Text* 1: Sukadeva Gosvami řekl: Můj milý králi, existuje jedna ohromná hora zvaná Trikuta. Je vysoká deset tisíc yojanů (128 000 kilometrů). Kolem ní se rozprostírá oceán mléka, což jí dodává na kráse.

Text* 2-3: Délka i šířka hory je stejná (128 000 kilometrů). Její tři hlavní vrcholy, ze železa, stříbra a zlata, jsou ozdobou všech světových stran i nebe. Hora má také další vrcholy, které jsou plné drahokamů a minerálů a zdobí je pěkné stromy, popínavé rostliny a keře. Zvuky vodopádů na jejích úbočích vytvářejí příjemnou vibraci. Hora tak zvyšuje krásu všech světových stran.

Text 4: Země na úpatí hory je neustále omývána vlnami mléka, které vytvářejí zelené smaragdy na všech osmi stranách (sever, jih, východ, západ, severovýchod, jihovýchod, jihozápad a severozápad).

Text 5: Obyvatelé vyšších planet — Siddhové, Caranové, Gandharvové, Vidyadharové, hadi, Kinnarové a Apsary — přicházejí na tuto horu za zábavou. Všechny její jeskyně jsou tedy plné těchto obyvatel nebeských planet.

Text 6: V jeskyních se rozléhá zpěv nebeských obyvatel, a proto lvi, kteří tam žijí a jsou velmi pyšní na svou sílu, řvou s nesnesitelnou závistí, neboť si myslí, že takto řve jiný lev.

Text* 7: Údolí pod vrcholky hory Trikuta zdobí mnoho různých druhů lesní zvěře a na stromech, které v zahradách pěstují polobozi, sladkými hlasy štěbetá množství různých ptáků.

Text 8: Hora Trikuta nese mnoho řek a jezer s plážemi pokrytými malými drahokamy, jež připomínají zrnka písku. Voda je tam křišťálově čistá, a když se v ní koupou dívky polobohů, vůně jejich těl se nese vodou i vzduchem a obohacuje tak celou atmosféru.

Text* 9-13: V jednom údolí hory Trikuta ležela zahrada zvaná Ṛtumat. Ta patřila velkému oddanému Varunovi a byla místem, kam se chodili bavit dívky polobohů. Květy a ovoce tam rostly v každou roční dobu. Byly tam například stromy mandara, parijata, patala, asoka a campaka, plody cuta, piyala a panasa, manga, plody amrataka a kramuka, kokosové palmy, datlovníky a marhaníky. Rostly tam madhuky, palmy, stromy tamala, asana a arjuna, arista, udumbara, plaksa, banyány, kimsuky a santály. Byly tam také picumardy, kovidary, stromy sarala a sura-daru, vinná réva, cukrová třtina, banány a plody jambu, badari, aksa, abhaya a amalaki.

Text 14-19: V té zahradě bylo velké jezero plné zářících zlatých lotosů a květin zvaných kumuda, kahlara, utpala a satapatra, které hoře dodávaly jedinečný půvab. Rostly tam také stromy bilva, kapittha, jambira a bhallataka. Omámení čmeláci pili med a bzučeli do líbezného švitoření ptáků. Jezero obývaly v hojném počtu labutě, karandavy, cakravakové, jeřábi a hejna vodních kachen, ptáků datyuha, koyasti a dalších švitořících ptáků. Kvůli vlnám, které svými pohyby vytvářely ryby a želvy, byla voda ozdobená pylem z lotosových květů. V okolí jezera rostly ještě další stromy a rostliny: kadamba, vetasa, nala, nipa, vañjulaka, kunda, kurubaka, asoka, sirisa, kutaja, iṅguda, kubjaka, svarna-yuthi, naga, punnaga, jati, mallika, satapatra, jalaka a madhavi-lata. Jeho břehy také krášlilo mnoho stromů různých druhů, které měly květy a plody ve všech ročních obdobích. Celá hora tak byla nádherně ozdobená.

