ततो गजेन्द्रस्य मनोबलौजसां
कालेन दीर्घेण महानभूद्व्ययः ।
विकृष्यमाणस्य जलेऽवसीदतो
विपर्ययोऽभूत् सकलं जलौकसः ॥३०॥

tato gajendrasya mano-balaujasāḿ

kālena dīrgheṇa mahān abhūd vyayaḥ

vikṛṣyamāṇasya jale 'vasīdato

viparyayo 'bhūt sakalaḿ jalaukasaḥ

tataḥ — potom; gaja-indrasya — krále slonů; manaḥ — zápalu; bala — fyzické síly; ojasām — a síly smyslů; kālena — za léta zápasu; dīrgheṇa — dlouhotrvajícího; mahān — velice; abhūt — nastala; vyayaḥ — ztráta; vikṛṣyamāṇasya — jenž byl vtahován (krokodýlem); jale — do vody (cizího prostředí); avasīdataḥ — zmenšené (síla mysli, těla a smyslů); viparyayaḥ — opak; abhūt — stal se; sakalam — toho všeho; jala-okasaḥ — krokodýl, jemuž je voda domovem.


Text

Jelikož byl slon vtahován do vody a zápasil po mnoho dlouhých let, ubývalo mu fyzické síly a jeho mysl a smysly slábly. Krokodýl je však vodní živočich, a jeho nadšení, tělesná síla a schopnosti smyslů proto naopak rostly.

Purport

Přestože byl slon nesmírně mocný, měl v zápase s krokodýlem tu nevýhodu, že voda pro něho byla cizím prostředím. Za tisíc let zápasu nemohl přijmout žádnou potravu, ubývalo mu tedy tělesné síly, a v důsledku toho slábla i jeho mysl a smysly. Krokodýl jakožto vodní živočich naopak neměl žádné problémy. Dostávalo se mu potravy, a to mu dodávalo mentální sílu a povzbuzení jeho smyslům. Zatímco slon slábl, krokodýl byl čím dál tím silnější. Z toho si můžeme vzít ponaučení pro náš boj s mayou: neměli bychom zůstávat v postavení, kde naše síla, nadšení a schopnosti smyslů nebudou stačit k vedení účinného boje. Naše hnutí pro vědomí Krsny prakticky vyhlásilo válku energii iluze, pod jejímž vlivem všechny živé bytosti degenerují s mylnými představami o civilizaci. Vojáci v hnutí pro vědomí Krsny musí vždy oplývat tělesnou silou a nadšením a mít zdatné smysly. Proto musí mít normální životní podmínky, aby se udrželi svěží. Normální podmínky nejsou pro každého stejné, a z toho důvodu existují třídy varnasramy: brahmana, ksatriya, vaisya, sudra, brahmacarya, grhastha, vanaprastha a sannyasa. Zvláště pro tento věk, Kali-yugu, se doporučuje, aby nikdo nepřijímal sannyas.

asvamedham gavalambham
sannyasam pala-paitrkam
devarena sutotpattim
kalau pañca vivarjayet

(Brahma-vaivarta Purana)

Z toho je zřejmé, že sannyasa-asram je v tomto věku zakázaný, jelikož lidé nejsou dostatečně silní. Sri Caitanya Mahaprabhu nám dal příklad toho, jak lze přijmout sannyas ve věku dvaceti čtyř let, ale dokonce i Jemu Sarvabhauma Bhattacarya radil, aby byl velmi opatrný, protože přijal sannyas příliš brzy. Někdy udílíme mladým chlapcům sannyas pro potřeby kázání, ale v praxi se ukazuje, že pro to nejsou způsobilí. Zároveň ale není nic špatného na tom, jestliže se člověk považuje za nezpůsobilého pro sannyas; je-li příliš rozrušený myšlenkami na sex, pak se má uchýlit do asramu, kde je pohlavní život dovolen — do grhastha-asramu. Pokud zjistí, že je v jednom prostředí slabý, neznamená to, že má přestat v boji s krokodýlem mayi. Měl by přijmout útočiště u lotosových nohou Krsny—což učinil i Gajendra, jak se dozvíme později — a zároveň být grhastou, jestliže ho uspokojuje sexuální požitek. Boj není třeba vzdávat. Sri Caitanya Mahaprabhu proto doporučil: sthane sthitah sruti-gatam tanu-vaṅ- manobhih. Člověk může zůstat v jakémkoliv asramu, který mu vyhovuje; není nutné, aby přijímal sannyas. Pokud mu sex nedá spát, může vstoupit do grhastha-asramu. Musí ale pokračovat v boji. Ten, kdo není na transcendentální úrovni, si nezaslouží příliš velké uznání, když navenek přijme sannyas. Pokud se pro sannyas nehodí, může vstoupit do grhastha-asramu a bojovat s mayou s velkou silou. Neměl by však boj vzdát a odejít.