriyou, ksatriya se může stát brahmanou či vaisyou a vaisya se může stát brahmanou tím, že získá potřebné vlastnosti. Společenské postavení tedy nezávisí na původu. Narada to potvrzuje ve Srimad-Bhagavatamu (7.11.35):

yasya yal laksanam proktam
pumso varnabhivyañjakam
yad anyatrapi drsyeta
tat tenaiva vinirdiset

“Pokud někdo projevuje znaky brahmany, ksatriyi, vaisyi či sudry, má být nazýván podle nich i v případě, že se narodil v nějaké jiné třídě.” Abychom poznali, kdo je brahmana a kdo ksatriya, musíme zvážit, jaké vlastnosti má a jaké činnosti provádí. Pokud se všichni nekvalifikovaní sudrové stanou takzvanými brahmany a ksatriyi, nebude možné udržet ve společnosti pořádek. Nutně se objeví rozpory, lidská společnost se změní ve zvířecí a na celém světě zavládnou pekelné poměry.