dṛḍhaḿ paṇḍita-māny ajñaḥ
stabdho 'sy asmad-upekṣayā
mac-chāsanātigo yas tvam
acirād bhraśyase śriyaḥ
dṛḍham — tak pevně přesvědčený a rozhodnutý; paṇḍita-mānī — považující se za vysoce učeného; ajñaḥ — a zároveň pošetilý; stabdhaḥ — drzý; asi — stal ses; asmat — nás; upekṣayā — znevažováním; mat-śāsana- atigaḥ — vymykající se mému vlivu; yaḥ — taková osoba (jako jsi ty); tvam — ty; acirāt — velmi brzy; bhraśyase — budeš připraven o; śriyaḥ — veškeré bohatství.
Srila Visvanatha Cakravarti Thakura říká, že Bali Maharaja nebyl pandita-mani neboli člověk, který se lživě prohlašuje za učeného; byl spíše pandita-manya-jñah — ten, kdo je tak učený, že ho všichni ostatní učenci uctívají. Díky své učenosti se mohl vzepřít i nařízení svého takzvaného duchovního mistra. Neměl strach z žádné podoby hmotné existence. Ten, o koho se stará Pán Visnu, nemusí dbát na nikoho jiného. Bali Maharaja nemohl být nikdy připraven o veškeré bohatství. Bohatství, které dává Nejvyšší Osobnost Božství, nelze srovnávat s bohatstvím získaným prostřednictvím karma-kandy. Jinými slovy — když oddaný hodně zbohatne, rozumí se, že je to dar Nejvyšší Osobnosti Božství. O toto bohatství nikdy nepřijde, zatímco bohatství získané materialistickým jednáním může být ztraceno každým okamžikem.