Text 1: Sri Sukadeva Gosvami pravil: Ó králi Pariksite, když Bali Maharaja dostal od svého duchovního mistra, rodinného kněze Sukracaryi, tuto radu, na chvíli se odmlčel a pak mu po důkladné rozvaze odpověděl.

Text 2: Bali Maharaja řekl: Prohlásil jsi, že náboženská zásada, která nenarušuje hospodářský rozvoj, smyslový požitek, slávu a způsob získávání živobytí, je pravou povinností hospodáře. Také si myslím, že tato náboženská zásada je správná.

Text 3: Jsem vnuk Maharaje Prahlada. Jak bych mohl z chamtivosti vzít zpět svůj slib, když jsem již řekl, že Mu tuto zemi dám? Jak bych se mohl zachovat jako obyčejný podvodník, a zvláště vůči brahmanovi?

Text 4: Nic není hříšnějšího než prolhanost. Matka Země proto jednou řekla: “Unesu jakékoliv břemeno kromě lháře.”

Text* 5: Nebojím se pekla, chudoby, oceánu neštěstí, ztráty postavení a ani samotné smrti, jako se bojím podvedení brahmany.

Text 6: Můj pane, ty také víš, že v době smrti se vlastník musí rozloučit se vším hmotným bohatstvím tohoto světa. Pokud se tedy brahmana Vamanadeva nespokojí s dary, které dostal, proč Ho nepotěšit bohatstvím, o které stejně každý přijde, až nastane smrt?

Text 7: Dadhici, Sibi a mnoho dalších vznešených osobností byli ochotni obětovat dokonce i své životy pro blaho obyčejných lidí. To je svědectví historie. Proč bych tedy neměl darovat tuto bezvýznamnou zemi? Jaký vážný argument hovoří proti tomu?

Text 8: Ó nejlepší z brahmanů, tento svět jistě skýtal požitek významným démonským králům, kteří se nikdy nezdráhali bojovat, ale čas jim vzal vše, kromě slávy, ve které žijí dál. Více než o cokoliv jiného je tedy třeba usilovat o dobrou pověst.

Text 9: Ó nejlepší z brahmanů, mnoho mužů, kteří se nebáli boje, položilo život na bojišti, ale jen málokdo získal tu vzácnou příležitost s vírou darovat svůj nahromaděný majetek světci, jenž vytváří svatá místa.

Text 10: Když dobročinný a milostivý člověk dá milodar, prospěje to i jemu; zvláště když obdaruje osobu, jako jsi ty. Z toho důvodu musím tomuto malému brahmacarinovi dát jakýkoliv milodar, o který mě požádá.

Text 11: Ó velký mudrci, světci, jako jsi ty, kteří dokonale znají védské principy konání různých obřadů a obětí, za všech okolností uctívají Pána Visnua. Ať už tedy Pán Visnu přichází, aby mi dal veškerá požehnání, nebo aby mě zničil jako nepřítele, musím splnit Jeho nařízení a bez váhání Mu dát požadované území.

Text 12: I když je to samotný Pán Visnu, ze strachu přijal podobu brahmany, aby ke mně přišel žebrat. Jelikož ze sebe takto učinil brahmanu, pak ani kdyby mě bezbožně zajal, nebo dokonce i zabil, nebudu se mstít, přestože je mým nepřítelem.

Text 13: Je-li tento brahmana skutečně Pán Visnu, který je uctíván védskými hymny, nikdy se nebude chtít vzdát svého věhlasu; buď padne mnou zabit, nebo v boji zabije mě.

Text 14: Sri Sukadeva Gosvami pokračoval: Bali Maharaja byl tak velkodušný a neochvějný ve své čestnosti, že místo aby ctil pokyny svého duchovního mistra, chtěl se jeho nařízení vzepřít. Duchovní mistr Sukracarya proto na popud Nejvyšší Osobnosti Božství svého vznešeného žáka proklel.

Text 15: Ačkoliv nemáš žádné poznání, stal ses takzvaným učencem a opovažuješ se být tak drzý, že neposloucháš mé nařízení. Za tuto svoji neposlušnost brzy přijdeš o veškeré bohatství.

Text* 16: Sukadeva Gosvami pak pokračoval: Dokonce ani poté, co ho proklel jeho vlastní duchovní mistr, vznešený Bali Maharaja nepolevil ve svém odhodlání. Proto, jak je obyčejem, nejprve obětoval Vamanadevovi vodu, a pak Mu daroval zemi, kterou Mu slíbil.

Text* 17: Pak se dostavila Baliho manželka Vindhyavali, ozdobená náhrdelníkem z perel, a nechala přinést velkou zlatou nádobu plnou vody pro uctívání Pána omytím Jeho nohou.

Text* 18: Bali Maharaja, který uspořádal uctívání Pána Vamanadeva, s radostí omyl Pánovy lotosové nohy a použitou vodou si pak pokropil hlavu, neboť tato voda osvobozuje celý vesmír.

Text 19: Obyvatelé vyššího planetárního systému — polobozi, Gandharvové, Vidyadharové, Siddhové a Caranové — byli velmi potěšeni Baliho přímočarostí a upřímným jednáním, chválili ho pro jeho vlastnosti a zasypávali ho milióny květů.

