vācaḿ paraḿ caraṇa-pañjara-tittirīṇāḿ
brahmann arūpa-mukharāḿ śṛṇavāma tubhyam
labdhā kadamba-rucir ańka-viṭańka-bimbe
yasyām alāta-paridhiḥ kva ca valkalaḿ te
vācam — znící vibrace; param — jen; caraṇa-pañjara — zvonků na kotnících; tittirīṇām — ptáků tittiri; brahman — ó brāhmaṇo; arūpa — bez podoby; mukharām — je zřetelně slyšet; śṛṇavāma — slyším; tubhyam — tvoje; labdhā — získané; kadamba — jako květ kadamba; ruciḥ — rozkošná barva; aṅka-viṭaṅka-bimbe — na krásných oblých bocích; yasyām — na kterých; alāta-paridhiḥ — opasek ze žhavých uhlíků; kva — kde; ca — také; valkalam — svrchní oděv; te — tvůj.
Āgnidhra, který byl naplněný chtivou touhou vidět Purvacitti, hleděl zvláště na její přitažlivé boky a pas. Když se muž dívá na ženu s takovou chtivou touhou, okouzluje ho její obličej, prsa a pas, neboť žena ze všeho nejdříve přitahuje muže k naplnění jeho sexuálních tužeb krásnými rysy své tváře, půvabnými křivkami prsou a také svým pasem. Purvacitti měla na sobě jemné žluté hedvábí, a proto její boky vypadaly jako květy kadamba. Díky jejímu opasku to vypadalo, jako kdyby jí pas obepínaly žhavé uhlíky. Byla oblečená, ale Āgnidhru posedl takový chtíč, že se zeptal: “Proč přicházíš nahá?”