Text* 20: Vládce slonů, který žil v lese na hoře Trikuta, se jednou se svými slonicemi vydal k jezeru. Cestou polámal mnoho stromů, keřů a jiných rostlin. Bodání jejich trnů mu nevadilo.

Text* 21: Všichni ostatní sloni, tygři a další dravá zvířata, jako například lvi, nosorožci, velcí hadi a černé a bílé sarabhy, strachy utekli, když jen tohoto slona zvětřili. Rozutekli se i jeleni camari.

Text 22: Milostí tohoto slona se lišky, vlci, buvoli, medvědi, kanci, gopucchy, dikobrazi, opice, králíci, různé druhy jelenů a mnoho jiných malých zvířat toulalo v jiné části lesa. Neměli z něho strach.

Text* 23-24: Gajapati, vládce slonů, obklopený dalšími slony a slonicemi svého stáda a následován slůňaty, tíhou svého těla třásl celou horu Trikuta. Potil se, z tlamy mu kapal opojný mok a oči měl zastřené opojením. Obsluhovali ho čmeláci sající med, a on již na dálku větřil pyl z lotosů v jezeře, unášený lehkým vánkem. V doprovodu svých společníků, kteří trpěli žízní, brzy dospěl na břeh jezera.

Text* 25: Král slonů vstoupil do jezera, důkladně se umyl a zbavil se únavy. Poté pomocí chobotu pil k svému plnému uspokojení studenou, čirou vodu podobnou nektaru, smíšenou s pylem lotosů a leknínů.

Text* 26: Jelikož ho Krsnova vnější energie udržovala pod vlivem iluze, byl jako člověk, který postrádá duchovní poznání a příliš lpí na členech své rodiny. Vedl své manželky a děti k tomu, aby se koupaly a pily, a sám nabíral vodu z jezera chobotem a stříkal ji na ně. Nehleděl na úsilí, které ho to stálo.

Text* 27: Ó králi, řízením osudu se na slona rozhněval silný krokodýl a zaútočil ve vodě na jeho nohu. Slon byl však mocný a ze všech sil se snažil uniknout nebezpečí, které na něho prozřetelnost seslala.

Text* 28: Když ho jeho manželky viděly v této vážné situaci, žal jim sevřel srdce a začaly naříkat. Ostatní sloni chtěli Gajendrovi pomoci, ale ani když ho chytili zezadu, krokodýlova velká síla jim znemožňovala, aby ho zachránili.

Text* 29: Ó králi, slon s krokodýlem tak zápasili po tisíc let, a tahali přitom jeden druhého z vody a do vody. Polobozi žasli při pohledu na tento zápas.

Text 30: Jelikož byl slon vtahován do vody a zápasil po mnoho dlouhých let, ubývalo mu fyzické síly a jeho mysl a smysly slábly. Krokodýl je však vodní živočich, a jeho nadšení, tělesná síla a schopnosti smyslů proto naopak rostly.

Text 31: Když král slonů viděl, že se ocitl ve spárech krokodýla z vůle prozřetelnosti a nemůže se z tohoto nebezpečí sám zachránit, jelikož je vtělenou bytostí a za daných okolností bezmocný, začal se bát smrti. Dlouho proto uvažoval, a nakonec dospěl k následujícímu rozhodnutí.

Text 32: Ostatní sloni — moji přátelé a příbuzní — mě z tohoto nebezpečí nedokázali zachránit. Což teprve mé manželky? Ty nezmohou nic. Řízením osudu jsem byl napaden tímto krokodýlem, a proto vyhledám ochranu u Nejvyššího Pána, který je vždy útočištěm všech, dokonce i velkých osobností.

Text 33: Nejvyšší Pán jistě není známý každému, ale je nesmírně mocný a vlivný. Hledá-li u Něj útočiště ten, kdo má strach z hada věčného času, Pán ho ochrání. Tento had má hrozivou sílu a bez ustání pronásleduje každou živou bytost a chystá se ji pozřít. I smrt však se strachem prchá před Pánem. Odevzdávám se proto Jemu, velké a mocné svrchované autoritě, jež je skutečným útočištěm všech.