Text* 20: Gandharvové, Kimpurusové a Kinnarové neustále rozeznívali tisíce kotlů a trumpet a jásavě zpívali. Prohlašovali: “Jak vznešená osoba je Bali Maharaja a jak obtížný úkol splnil! Přestože věděl, že Pán Visnu straní jeho nepřátelům, dal Mu celé tři světy jako milodar.”

Text 21: Nekonečný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž přijal podobu Vamany, se pak prostřednictvím hmotné energie začal zvětšovat, dokud vše ve vesmíru nebylo obsaženo v Jeho těle; jak země, tak planetární soustavy, nebe, všechny strany, různé díry ve vesmíru, moře, oceány, ptáci, zvěř, lidské bytosti, polobozi a velcí světci.

Text 22: Bali Maharaja společně se všemi knězi, acaryi a členy shromáždění spatřil vesmírné tělo Nejvyšší Osobnosti Božství, oplývající šesti druhy bohatství. Toto tělo obsahovalo celý vesmír, včetně všech hrubohmotných prvků, smyslů, smyslových předmětů, mysli, inteligence a falešného ega, živých bytostí různých druhů a akcí a reakcí tří kvalit hmotné přírody.

Text 23: Poté Bali Maharaja, který seděl na trůně krále Indry, spatřil nižší planetární soustavy, jako je Rasatala, na chodidlech vesmírné podoby Pána. Na Jeho nártech viděl zemský povrch, na lýtkách všechny hory, na kolenech různé ptáky a na Jeho stehnech různé druhy vzduchu.

Text* 24: Pod šaty Pána, který jedná úžasným způsobem, Bali Maharaja viděl večerní soumrak. Na Jeho přirození viděl Prajapatie a na bocích spatřil sám sebe se svými důvěrnými společníky. Viděl nebe na Pánově pupku, sedm oceánů na Jeho pase a všechny hvězdné galaxie na Jeho prsou.

Text* 25-29: Můj milý králi, u srdce Pána Murariho viděl náboženství, na hrudi příjemná slova a pravdomluvnost, v mysli Měsíc, na prsou bohyni štěstí s lotosem v ruce, na krku všechny Védy a zvukové vibrace, na pažích všechny polobohy v čele s králem Indrou, na obou uších všechny světové strany, na hlavě vyšší planetární soustavy, na vlasech mraky, v nosních dírkách vítr, v očích Slunce a v ústech oheň. Z Pánových slov se linuly všechny védské mantry, na Jeho jazyku přebýval Varunadeva, polobůh vládnoucí vodám, na Jeho obočí spočívaly usměrňující zásady a na víčkách den a noc. (Když měl otevřené oči, byl den, a když byly zavřené, byla noc.) Na Jeho čele sídlil hněv a na rtech chamtivost. Ó králi, Jeho dotek obsahoval smyslné touhy, semeno všechny vody, na Jeho zádech setrvávala bezbožnost a v Jeho obdivuhodných činnostech či krocích planul obětní oheň. V Jeho stínu spočívala smrt, v úsměvu se projevovala iluzorní energie a v chlupech Jeho těla rostly všechny léčivé byliny a rostliny. V Jeho žilách proudily všechny řeky, na nehtech spočívaly veškeré kameny, v Jeho inteligenci sídlil Pán Brahma, polobozi a velcí světci a po celém Jeho těle a v Jeho smyslech byly rozptýlené všechny živé bytosti, pohyblivé i nehybné. Tak Bali Maharaja viděl v gigantickém těle Pána vše.

Text* 30: Ó králi, když všichni démoni, stoupenci Maharaje Baliho, spatřili vesmírnou podobu Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který ve svém těle obsáhl vše, když v Jeho ruce viděli disk známý jako Sudarsana cakra, jenž vytváří nesnesitelný žár, a když slyšeli dunivý zvuk Jeho luku, jejich srdce zachvátila úzkost.

Text* 31: Zjevila se Pánova lastura zvaná Pañcajanya, která vydávala zvuky podobné hřmění v mracích, mocný kyj Kaumodaki, meč jménem Vidyadhara se štítem ozdobeným stovkami skvrn podobných měsícům a také Aksayasayaka, nejlepší z toulců, a začaly se společně k Pánovi modlit.

Text 32-33: Tito společníci, vedení Sunandou a dalšími předními pobočníky a doprovázeni všemi vládnoucími božstvy různých planet, pronášeli modlitby k Pánovi, jenž měl na sobě zářící helmici, náramky a třpytivé náušnice ve tvaru ryb. Na Jeho hrudi se skvěl chomáč chlupů zvaný Srivatsa a transcendentální drahokam jménem Kaustubha. Byl oblečený ve žlutých šatech, opásaný pásem a ozdobený květinovou girlandou, kolem které poletovaly včely. Když se Nejvyšší Pán, jenž koná podivuhodné činy, takto projevil, ó králi, jedním krokem pokryl celý povrch Země, svým tělem pokryl nebe a svými pažemi všechny strany.

Text 34: Když Pán provedl svůj druhý krok, pokryl nebeské planety. A pak už nezbývala ani jediná píď pro třetí krok, protože Pánova noha se prodlužovala výše a výše, nad Maharloku, Janaloku, Tapoloku a dokonce i nad Satyaloku.