दुघैर्गतिविहारव्रीडाविनयावलोकसुस्वराक्षरावयवैर्मनसि नृणां कुसुमायुधस्य
विदधतीं विवरं निजमुखविगलितामृतासवसहासभाषणामोदमदान्धमधुकर
निकरोपरोधेन द्रुतपद विन्यासेन वल्गुस्पन्दनस्तनकलशकबरभाररशनां देवीं
तदवलोकनेन विवृतावसरस्य भगवतो मकरध्वजस्य वशमुपनीतो
जडवदिति होवाच ॥६॥
tām evāvidūre madhukarīm iva sumanasa upajighrantīḿ divija-manuja-mano-nayanāhlāda-dughair gati-vihāra-vrīḍā-vinayāvaloka-susvarākṣarāvayavair manasi nṛṇāḿ kusumāyudhasya vidadhatīḿ vivaraḿ nija-mukha-vigalitāmṛtāsava-sahāsa-bhāṣaṇāmoda-madāndha-madhukara-nikaroparodhena druta-pada-vinyāsena valgu-spandana-stana-kalaśa-kabara-bhāra-raśanāḿ devīḿ tad-avalokanena vivṛtāvasarasya bhagavato makara-dhvajasya vaśam upanīto jaḍavad iti hovāca
tām — jí; eva — vskutku; avidūre — poblíž; madhukarīm iva — jako včela; sumanasaḥ — k nádherným květinám; upajighrantīm — přičichávající si; divi-ja — těch, kdo se narodili na nebeských planetách; manu-ja — těch, kdo se narodili v lidské společnosti; manaḥ — mysl; nayana — pro oči; āhlāda — potěšení; dughaiḥ — skýtající; gati — svými pohyby; vihāra — zábavami; vrīḍā — stydlivostí; vinaya — pokorou; avaloka — pohledy; su-svara-akṣara — svým sladkým hlasem; avayavaiḥ — a údy svého těla; manasi — v mysli; nṛṇām — lidí; kusuma-āyudhasya — Amora, který má v ruce šíp z květin; vidadhatīm — činící; vivaram — sluchový vjem; nija-mukha — z jejích úst; vigalita — vytékající; amṛta-āsava — nektar jako med; sa-hāsa — v jejím úsměvu; bhāṣaṇa — a řeči; āmoda — rozkoší; mada-andha — zaslepených opojením; madhukara — včel; nikara — roji; uparodhena — jelikož byla obklopená; druta — rychlý; pada — nohou; vinyāsena — elegantním krokem; valgu — trochu; spandana — pohyb; stana — prsa; kalaśa — jako džbány na vodu; kabara — copy svých vlasů; bhāra — tíha; raśanām — pás kolem boků; devīm — bohyně; tat-avalokanena — pouhým jejím spatřením; vivṛta-avasarasya — využít příležitosti; bhagavataḥ — velmi mocného; makara-dhvajasya — Amora; vaśam — pod vládu; upanītaḥ — přivedený; jaḍa-vat — jako omráčený; iti — takto; ha — jistě; uvāca — pravil.
Apsara si přičichávala ke krásným a přitažlivým květinám, čímž připomínala včelu. Svými hravými pohyby, stydlivostí a pokorou, svými pohledy, velice příjemnými zvuky, které se jí linuly z úst, když mluvila, a pohyby svých údů byla schopna přitáhnout mysl a pohledy lidí i polobohů. Všemi těmito vlastnostmi připravovala cestu Amorovi, jenž nosí květinovový šíp, aby mohl sluchem pronikat do myslí lidí. Když mluvila, zdálo se, že jí z úst plyne nektar. Jak dýchala, včely šílené touhou po vůni jejího dechu poletovaly v blízkosti jejích nadherných lotosových očí. Zneklidnily ji, a proto se pokusila o prudký pohyb, ale jakmile zdvihla nohu k rychlému kroku, její vlasy, pás přes její boky a její prsa, jež připomínala džbány na vodu, se také pohnuly způsobem, který jí nesmírně dodal na kráse a přitažlivosti. Opravdu vypadala, jako kdyby připravovala cestu pro vstup mocného Amora. Princ, jehož si pohled na ni zcela podmanil, ji proto oslovil.
Zde je velice pěkně popsáno, jak pohyby, gesta, vlasy, tvar prsou, boků a dalších tělesných rysů krásné ženy přitahují mysl nejen lidí, ale i polobohů. Slova divija a manuja zvláště zdůrazňují, že přitažlivost ženských gest působí v tomto hmotném světě všude — jak na této planetě, tak na vyšších planetárních soustavách. Je řečeno, že životní úroveň na vyšších planetárních soustavách je tisícinásobně vyšší než zde. Krásné rysy ženských těl tam jsou tedy také tisícinásobně přitažlivější než tělesné rysy žen na Zemi. Stvořitel učinil ženy takové, že jejich krásné hlasy, pohyby a půvabné tvary jejich boků, prsou a dalších částí jejich těl přitahují opačné pohlaví jak na Zemi, tak na jiných planetách, a probouzejí u každého chtivé touhy. Muž, kterého ovládá Amor neboli krása žen, je jako omráčený. Hmotné pohyby žen ho uchvacují a on touží zůstat v tomto hmotném světě. Stačí tedy jen spatřit krásnou tělesnou stavbu a pohyby žen, a cesta do duchovního světa je zahrazená. Sri Caitanya Mahaprabhu proto varoval všechny oddané, aby si dávali pozor na přitažlivost krásných žen a materialistické civilizace. Sám se dokonce odmítl setkat s Prataparudrou Maharajem, neboť ten byl velice bohatou osobou hmotného světa. Pán Caitanya v této souvislosti řekl: niskiñcanasya bhagavad-bhajanonmukhasya — ti, kdo se vážně ucházejí o návrat domů, zpátky k Bohu, a proto oddaně slouží Pánu, se musí bedlivě střežit pohledů na krásná gesta žen a také se vyhýbat velmi bohatým lidem.
niskiñcanasya bhagavad-bhajanonmukhasya
param param jigamisor bhava-sagarasya
sandarsanam visayinam atha yositam ca
ha hanta hanta visa-bhaksanato 'py asadhu
“Pro toho, kdo se vší vážností touží překonat hmotný oceán a zaměstnat se transcendentální láskyplnou službou Pánu bez hmotných motivů, je pohled na materialistu holdujícího smyslovému požitku nebo na ženu s podobnými zájmy horší než úmyslně pít jed.” (Caitanya-caritamrta, Madhya 11.8) Ten, kdo má vážný zájem vrátit se domů, zpátky k Bohu, nesmí rozjímat o přitažlivých rysech žen a majetku bohatých lidí. Takové rozjímání zastaví jeho pokrok v duchovním životě. Jakmile se však oddaný upevní ve vědomí Krsny, tato lákadla již jeho mysl nebudou vzrušovat.
