Text 1: Sri Sukadeva Gosvami pokračoval: Poté, co se Maharaja Priyavrata vydal cestou duchovního života a podrobil se askezi, král Āgnidhra se zcela podřídil příkazu svého otce. Striktně dodržoval náboženské zásady a dokonale chránil obyvatele Jambudvipu, jako kdyby byli jeho vlastními syny.

Text 2: Maharaja Āgnidhra jednou uctíval Pána Brahmu — vládce těch, kdo mají na starosti hmotné stvoření — s touhou získat dokonalého syna a stát se obyvatelem Pitrloky. Odebral se do údolí hory Mandara, kam chodí na procházky dívky z nebeských planet. Tam připravil květiny a další potřebné příslušenství a poté se podrobil tvrdé askezi a věnoval se uctívání.

Text 3: Pán Brahma, první a nejmocnější stvořená bytost tohoto vesmíru, znal touhu krále Āgnidhry. Vybral tu nejlepší z tanečnic ve svém shromáždění, která se jmenovala Purvacitti, a poslal ji za králem.

Text* 4: Apsara, kterou poslal Pán Brahma, se začala procházet v nádherném parku nedaleko místa, kde král meditoval a věnoval se uctívání. Park byl krásný díky svému hustému zelenému listoví a zlatým popínavým rostlinám. Byly tam páry rozmanitých ptáků, jako jsou pávi, a v jezeře plavaly kachny a labutě. Všichni ptáci vydávali velmi sladké zvuky. Park tedy díky listí stromů, čisté vodě, lotosům a sladkému zpěvu mnoha různých druhů ptáků vypadal úchvatně.

Text 5: Jak Purvacitti kráčela po cestě svým nádherným, osobitým způsobem, její pěkné ozdoby na kotnících při každém kroku cinkaly. Princ Āgnidhra praktikoval yogu — měl přivřené oči a ovládal smysly — ale přesto ji svýma lotosovýma očima spatřil. Když uslyšel sladké cinkání nákotníčků, pootevřel oči o něco více a viděl, že dívka je v jeho bezprostřední blízkosti.

Text 6: Apsara si přičichávala ke krásným a přitažlivým květinám, čímž připomínala včelu. Svými hravými pohyby, stydlivostí a pokorou, svými pohledy, velice příjemnými zvuky, které se jí linuly z úst, když mluvila, a pohyby svých údů byla schopna přitáhnout mysl a pohledy lidí i polobohů. Všemi těmito vlastnostmi připravovala cestu Amorovi, jenž nosí květinovový šíp, aby mohl sluchem pronikat do myslí lidí. Když mluvila, zdálo se, že jí z úst plyne nektar. Jak dýchala, včely šílené touhou po vůni jejího dechu poletovaly v blízkosti jejích nadherných lotosových očí. Zneklidnily ji, a proto se pokusila o prudký pohyb, ale jakmile zdvihla nohu k rychlému kroku, její vlasy, pás přes její boky a její prsa, jež připomínala džbány na vodu, se také pohnuly způsobem, který jí nesmírně dodal na kráse a přitažlivosti. Opravdu vypadala, jako kdyby připravovala cestu pro vstup mocného Amora. Princ, jehož si pohled na ni zcela podmanil, ji proto oslovil.

Text 7: Princ mylně oslovil Apsaru: Kdo jsi, ó nejlepší ze světců? Proč jsi na této hoře a co chceš učinit? Jsi jednou z iluzorních energií Nejvyšší Osobnosti Božství? Vypadá to, jako kdybys nesl dva luky bez tětiv. Z jakého důvodu je neseš? Sleduješ tím nějaký vlastní cíl nebo to děláš pro nějakého přítele? Možná s nimi chceš zabíjet poblouzněná zvířata v tomto lese.

Text 8: Poté si Āgnidhra všiml dvou pronikavých očí Purvacitti a řekl: Můj milý příteli, máš dva velmi mocné šípy, jimiž jsou tvé pronikavé oči. Opeření těchto šípů připomíná okvětní lístky lotosu. I když nemají tyčky, jsou překrásné a mají velmi ostré hroty. Vypadají mírumilovně, a proto se zdá, že nebudou na nikoho vystřeleny. Jistě se po tomto lese touláš, abys je na někoho vystřelil, ale nechápu na koho. Má inteligence je tupá a nemohu s tebou bojovat. V udatnosti se ti nikdo nevyrovná, a proto se modlím, aby mi přinesla štěstí.

Text* 9: Když Maharaja Āgnidhra viděl čmeláky, kteří Purvacitti následovali, pravil: Můj milý pane, čmeláci kroužící kolem tvého těla jsou jako žáci kolem tvé ctihodnosti. Neustále recitují mantry ze Sama Vedy a Upanisad, a tak se k tobě modlí. Užívají si deště květů, který padá z tvých vlasů, stejně jako se velcí mudrci uchylují k různým odvětvím védské literatury.

Text 10: Ó brahmano, slyším jen cinkání zvonků na tvých kotnících. Zdá se, že v nich cvrlikají ptáci tittiri. Nevidím sice jejich podoby, ale slyším jejich štěbetání. Když se dívám na tvé krásné oblé boky, vidím, že mají rozkošnou barvu květů kadamba, a že tvůj pas obepíná opasek ze žhavých uhlíků. Opravdu — zdá se, že ses zapomněl obléci.

