तस्मिन्सरः सुविपुलं लसत्काञ्चनपङ्कजम् ॥१४॥
कुमुदोत्पलकह्लार शतपत्रश्रियोर्जितम् ।
मत्तषट्पदनिर्घुष्टं शकुन्तैश्च कलस्वनैः ॥१५॥
हंसकारण्डवाकीर्णं चक्राह्वैः सारसैरपि ।
जलकुक्कुटकोयष्टि दात्यूहकुलकूजितम् ॥१६॥
मत्स्यकच्छपसञ्चार चलत्पद्मरजःपयः ।
कदम्बवेतसनल नीपवञ्जुलकैर्वृतम् ॥१७॥
कुन्दैः कुरुबकाशोकैः शिरीषैः कूटजेङ्गुदैः ।
कुब्जकैः स्वर्णयूथीभिर्नागपुन्नागजातिभिः ॥१८॥
मल्लिकाशतपत्रैश्च माधवीजालकादिभिः ।
शोभितं तीरजैश्चान्यैर्नित्यर्तुभिरलं द्रुमैः ॥१९॥
bilvaiḥ kapitthair jambīrair
vṛto bhallātakādibhiḥ
tasmin saraḥ suvipulaḿ
lasat-kāñcana-pańkajam
kumudotpala-kahlāra-
śatapatra-śriyorjitam
matta-ṣaṭ-pada-nirghuṣṭaḿ
śakuntaiś ca kala-svanaiḥ
haḿsa-kāraṇḍavākīrṇaḿ
cakrāhvaiḥ sārasair api
jalakukkuṭa-koyaṣṭi-
dātyūha-kula-kūjitam
matsya-kacchapa-sañcāra-
calat-padma-rajaḥ-payaḥ
kadamba-vetasa-nala-
nīpa-vañjulakair vṛtam
kundaiḥ kurubakāśokaiḥ
śirīṣaiḥ kūṭajeńgudaiḥ
kubjakaiḥ svarṇa-yūthībhir
nāga-punnāga-jātibhiḥ
mallikā-śatapatraiś ca
mādhavī-jālakādibhiḥ
śobhitaḿ tīra-jaiś cānyair
nityartubhir alaḿ drumaiḥ
bilvaiḥ — stromy bilva; kapitthaiḥ — stromy kapittha; jambÄ«raiḥ — stromy jambÄ«ra; vá¹›taḥ — obklopené; bhallÄtaka-Ädibhiḥ — stromy bhallÄtaka a jiné stromy; tasmin — v té zahradÄ›; saraḥ — jezero; su-vipulam — velmi rozlehlé; lasat — zářÃcÃ; kÄñcana — zlaté; paá¹…ka-jam — plné lotosů; kumuda — kvÄ›tin kumuda; utpala — kvÄ›tin utpala; kahlÄra — kvÄ›tin kahlÄra; Å›atapatra — a kvÄ›tin Å›atapatra; Å›riyÄ â€” krásou; Å«rjitam — jedineÄnou; matta — omámenÃ; á¹£aá¹-pada — Ämeláci; nirghuá¹£á¹am — bzuÄeli; Å›akuntaiḥ — za Å¡vitoÅ™enà ptáků; ca — a; kala-svanaiḥ — zpÃvajÃcÃch lÃbezné pÃsnÄ›; haá¹sa — labutÄ›; kÄraṇá¸ava — kÄraṇá¸avy; ÄkÄ«rṇam — obývaly v hojném poÄtu; cakrÄhvaiḥ — cakravÄkové; sÄrasaiḥ — jeřábi; api — jakož i; jalakukkuá¹a — vodnà kachny; koyaá¹£á¹i — ptáci koyaá¹£á¹i; dÄtyÅ«ha — ptáci dÄtyÅ«ha; kula — hejna; kÅ«jitam — Å¡vitoÅ™ÃcÃ; matsya — ryb; kacchapa — a želv; sañcÄra — kvůli pohybům; calat — způsobujÃcÃm vlnÄ›nÃ; padma — lotosů; rajaḥ — pylem; payaḥ — voda (byla ozdobená); kadamba — kadamba; vetasa — vetasa; nala — nala; nÄ«pa — nÄ«pa; vañjulakaiḥ — vañjulaka; vá¹›tam — obklopené; kundaiḥ — kunda; kurubaka — kurubaka; aÅ›okaiḥ — aÅ›oka; Å›irÄ«á¹£aiḥ — Å›irÄ«á¹£a; kÅ«á¹aja — kÅ«á¹aja; iá¹…gudaiḥ — iá¹…guda; kubjakaiḥ — kubjaka; svarṇa- yÅ«thÄ«bhiḥ — svarṇa-yÅ«thÄ«; nÄga — nÄga; punnÄga — punnÄga; jÄtibhiḥ — jÄtÄ«; mallikÄ â€” mallikÄ; Å›atapatraiḥ — Å›atapatra; ca — také; mÄdhavÄ« — mÄdhavÄ«; jÄlakÄdibhiḥ — jÄlakÄ; Å›obhitam — krášlily; tÄ«rajaiḥ — rostoucà na bÅ™ezÃch; ca — a; anyaiḥ — jiné; nitya-á¹›tubhiḥ — ve vÅ¡ech roÄnÃch obdobÃch; alam — v hojnosti; drumaiḥ — stromy (nesoucÃmi kvÄ›ty a plody).
V té zahradÄ› bylo velké jezero plné zářÃcÃch zlatých lotosů a kvÄ›tin zvaných kumuda, kahlara, utpala a satapatra, které hoÅ™e dodávaly jedineÄný půvab. Rostly tam také stromy bilva, kapittha, jambira a bhallataka. Omámenà Ämeláci pili med a bzuÄeli do lÃbezného Å¡vitoÅ™enà ptáků. Jezero obývaly v hojném poÄtu labutÄ›, karandavy, cakravakové, jeřábi a hejna vodnÃch kachen, ptáků datyuha, koyasti a dalÅ¡Ãch Å¡vitoÅ™ÃcÃch ptáků. Kvůli vlnám, které svými pohyby vytvářely ryby a želvy, byla voda ozdobená pylem z lotosových kvÄ›tů. V okolà jezera rostly jeÅ¡tÄ› dalÅ¡Ã stromy a rostliny: kadamba, vetasa, nala, nipa, vañjulaka, kunda, kurubaka, asoka, sirisa, kutaja, iá¹…guda, kubjaka, svarna-yuthi, naga, punnaga, jati, mallika, satapatra, jalaka a madhavi-lata. Jeho bÅ™ehy také krášlilo mnoho stromů různých druhů, které mÄ›ly kvÄ›ty a plody ve vÅ¡ech roÄnÃch obdobÃch. Celá hora tak byla nádhernÄ› ozdobená.
Z podrobného popisu jezer a Å™ek hory Trikuta můžeme soudit, že jejich nádhera nemá na Zemi obdoby. Zato na jiných planetách je mnoho takových divů. VÃme napÅ™Ãklad, že existujà dva milióny různých druhů stromů, a ne vÅ¡echny z nich jsou zastoupené na Zemi. Srimad- Bhagavatam pÅ™edkládá poznánà týkajÃcà se celého vesmÃru. Nejen tohoto vesmÃru — zabývá se i duchovnÃm svÄ›tem za jeho hranicemi. Popisy hmotného a duchovnÃho svÄ›ta ve Srimad-Bhagavatamu nemůže nikdo zpochybňovat. Pokusy o cestu ze ZemÄ› na MÄ›sÃc selhaly, ale lidé na Zemi mohou poznat, jak to vypadá na jiných planetách. Nemusà si nic pÅ™edstavovat—staÄÃ, když pÅ™ijmou skuteÄné poznánà ze Srimad-Bhagavatamu, a to je uspokojÃ.
