Na vyšších planetárních soustavách žijí nejen různé druhy lidských bytostí, ale i zvířata, jako jsou lvi a sloni. Rostou tam stromy a země je ze smaragdů. Tak vypadá stvoření Nejvyšší Osobnosti Božství. Srila Bhaktivinoda Thakura v této souvislosti zpíval: kesava! tuya jagata vicitra — “Můj Pane Kesavo, Tvé stvoření je pestré a plné rozmanitosti.” Geologové, botanici a další takzvaní vědci spekulují o jiných planetárních soustavách, ale jelikož nedokáží odhadnout rozmanitost na jiných planetách, bláhově si představují, že všechny planety kromě této jsou pusté, neobydlené a pokryté prachem. Přestože nedokáží ani odhadnout, co vše ve vesmíru existuje, jsou velmi pyšní na své poznání a lidé podobného ražení je považují za učence. O tom hovoří Srimad-Bhagavatam (2.3.19): sva-vid- varahostra-kharaih samstutah purusah pasuh — materialističtí vůdci se těší uznání psů, prasat, velbloudů a oslů a sami jsou také pouze velkými zvířaty. Člověk by se neměl spokojit s poznáním, kterého se mu dostalo od nějakého velkého zvířete. Musí přijmout poznání od dokonalé osoby, jako je Sukadeva Gosvami. Mahajano yena gatah sa panthah — naší povinností je řídit se pokyny mahajanů. Mahajanů je dvanáct a Sukadeva Gosvami je jedním z nich.

svayambhur naradah sambhuh
kumarah kapilo manuh
prahlado janako bhismo
balir vaiyasakir vayam

(Bhag. 6.3.20)

Vaiyasaki je Sukadeva Gosvami. Vše, co říká, přijímáme jako skutečnost. To je dokonalé poznání.