Text 11: Āgnidhra poté chválil vztyčená prsa Purvacitti. Pravil: Můj milý brahmano, máš velice tenký pas, a přesto s velkými potížemi opatrně neseš dva krásné rohy, které přitahují moje oči. Co je jejich náplní? Zdá se, že jsi je posypal voňavým červeným práškem, který připomíná vycházející ranní slunce. Ó šťastlivý, řekni mi prosím, odkud máš ten voňavý prášek, který celý můj asram, mé obydlí, naplňuje příjemnou vůní?

Text 12: Ó nejlepší příteli, ukaž mi laskavě místo, kde sídlíš. Nedovedu si představit, jak obyvatelé onoho místa získali tak úžasné tělesné rysy, jako jsou tvá vztyčená prsa, jež vzrušují mysl a oči člověka, jako jsem já, který se na ně dívá. Podle sladkých slov a laskavých úsměvů těchto obyvatel usuzuji, že jejich ústa jsou plná nektaru.

Text 13: Můj milý příteli, co jíš pro udržování svého těla? Žvýkáš betel, a proto se ti z úst line příjemná vůně; to dokazuje, že jíš vždy zbytky jídla nabízeného Visnuovi. Jsi jistě expanzí těla Pána Visnua. Tvůj obličej je jako krásné jezero — tvé náušnice ozdobené drahokamy připomínají dva lesknoucí se žraloky s očima, které nemrkají a podobají se očím Visnua, a tvé oči jsou jako dvě neklidné ryby. V jezeře tvého obličeje tedy zároveň plavou dva žraloci a dvě neklidné ryby. Bílé řady tvých zubů kromě toho vypadají jako řady překrásných labutí ve vodě a rozpuštěné vlasy připomínají roje čmeláků, kteří tvůj krásný obličej doprovázejí.

Text 14: Má mysl je již neklidná a svou hrou s míčem, do kterého pinkáš svou lotosovou dlaní, vzrušuješ i mé oči. Tvé kadeřavé černé vlasy jsou nyní rozpuštěné, ale ty jim nevěnuješ pozornost. Nechceš si je upravit? Vychytralý vítr se ti snaží vzít tvůj spodní šat jako muž připoutaný k ženě. To ti nevadí?

Text 15: Ó nejlepší z těch, kdo podstupují askezi, kde jsi získala tuto úžasnou krásu, která znehodnocuje úsilí ostatních? Kde ses naučila tomuto umění? Jaké metodě ses podrobila, abys získala tuto krásu, má milá přítelkyně? Přeji si, abys mě doprovázela v mém vykonávání askeze, neboť je možné, že stvořitel vesmíru Pán Brahma je se mnou spokojený a poslal tě, aby ses stala mou manželkou.

Text 16: Pán Brahma, jehož uctívají brahmanové, mi tě velice milostivě dává, a to je důvod, proč jsem se s tebou setkal. Nechci se vzdát tvé společnosti, neboť má mysl a oči jsou na tebe upnuté a nemohou se od tebe odtrhnout. Ó ženo s krásnými vztyčenými prsy, jsem tvým následovníkem. Můžeš mě odvést kamkoliv chceš a tvoji přátelé mohou jít za námi.

Text 17: Sukadeva Gosvami pokračoval: Maharaja Āgnidhra, jenž se inteligencí vyrovnal polobohům, ovládal umění, jak lichotit ženám, aby si je získal na svou stranu. Potěšil tedy onu nebeskou dívku svými chtivými slovy a vydobyl si její přízeň.

Text 18: Inteligence, učenost, mládí, krása, chování, bohatství a velkodušnost Āgnidhry, krále Jambudvipu a vládce všech hrdinů, Purvacitti přitahovala. Žila s ním mnoho tisíc let a bohatě si užívala světského i nebeského štěstí.

Text* 19: Maharaja Āgnidhra, nejlepší z králů, počal v jejím lůně devět synů, kteří se jmenovali Nabhi, Kimpurusa, Harivarsa, Ilavrta, Ramyaka, Hiranmaya, Kuru, Bhadrasva a Ketumala.

Text 20: Purvacitti porodila těchto devět synů — každý rok jednoho — ale poté, co vyrostli, je ponechala doma a sama znovu vyhledala Pána Brahmu, aby ho mohla uctívat.

Text 21: Jelikož všech devět Āgnidhrových synů pilo mléko z prsu své matky, měli přirozeně silná, dobře stavěná těla. Jejich otec dal každému království v určité části Jambudvipu a tato království byla pojmenována podle nich. Synové Āgnidhry tak vládli královstvím, která získali od svého otce.

Text 22: Poté, co Purvacitti odešla, na ni král Āgnidhra neustále myslel, neboť jeho chtivé touhy nebyly zdaleka uspokojeny. V souladu s védskými výroky tedy král po smrti dospěl na stejnou planetu jako jeho nebeská manželka. Tato planeta, jež se nazývá Pitrloka, je místem, kde Pitové (předkové) žijí ve velkých radovánkách.

Text 23: Po odchodu jejich otce se devět bratrů oženilo s devíti dcerami Merua, které se jmenovaly Merudevi, Pratirupa, Ugradamstri, Lata, Ramya, Syama, Nari, Bhadra a Devaviti.